"Nadužívání antibiotik je velké téma Světové zdravotnické organizace (WHO), což je jeden z důvodů, proč jsme toto téma pro letošek vybrali. Toto téma není dobře řešeno v primární péči. Právě potíže s testy na protilátky na borrelie jsou dobrým příkladem," uvedla Markéta Pfeiferová, předsedkyně sdružení Mladí praktici, které konferenci pořádalo.
Infektolog Milan Trojánek proto ve své přednášce a následné diskusi vysvětlil, jak správně "přečíst" test na borrelie. V praxi se často setkává s tím, že značná část pacientů, kteří mají pozitivní protilátky na boreliózu a jsou opakovaně léčeni antibiotiky, tuto nemoc vůbec nemá. Problém totiž představuje častá falešná pozitivita protilátek.
"Správně určit diagnózu je velmi důležité, protože jinak řada lidí zcela zbytečně užívá antibiotika, což vede k významnému ovlivnění mikroflóry celého lidského těla a šíření rezistentních bakterií. Když sérologický test ukáže přítomnost protilátek, neznamená to automaticky, že má pacient boreliózu, může se jednat o falešně pozitivní výsledek, ale třeba také jen o to, že se s bakterií setkal a jeho imunitní systém se s ní již vypořádal," řekl Trojánek.
Mezi lidmi podle něj panuje o lymeské borelióze řada mýtů, například že infekci přenáší hmyz. Jejím původcem jsou přitom pouze klíšťata, kterých je v České republice extrémně velké množství. V roce 2018 touto nemocí v Česku onemocnělo 4473 lidí.