PRAHA - Zdravotní pojištění rozdělené na základní a individuální část, vznik dvou nových finančních fondů, posílení role praktického lékaře, poplatek za recept jako regulace nákladů na léky. To jsou příklady z nové Koncepce reformy systému zdravotní péče v České republice po roce 2000, kterou vypracovali experti z okruhu Národohospodářského ústavu.
Tito odborníci upozorňují, že do zdravotnictví bylo vloni vloženo více než 145 miliard korun, a přesto mají mnohá zdravotnická zařízení pocit chronického nedostatku peněz. V poslední době začínají podle nich negativní dopady nedostatku financí pociťovat i pacienti.
Jak se v koncepci uvádí, nejzřetelnějším nedostatkem systému je velmi prudký vzestup výdajů na zdravotnictví a pomaleji rostoucí zdroje na jejich pokrytí. „Tento základní problém je umocněn špatným hospodařením s dostupnými zdroji, a to na všech úrovních systému. Kvalita zdravotní péče je přesto zatím stále relativně dobrá. Jde však o to, aby se skutečně nezhoršovala, a proto je nutné problémy řešit a nikoli řešení odkládat, jak už se několik let děje,“ tvrdí autoři koncepce. Chtějí například, aby vznikla nezávislá agentura, jež bude hodnotit úroveň poskytované péče a zveřejňovat výsledky hodnocení. Požadují také, aby byli občané motivováni k většímu zájmu o péči a ochranu svého zdraví.
Základní změnou proti současnému systému se má přitom stát rozdělení dosavadního pojistného na dvě části: základní, solidární část pojistného (procentuální část bude stejná pro všechny) a individuální, smluvní část (její výše bude rozlišena podle podmínek smlouvy).
Pro zvýšení solidarity s vážně nemocnými pacienty a pro zabezpečení jejich léčby by měly vzniknout dva speciální fondy: Fond rozvoje medicínských metod, který má zabezpečovat péči s vysokými nároky na finance, a Fond nepojistitelné péče určený pacientům s doživotním závažným zdravotním postižením.
Pokud jde o léky, hlavní příčinou vysokých lékových výdajů je podle expertů velký počet kontaktů pacienta s lékařem, při nichž je zpravidla předepsán recept. Jak zaznělo na konferenci, na níž byla koncepce představena odborné veřejnosti, větší pozornost se musí věnovat účelnému předepisování léčiv (loni za ně zdravotní pojišťovny vydaly 18 miliard korun). Například šetření mezi členy svazu, který sdružuje důchodce, ukázalo, že až 25 procent léků vyzvednutých na recept není využito. Za vhodný nástroj regulace nákladů na léky proto autoři koncepce považují poplatek za recept placený v lékárně.
„Za zásadní otázku, kterou musí politici vyřešit, však považujeme míru finanční spoluúčasti pacienta na úhradě poskytnuté péče. Nyní už nastala situace, že nepůjde, aby bylo vše hrazeno z veřejného pojištění, jak chce řada lidí,“ řekl jeden z autorů koncepce, ředitel Farmakologického ústavu 2. lékařské fakulty UK Jan Švihovec.
Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer má ovšem zcela jiný názor. „Ti, co volají po reformě zdravotnictví, by si měli uvědomit, že tento resort je tak stabilizovaný, jako ještě nikdy nebyl. V žádném případě se nesmí dovolit, aby si pacienti museli za léčení připlácet. Nechceme ani, aby museli platit za léky, a to ani ty nejběžnější,“ uvedl nedávno. Švihovec chápe, že vláda ČSSD se nemůže s jejich řešením zcela ztotožnit, některé principy by ale podle něho měla přijmout.
Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 22.11.2001