„Spojte umělé oplodnění s dovolenou v příjemném letovisku na Krétě,“ láká jeden z inzerátů na internetu. Krétská klinika pro asistovanou reprodukci nabízí bohatým párům léčbu, pláže i ubytování v luxusním hotelu.
Počet lidí, kteří takto každý rok cestují, stále roste. Už nyní má totiž problémy s početím potomka každý sedmý evropský pár.
„Udržitelnost populace Evropy je ohrožena, protože se bude rodit ještě méně dětí. Je to hrozba pro budoucnost,“ řekl listu Independent britský profesor Bill Ledger, přední evropský odborník na problematiku neplodnosti.
Zoufalí Evropané, kteří nemohou počít potomka doma, míří do zemí s liberálnějšími zákony pro asistovanou reprodukci nebo do zemí, kde je léčba levnější.
„Když pro ně mohu něco udělat, proč ne?“ řekla stanici BBC rumunská studentka Mihaela Simbotinová, která prodává svá vajíčka neplodným ženám z Evropy i USA.
Britské ženy, které si pro ně jezdí, by doma čekaly až sedm let. Na jediné klinice v Bukurešti je ale zaregistrováno tolik dárkyň jako v celé Británii dohromady. V Rumunsku je to populární zdroj příjmu. Ženy si tak vydělají v průměru i 300 dolarů měsíčně.
Obezita a staré rodičky
„Lidé jsou informovanější díky internetu a některé kliniky jim nabízejí vše - od vyřízení víz a ubytování až po služby tlumočníka,“ řekl agentuře Reuters Guido Pennigs, profesor bioetiky z univerzity v belgickém Ghentu.
To, že mají vyspělé země problémy s plodností, vědce nepřekvapuje. Ženy odkládají své mateřství na pozdnější věk a jsou stále obéznější, což snahám počít potomka nepomáhá. V Británii nyní trpí obezitou 16,5 procenta dětí ve věku od osmi do deseti let.
Škodlivě působí na muže i ženy kouření a pohlavně přenosné infekce, především chlamydie. V posledním desetiletí se její výskyt ve vyspělých zemích zdvojnásobil. V Británii jí trpí každý osmý muž a každá desátá žena, aniž by ale měli nějaké zjevné příznaky.
„Ženy se o tom obvykle dozví až v okamžiku, kdy chtějí mít děti,“ řekl na konferenci o plodnosti tento týden profesor Ledger z univerzity v britském Sheffieldu.
Je navíc jisté, že mnoho z těchto párů zůstane bezdětných. Současné metody léčby problémů spojených s početím mají úspěšnost v průměru jen 23 procent a jsou navíc velmi nákladné. Zatímco Belgie povoluje šest cyklů umělého oplodnění zdarma, Dánsko pět a Británie pouze jeden.
Láká Izrael i Rumunsko
„Nejčastěji se jezdí za léčbou do levných východoevropských zemí a také do Španělska, kde mají díky systému odměn hodně darovaných vajíček,“ popsal agentuře Reuters profesor bioetiky Pennigs.
Jak ukazuje příklad Rumunska, nemusí pacienti v cizině většinou čekat tak dlouho jako doma.
Mnoho klientek je i z Itálie - země s nejpřísnější reprodukční legislativou v Evropě. Nový zákon zakazuje například vajíčka či spermie darovat a povoluje oplodnit jen tři vajíčka pro jednu ženu.
Nizozemské ženy zase cestují do Belgie pro darované sperma, protože v jejich zemi je ho nedostatek. Pro vajíčka do zahraničí jezdí především Němky, protože v jejich zemi je dárcovství zakázáno.
Kvůli levnější cestě k vlastnímu dítěti se na východoevropské země obracejí i páry z USA či Kanady. Když použijí vajíčko od dárkyně z Rumunska a tamtéž ho nechají oplodnit, vyjde je vše na 18 tisíc dolarů. Doma by zaplatily za opakované pokusy až 70 tisíc.
Jedno oplodnění ve zkumavce v zemi vyjde průměrně na 12 tisíc dolarů a zdravotní pojištění se na něj obvykle nevztahuje.
Proto páry míří i do Izraele, Kolumbie, Singapuru či Jihoafrické republiky. „Za cenu jednoho cyklu umělého oplodnění může dostat americký pacient v JAR léčbu, strávit tu příjemnou dovolenou a ještě mu nějaké peníze zbudou,“ řekl stanici ABC Sulajman Heylen, odborník z Kliniky pro porodnost v jihoafrickém Cape Townu.
Mladá matka, menší daně
Řešit problém s neplodností bude pro Evropskou unii velmi obtížný úkol. Některé vlády už ale přijaly první opatření.
Francie se rozhodla bojovat s odkládaným mateřstvím - mladým ženám nabízí daňové úlevy, pokud jsou místo práce doma s dítětem. Počet starších rodiček se podle statistik skutečně snížil. K porodu v mladším věku ženy motivují i skandinávské země.
Marek Sklář, Lucie Beranová, Hospodářské noviny
REAKCE ČTENÁŘŮ:
Saša K. Svobodová
Přimět lidi aby měli děti v mladším věku bude asi těžké.
Já sama, kdybych mohla mít děti, tak si hodně rozmyslím jestli jedno a nebo více. Ale asi by bylo jenom jedno. Z finančních důvodů. Přitom je potřeba aby rodina měla tři děti. Jenže to se dneska nedá z normálního platu utáhnout.
Jedináčkovi můžu dopřát co půjde, když budu mít dvě nebo tři děti, tak jim dopřeju jenom o hodně méně a třebas na vysokou školu je nedám. Proč asi.
Řešením by bylo podpořit mladé rodiny tak, aby se rodilo více dětí a v mladším věku. Ale zabránit zneužívání systému. Jisté skupiny totiž na dětech bezostyšně vydělávají. Čím více dětí, tím více přídavků a peněz od státu. Jenže to je cesta do pekel …
Je zajímavé, že čím méně kulturně vyspělá skupina, tím menší potíže s plodností.
Milada Kaiser
To je presne problem, ktery se velmi dotyka nasi rodiny. Manzelovi zemrel syn a on velmi touzi mit sveho vlastniho pokrevniho potomka. Je to ted jediny smysl jeho zivota. Moje dve deti uz jsou dospele a samostatne, ale ja si uz ve svem veku na dite netroufam. Obavam se, ze vajicko muze byt geneticky deformovano, protoze padesatka se mi blizi. Financne jsme zajistni a na dite velmi dobre pripraveni. A tak jedinym resenim se zda byt mladsi zena, ktera by souhlasila po umlem oplodneni spermii meho manzela mit pro nas dite. Jsme ochotni pro to udelat cokoli, ale nevime, jak takovou mladou pani (vdanou, rozvedenou, svobodnou matku, studentku apod) najit. Jestli nekdo mate nejakou radu, prosim pomozte.
Milada a Richard. Kaisertahoe@msn.com