20. září 2002 schválil nejvyšší orgán pro povolování nových léčiv v USA (Food and Drug Administration) na doporučení komise expertů žádost farmaceutické firmy Gilead Sciences o povolení nového léku Hepsera k léčení hepatitidy B.
Hepsera je první tzv. nukleotidový analog schválený pro terapii hepatitidy B. Účinná látka tohoto léku, adefovir, je výsledkem spolupráce českého vědce RNDr. Antonína Holého, DrSc. z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR v Praze a prof. Erika de Clercqa z Katolické univerzity v Leuvenu v Belgii.
V roce 1992 uzavřela farmaceutická firma Gilead Sciences s oběma pracovišti licenční dohodu pokrývající velkou skupinu tzv. nukleotidových analogů, včetně adefoviru, a účinných látek dvou dalších již dříve schválených léků – Viread (tenofovir), nový lék proti AIDS schválený v roce 2001 a Vistide (cidofovir), schválený v roce 1996 proti cytomegalové retinitidě u pacientů s AIDS.
Hepsera zabraňuje replikaci viru hepatitidy B v organismu. V klinických studiích vedla tato terapie k výraznému zlepšení histologie a fibrózy jater, snížení hladiny virové DNA v krevním séru a normalizaci hladiny ALT ve srovnání s placebo skupinou pacientů doposud neléčených nebo léčených interferonem. V klinických studiích byli zahrnuti pacienti s kompenzovanou funkcí jater a HBeAg-pozitivní a HBeAg-negativní chronickou hepatitidou B. Hepsera je první lék účinný u HbeAg-negativních pacientů, u pacientů rezistentních na léčbu lamivudinem, u pacientů po transplantaci jater nebo v předtransplantační fázi. Ani po 48 týdnech terapie nebyl ve sledované skupině pacientů zjištěn výskyt rezistence k tomuto léku.
Hepsera se užívá jedenkrát denně 1 tabletu s obsahem 10 mg léčiva, což je velmi výhodné pro pacienta, protože jeho organismus není přetěžován častými dávkami léčiva.
Nejčastější nežádoucí účinky byly pozorovány u pacientů s pretransplantační nebo posttransplantační terapií: horečka, zvracení, selhání funkce jater, zvýšení hladin AST a ALT, kašel, faryngitida, sinusitida, svědění, vyrážka, zvýšení hladiny sérového kreatininu, nedostatečnost funkce ledvin.
Při terapii je u Hepsera nutno monitorovat funkci jater. Obecně byly při užití nukleosidových analogů také pozorovány laktátová acidóza a hepatomegalie se steatózou.
Hepatitida B (žloutenka typu B, sérová žloutenka) je progresivní jaterní onemocnění vyvolané specifickým lidským hepadna virem HBV. Může mít akutní průběh, který odezní po několika měsících, ale v mnoha případech je to onemocnění chronické, které často vede k jaterní cirhóze a nádorům, jež končí ve 30 % letálně. K infekci virem HBV dochází při kontaminaci krví nakažené osoby nebo tělními tekutinami, při sexuálním styku, sdílením infikované injekční jehly mezi narkomany, perinatálně z matky na dítě. HBV má velmi vysokou infekčnost (50–100krát vyšší než retrovirus HIV). Prvními symptomy nemoci jsou ztráta chuti k jídlu, horečka, bolesti hlavy a kloubů, celková slabost, pocit svědění a vyrážka. Později se projeví nevolnost a zvracení, zápach z úst, tmavohnědá barva moči, žluté zabarvení kůže a očního bělma, pravostranná bolest v dutině břišní.
RNDr. Antonín Holý, DrSc., Dr.h.c., absolvoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze a aspiranturu v Ústavu organické chemie a biochemie. Je vedoucím oddělení chemie nukleových kyselin, v letech 1995–2002 byl ředitelem ústavu. Je autorem více než 500 vědeckých prací a 60 patentů, je na čelním místě v žebříčku citovanosti českých vědeckých pracovníků.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR v Praze je největším chemickým ústavem Akademie věd. Zabývá se základním výzkumem převážně v hraničních oblastech chemie s medicínou a biologií. Vydává mezinárodní chemický časopis Collection of Czechoslovak Chemical Communications.
MUDr. Hana Šustková, www.Zdravi.Euro.cz