Podle odhadů žije na světě přes 190 milionů diabetiků a odborníci tvrdí, že se jejich počet zhruba do roku 2030 zdvojnásobí. Alarmující jsou však i údaje mapující výskyt komplikací, k nimž by nemuselo dojít, kdyby byl pacient vždy léčen včas a správnými postupy.
Nebezpečí komplikací
Diabetes mellitus (cukrovka) je onemocnění, při němž dochází ke zhoršenému vstupu krevního cukru do svalových a tukových buněk, což má za následek zvýšenou hladinu cukru v krvi (hyperglykemii).
V pozadí toho všeho je porucha tvorby inzulinu, hormonu, který u diabetiků 1. typu buňky pro přestup cukru „odemyká“. U diabetiků 2. typu je to také špatnou odezvou organismu na samotný inzulin.
Dlouhotrvající nadbytek cukru v krvi, tedy jeho nedostatečné snížení, vede kromě jiného i ke vzniku takzvaných pozdních komplikací diabetu, jejichž následky mohou být pro pacienta osudné. Nejčastěji se jedná o poškození ledvin (nefropatii), postižení zraku (retinopatii), urychlení kornatění cév s vyšším rizikem například srdečního infarktu a také o onemocnění nervových vláken – neuropatii.
Nemoc přichází plíživě
O neuropatii se toho stále ještě poměrně málo ví i mezi samotnými diabetiky, a tak se u ní na moment zastavme.
Samotný název nemoci je obecným označením pro nezánětlivé onemocnění nervu, ale setkat se můžeme také s polyneuropatií, což značí totéž, ale postiženo je více nervů. Nemoc vzniká plíživě a nejčastěji se projevuje postižením nervových vláken, kterými cítíme dotyk či bolest, zpravidla na dolních, později i horních končetinách.
NEUROPATIE JE KDYŽ…
Prvním projevem toho, že člověk postižený cukrovkou onemocněl neuropatií, bývá necitlivost kůže na podněty nebo nemocný cítí něco úplně odlišného, než by měl (např. zimu místo tepla).
Nebezpečí onemocnění tkví především ve snížené schopnosti postiženého vnímat bolest, zasaženy mohou být i nervy v dalších oblastech, včetně tzv. vegetativního nervového systému s různými příznaky (pocení, zácpa, průjem apod.).
Nemocní popisují pocity chladu, brnění, pálení nohou a jejich neklid zvláště v noci, charakteristická je porucha vnímání bolesti.
Snížené vnímání bolesti a cévní změny mohou posléze být i příčinou vzniku takzvané diabetické nohy, kdy se i z drobného poranění může vyvinout rozsáhlý, velmi špatně se hojící defekt, nezřídka končící gangrénou (snětí) či amputací.
Kyselina alfa-lipoová
Léčba diabetické neuropatie začíná samozřejmě především u léčby základního onemocnění, tedy samotné cukrovky, další částí je pak léčba vlastní neuropatie, která spočívá v podávání léků rozšiřujících cévy a vitaminů (hlavně B, E).
Speciálně u tohoto postižení je však vhodné podávat ještě léky ovlivňující špatnou látkovou přeměnu v nervových vláknech, mezi něž patří přípravky s obsahem kyseliny alfa-lipoové, kyseliny linolenové, inhibitory aldosoreduktázy a další.
Zastavme se například u alfa-lipoové kyseliny, která dokáže zasáhnout do mnoha procesů látkové výměny a patří mezi několik málo prostředků, jejichž účinky vykazují významnou antioxidační aktivitu a zlepšují vstup cukru do buněk. Jako jedna z mála látek pak dokáže příznaky diabetické neuropatie prokazatelně zlepšit.
KLINICKÉ STUDIE POTVRZUJÍ
Z řady klinických studií, které dokládají pozitivní efekt kyseliny alfalipoové, zmiňme alespoň jednu.
V roce 2004 byly v prestižním časopise britských lékařů Diabetic Medicine uveřejněny výsledky velmi rozsáhlé analýzy, která se zabývala účinky kyseliny alfa-lipoové při léčbě pacientů s diabetickou polyneuropatií. Závěr byl jednoznačný: léčba je bezpečná a symptomy tohoto onemocnění prokazatelně zlepšuje.
Mějme ale na paměti, že stejně důležité pro správnou léčbu diabetu jsou změna životního režimu, zařazení pohybu do denních aktivit a pravidelné návštěvy u lékaře.
Jak se bránit cukrovce 2. typu? Redukovat případnou vyšší hmotnost, snížit příjem živočišných tuků a transmastných kyselin, snížit příjem zejména druhotně zpracovaného masa (uzeniny, paštiky, sekaná, hamburgery), zvýšit příjem polynenasycených mastných kyselin, zaměnit transmastné kyseliny ve skladbě jídelníčku za polynenasycené, konzumovat jen přiměřené množství sacharidů rovnoměrně po celý den, konzumovat potraviny s nižším glykemickým indexem, přiměřeně konzumovat kávu a ořechy, nekouřit a alkohol pít jen s mírou, pravidelně a dostatečně se hýbat.