"Přístup jednotlivých zemí k léčbě je rozdílný. V ČR mnohem větší podíl představují nízkoprahová centra, což je možná fakt, kterým můžeme český úspěch v dosažení malých zdravotních dopadů vysvětlit. Nízkoprahová centra jsou schopna zachytit nejproblémovější uživatele drog, kteří by se jinak nezapojili," uvedl Wiessing.
V protidrogové politice se podle něj čím dál víc využívá internet a mobily. Mluví se o mobilním zdraví neboli m-zdraví. Odborníci zkoumali 66 aplikací, které mají přispět k šíření informací, změně chování či k práci profesionálů. "Problém je, že nejsou odborně vyhodnoceny a není jasný jejich dopad. Není vyřešena ani ochrana osobních údajů," podotkl zástupce centra. Dodal, že se navíc evropské a americké aplikace v přístupu liší.
Podle vedoucího českého Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktora Mravčíka je ke snížení výskytu infekcí nutné zajistit, aby prevence a léčba byly dostupné. Wiessing uvedl, že není nutné přemýšlet o změně protidrogové politiky, ale spíš o jejím zlepšení.
Ministerstvo zdravotnictví letos své dotace na protidrogovou politiku snížilo proti loňsku téměř o 30 procent. Organizace, které zajišťují prevenci a pracují se závislými, to kritizovaly. Národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová uvedla, že úřad vlády letos naopak svou dotační sumu zvýšil proti loňsku o 40 milionů na 205 milionů korun. "Došlo tedy k určitému posílení. Budeme situaci zjišťovat. Kraje ale teď dokončily dotační řízení. Nemám ještě komplexní vyhodnocení," řekla Vedralová. Dodala, že financování má být z více zdrojů.