Letos v březnu byla přijata vyhláška č. 55/2011 Sb. (dále jen vyhláška), nahrazující vyhlášku č. 424/2004 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Dlouho očekávaný dokument přinesl řadu změn, které rozšiřují kompetence zdravotnickým záchranářům a sestrám pro intenzivní péči. Následující text seznamuje čtenáře s nejdůležitějšími změnami, které vzešly schválením nové normy.
Kompetence zdravotnického záchranáře
Činnosti, které může vykonávat zdravotnický záchranář, definují § 17 a § 109 nově přijaté vyhlášky.
K významným změnám nové normy patří určení činností, které může vykonávat zdravotnický záchranář-specialista po absolvování specializačního vzdělávacího programu v oboru zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu. Avšak první atestovaní záchranáři se v praxi objeví nejdříve za dva roky, neboť toho času (květen 2011) není ještě akreditované pracoviště k jeho výuce.
„Zdravotnický záchranář může nově vykonávat činnosti související s poskytováním specifické ošetřovatelské péče na anesteziologickoresuscitačním úseku.“ Tato věta zlegalizovala působnost zdravotnického záchranáře na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.
Nově také zdravotnický záchranář může pracovat na zdravotnickém operačním středisku. Zde vyhodnocuje stav pacienta a určuje způsob jeho záchrany za použití telekomunikační a sdělovací techniky.
K dalším změnám patří rozšíření kompetencí, kterými disponuje záchranář bez odborného dohledu a bez indikace lékaře. Nově k nim přibyly zahájení a provádění kardiopulmonální resuscitace s použitím ručních křísicích vaků, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem po provedení záznamu elektrokardiogramu. Dříve k tomu potřeboval svolení od lékaře.
K novinkám dále patří aplikace krystaloidních roztoků, nitrožilní aplikace glukózy u pacienta s ověřenou hypoglykemií a provádění neodkladných výkonů v rámci probíhajícího porodu. Bez odborného dohledu, ale na základě indikace lékaře, může zdravotnický záchranář zajistit intraoseální vstup.
Záchranář pro urgentní medicínu
Zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu disponuje bez indikace lékaře následujícími činnostmi: zajišťuje dýchací cesty dostupnými pomůckami u pacienta staršího 10 let při prováděné kardiopulmonální resuscitaci.
Zahajuje a provádí kardiopulmonální resuscitaci pomocí použití přístrojů k automatické srdeční masáži, včetně defibrilace srdce elektrickým výbojem po provedení záznamu elektrokardiogramu, a podání léčiv pro resuscitaci bezprostředně nezbytných. Odebírá biologický materiál na vyšetření. Zavádí a udržuje kyslíkovou terapii, zajišťuje intraoseální vstup. Zajišťuje stálou připravenost pracoviště, včetně funkčnosti speciální přístrojové techniky a materiálního vybavení, sleduje a analyzuje údaje na speciální přístrojové technice, rozpoznává technické komplikace a řeší je. Provádí zdravotnickou část záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech v součinnosti s velitelem zásahu.
Na základě indikace lékařem může provádět měření a analýzu fyziologických funkcí pomocí přístrojové techniky, včetně využití invazivních metod. Smí také provádět externí kardiostimulaci. U pacientů s tracheální intubací zajišťuje tracheobronchiální laváže. Zavádí gastrickou sondu a provádí výplach žaludku u pacienta při vědomí, ale i osoby starší 10 let v bezvědomí se zajištěnými dýchacími cestami. Může provádět extubaci tracheální kanyly.
Sestra pro intenzivní péči v rámci přednemocniční neodkladné péče, včetně letecké záchranné služby, poskytuje specifickou ošetřovatelskou péči a neodkladnou diagnostickoléčebnou péči podle § 17.
Vyhláška řeší paradoxy
Přijetím nové normy byly vyslyšeny kritické hlasy odborné veřejnosti, zvláště zdravotnických záchranářů a profesních sdružení. Původní vyhláška stavěla zdravotnického záchranáře v posádce rychlé zdravotnické pomoci do situace, kdy bez indikace lékaře nebyl kompetentní k provádění kardiopulmonální resuscitace s použitím křísicích vaků, včetně defibrilace srdce. V teoretické rovině v souladu s legislativou mohla posádka rychlé zdravotnické pomoci po příjezdu na místo události a zjištění náhlé zástavy oběhu v oblasti bez telekomunikačního spojení provádět pouze základní resuscitaci s umělým dýcháním z plic do plic metodou z úst do úst. Tento nedostatek do určité míry řešil doporučený postup výboru odborné společnosti Kompetence posádek RZP.
Nová vyhláška již dovoluje zdravotnickému záchranáři vykonávat činnosti operátora zdravotnického operačního střediska. Dříve nemyslitelná činnost, aniž by absolvoval specializační studium nebo certifikovaný kurz operátor zdravotnického operačního střediska.
V současném legislativním stavu není zdravotnický záchranář vykonávající činnosti podle § 17 vyhlášky způsobilý zahajovat a vést kyslíkovou terapii bez indikace lékaře. Na rozdíl od kolegů ze Slovenska, kteří jsou plně kompetentní v podávání inhalační kyslíkové terapie. Je otázkou, zda je riziko inhalační kyslíkové terapie natolik vysoké, že je k jeho podání nutné, aby indikaci určil lékař.
Závěrečnou poznámku věnuji odběru biologického materiálů, který provádí záchranář na základě indikace lékaře. V praxi to může znamenat, že záchranář v posádce rychlé zdravotnické pomoci u pacienta např. intoxikovaného léky nemůže zajistit zvratky na toxikologické vyšetření, aniž by to indikoval lékař. Přijatá vyhláška otevřela dveře k realizaci specializačního vzdělávacího programu, jehož absolvováním se zvýší záchranářům kompetence v souladu s § 109. Jsem přesvědčený, že je to krok správným směrem a rozšiřování kompetencí by mělo jít ruku v ruce se zvyšováním kvalifikace a opakovaným prověřováním znalostí a dovedností.
O autorovi: Patrik Christian Cmorej, Zdravotnická záchranná služba Ústeckého kraje, p. o., Oblastní středisko Most (Patrik.cmorej@centrum.cz)