Těchonínská armádní „nemocnice“ má být součástí integrovaného záchranného systému. Ministryně zdravotnictví chce vládě znovu předložit plán na vybudování speciálních infekčních oddělení.
Praha - Projekt ochrany proti biologickým a bakteriologickým zbraním se měl stát po loňském 11. září v Česku prioritou. Tvrdili to alespoň někteří ministři Zemanova kabinetu. Z plánu vytvořit v pražské Fakultní nemocnici Na Bulovce a v osmi krajských a fakultních nemocnicích speciální infekční oddělení, do kterých by se umísťovali pacienti s vysoce nakažlivými chorobami, ale zatím sešlo.
„Ministerstvo zdravotnictví nedostalo na tento program od minulé vlády peníze,“ řekl lakonicky hlavní hygienik ČR Michael Vít, který řídí „skupinu biologické ochrany“ zřízenou na podzim Ústředním krizovým štábem.
Teroristický útok na USA měl urychlit vybudování speciálních izolačních pracovišť, které v Česku už dlouho chybějí. Ještě letos v únoru Vít po mezinárodní konferenci o bioterorismu uvedl: V každé z osmi vybraných regionálních nemocnic bude po třech lůžkách se speciální ochranou a v pražské nemocnici Bulovka vznikne špičkové infekční pracoviště se sedmi nebo osmi lůžky, kde se budou léčit nejzávažnější případy nákaz.
Infekční oddělení se měla vybavit moderními ochrannými pomůckami a diagnostickou technikou. „Musíme koupit i speciální sanitní vozy pro převoz nemocných s nebezpečnou nákazou,“ říkal loni Vít. Teď už jen dodal: „Ani na ně jsme nedostali peníze.“
Nová ministryně zdravotnictví Marie Součková chce ale podle něho materiál na vybudování speciálních pracovišť i s finančními požadavky vládě znovu předložit.
Ve Státním zdravotním ústavu se počítá s vybudováním speciální laboratoře, která bude zajišťovat rychlou diagnostiku řady nebezpečných biologických látek. Alespoň tady je znát od loňského září posun. „Proběhlo výběrové řízení na dodavatele stavby. Peníze jsou i na minimální vybavení laboratoře. V hrubých rysech by měla být hotova do konce roku,“ řekl Václav Svoboda ze zdravotního ústavu.
Budování civilního systému ochrany proti biologickým a bakteriologickým zbraním se v porovnáním s armádním kvůli penězům zdrželo. Armáda buduje ve východních Čechách v Těchoníně speciální zdravotnické pracoviště na vysoké úrovni.
Loni skončila první fáze výstavby, letos se má uzavřít druhá. Představitelé resortu odhadují celkové náklady na stovky miliónů korun, přesnou částku však nechtějí sdělit s poukazem na zákon o utajovaných skutečnostech.
„Hodláme se s tímto specializovaným pracovištěm aktivně zapojit do Severoatlantické aliance, protože v této oblasti jsme v celosvětovém měřítku na špičce,“ uvedl Milan Řepka z ministerstva obrany. Česká armáda nabízí NATO i komplexní systém výcviku a ochrany proti zbraním hromadného ničení, tedy i jaderné hrozbě a chemickým bojovým látkám.
Těchonínská „nemocnice“, která má statut vojenského útvaru, má být podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka také součástí integrovaného záchranného systému.
Vojákům bude pomáhat s odstraňováním škod způsobených biologickými zbraněmi a se zabezpečením karantény po návratu speciálních jednotek ze zahraničních misí. V civilní sféře by mělo zařízení sloužit k likvidaci následků případných teroristických nebo kriminálních akcí v Česku, při nichž by byly použity biologické zbraně.
Nemocnice může pomáhat i s problematikou nelegální migrace. Existuje totiž riziko, že někteří z běženců budou nakaženi nebezpečnou infekcí, kterou mohou přenést na obyvatelstvo. V tomto případě bude armáda nemocné léčit a izolovat je od okolí. Žádné bakterie či viry se v Těchoníně skladovat nebudou, půjde pouze o jejich neškodné části.
Ivana Kněžínková, Pavel Otto, Hospodářské noviny, 11.9.2002