Ten odpovídal na dotazy čtenářů www.Zdravi.Euro.cz:
MUDr. Čermák, nemocnice Břeclav: Jak se díváte na problematiku snižování počtu akutních lůžek v nemocnici? Například v nemocnici Břeclav se má snížit počet lůžek na infekčním, chirurgickém a dětském za účelem snižování nákladů. Potom přece poklesnou i výkony a od pojištoven se dostane méně peněz. A nebo je představa, že bude nemocnice dostávat stejné platby od pojištoven a přitom produkovat méně výkonů? Vyřeší toto opatření financování nemocnic? Tlak na snižování lůžek je nyní hlavně ze strany kraje. Ale např.VZP je s počtem lůžek v naší nemocnici spokojena a nemíní je snižovat. Co s tím? Pořád slyšíme o snižování lůžek na okresech, ale kdy se budou snižovat lůžka v nemocnicích řízených MZ?
Snižování akutních lůžek – obecně – transformací na lůžka následné péče, resp. úplným zrušením některých typů akutních lůžek, nepředpokládá snížení objemu potřebné odborné péče, tedy lékařských výkonů. Pouze se zvýší tzv. obložnost lůžek, která zůstanou zachována, na úroveň ekonomicky vhodnější (ze současných např. 75 % – 80 % na v Evropě obvyklých 90 a více procent) a dojde tak i k žádoucímu zkrácení doby hospitalizace, která je v mnoha případech „uměle“ prodlužována právě za účelem získání úhrady za takto obsazené akutní lůžko, ač by péče o konkrétního pacienta už mohla být poskytována na ekonomicky vhodnějším lůžku následné péče, nebo by mohl být pacient propuštěn do domácího ošetřování. Nízká obložnost znamená, že lůžko není využito pacientem plný počet dnů v roce, ale přesto nemocnice vynakládá na toto lůžko režijní náklady – úklid, topení, světlo atd. V rámci kraje tak může dojít i k rozhodnutí, že v některém lůžkovém zařízení bude například ponechán pouze určitý obor – např. interna a zrušeno např. ORL, či gynekologie – a za tímto druhem péče budou pacienti dojíždět do jiného lůžkového zařízení v kraji, které naopak nemusí mít oddělení interny. Je vždy odborně lepší a kvalitnější, když je péče poskytována na vysoké odborné úrovni v zařízení, které má k poskytování takové péče vybavení technické i personální s potřebnou erudicí, než zařízení kde je např. konkrétní typ operace (laparoskopicky odoperovaný žlučník, porod, kloubní náhrada atp.) prováděn pouze několikrát ročně. Takové rozhodnutí je na zřizovateli lůžkového zařízení (v případě fakultní nemocnice na Ministerstvu zdravotnictví, v případě krajských nemocnic na kraji), který má posoudit, rozhodnout a pacientům umět vysvětlit, že je pro ně zdravotně a kvalitativně lepší operace kloubní náhrady ve 20 km vzdálené nemocnici, kde je běžně a bez komplikací provádějí, než v místě bydliště, kdy by to třeba na ortopedii „mohli zkusit….“). Redukce čeká i fakultní nemocnice, to je samozřejmé. Podle stejných kritérií jako v krajích a také ve stejném časovém horizontu.
2. Jak chce ministerstvo řešit masivní, dle mého názoru, odchody specializovaných lékařů z nemocnic do soukromé sféry a především do zahraničí? Dr. Chladil, nemocnice Těšnov
Na tuto otázku má ministerstvo zdravotnictví jiný názor.Nedomnívám se, že by masivní odchody lékařů byly velkou akutní hrozbou a ohrožovaly poskytování zdravotní péče v ČR. Je třeba si totiž uvědomit, že v členských zemích EU se mohou uplatnit zejména ti čeští lékaři, kteří získali atestaci druhého stupně, jejíž obsah i délka odpovídá minimálním požadavkům na získávání specializované způsobilosti a stanovena směrnicemi EU.
3. Proč ministerstvo připravuje některé nenáročné právní normy již několik let? Kdy už, proboha vyhlášky vydá? Zákon č.361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích zmocňuje MZ ČR k vydání vyhlášky, která by upravovala podmínky zdravotní způsobilosti, rozsah lékařské prohlídky, apod. Zákon č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu od září 2001 zmocňuje ministerstvo zdravotnicví k vydání vyhlášky upravující archivaci a skartační řád zdravotnické dokumentace včetně lhůt, apod. Ani jedna z těchto vyhlášek nebyla doposud vydána, takže existuje značná právní nejistota ohledně posuzování způsobilosti k řízení motorových vozidel a ohledně archivace zdravotnické dokumentace. Proč MZ ČR připravuje tyto relativně nenáročné právní normy již několik let, bez jakéhokoli viditelného efektu? Mgr.Jakub Uher
Nejsem sice právníkem ani legislativcem, ale rozhodně bych oponoval výrazu „relativně nenáročné normy“. Vyhlášky – tedy prováděcí předpisy zákonů -patří k velmi náročným normám a jejich přípravě věnuje ministerstvo velké úsilí. Od nástupu paní ministryně se také rozšířil počet připomínkových míst, aby bylo možno vyhlášky připravit skutečně důkladně a aby se k nim mohl vyjádřit co nejširší okruh subjektů. K dvěma Vámi uváděným případům: prováděcí vyhláška k zákonu č. 361/2000 Sb. prošla opakovanými připomínkovými řízeními a v současné době je po dalším vnějším připomínkovém řízení. Vyhláška o zdravotnické dokumentaci je upravována po vnitřním připomínkovém řízení.
4. Neodporuje zákonu prohlášení kraje, že se bude starat pouze o státní nemocnice? Městské a soukromé nemocnice snad neošetřují běžné pojištěnce? Podle zákona 160/1992 Sb. jsou i nestátní zařízení, registrovaná podle tohoto zákona ve znění pozdějších předpisů, začleněna do sítě zdravotnických nařízení kraje. Z péče o ně se tak nelze tak jednoduše vyvázat. Jsem přesvědčen, že podpora pouze těchto státních nemocnic je diskriminací zbývajících zařízení. Otázka tedy zní: Je názor úředníků kraje, že se budou starat jen o tzv.státní nemocnice správný? MUDr. Stanislav Horák
Dle připravované legislativy bude v samostatné kompetenci kraje tvorba sítě zdravotnických zařízení, opět bez ohledu na zřizovatele. Do sítě zdravotnických zařízení budou náležet nemocnice krajské, městské, fakultní i jiné právnické osoby – nestátní zdravotnická zařízení. Popisovaný názor úředníků kraje nikdy na Ministerstvu zdravotnictví nezazněl. Pravidelně jsou konána 1x za 2 měsíce pracovní jednání se všemi vedoucími odborů zdravotnictví krajských úřadů.
5. Pět dotazů na tiskového mluvčího. M. Rössler, NsP Uherské Hradiště,po., ředitel:
a) Proč nebyl naplněn slib MZ ČR stran zajištění plateb za poskytnutou zdravotní péči jako protiúčet na výnosové stránce v souvislosti s povinným navýšením mezd? Plná výše záloh při dodržení shodné výkonnosti v referenčním období (resp. 98%) není reálně dosahována.
Nerozumím dostatečně otázce. Pokud je dotazem směřováno k rozhodnutí vlády o navýšení platů ve zdravotnictví, vycházela příslušná vyhláška o úhradách z dostupných makroekonomických údajů, kdy v systému veřejného zdravotního pojištění byl dostatečný nárůst příjmů. Bylo a je věcí managementů jednotlivých zdrav. zařízení, resp. zřizovatelů, jakým způsobem nárůst mezd vyřeší – obzvláště ve vztahu k nutnosti řešit restrukturalizaci lůžkového fondu a s tím související „přezaměstnaností“ v některých nemocnicích, v nichž poklesl sice objem poskytované péče, ale počet pracovníků zůstává stejný.
b) Kdy bude přehodnocena kalkulace ošetřovacího dne (a s tím i ostatních výkonů) na novou cenu práce,která byla vnucena nařízením o povinném navýšení mezd vyhláškou?
Kalkulace ošetřovacího dne je záležitostí dohodovacího řízení k Seznamu výkonů– pokud zde neprojde navýšení (např. je zablokují zdravotní pojišťovny), nemůže v současné době MZ příliš konat, neboť není dle citovaného zákona účastníkem tohoto dohodovacího řízení a tzv. veřejný zájem, kterým někteří poskytovatelé argumentují, není v cit. zákoně definován. Definice – a její následné použití – by bylo možné až se současně navrhovanou novelou zákona č. 48/1997, kterou nyní MZ předkládá do vlády.
Navýšení úhrady za ošetřovací den však již nyní umožňuje režijní složka ošetřovacího dne – a to individuálně podle konkrétních podmínek zdravotnických zařízení – v těchto jednáních však zdrav. zařízení vůči zdravotním pojišťovnám nejsou úspěšná, proto zřejmě požadují využití „veřejného zájmu“.
c). Jaký je racionální důvod rozdílných úhrad a regulací v ambulancích a komplementu v nemocnicích a v terénu (soukromých ordinacích a laboratořích)?
Důvodem rozdílných úhrad a regulací v ambulancích a komplementu v nemocnicích je rozdílný výsledek dohodovacího řízení– ambulance se s pojišťovnami dohodly, lůžková zařízení nikoliv – úhrady jsou stanoveny vyhláškou. Ministerstvo samozřejmě dohody respektuje. Zdravotní pojišťovny argumentují při jednáních –„až zajistí a budou vykazovat nemocnice ve svých ambulancích naprosto identické podmínky, včetně počtu lékařů a jejich úvazků na ambulanci a v lůžkovém provozu nemocnic, není důvod nesjednotit úhrady mezi ambulancemi v nemocnicích a samostatnými ambulancemi“.
d) Je skutečně nedovýběr pojistného věcí poskytovatelů? Proč jsou tedy za tuto skutečnost trestáni nižšími platbami?
Nedovýběr pojistného není věcí poskytovatelů zdravotní péče, ale zdravotních pojišťoven, a MZ nikdy netvrdilo opak. „Trestání nižšími platbami“ je velice problematické tvrzení – zřejmě poskytovatelů zdravotní péče. Obecně – systém může použít (uhradit) pouze tolik, kolik ve skutečnosti vybere. Mechanismus postihu neplatičů zdravotního pojištění je sice dobře fungující u jednotlivců, ale u podniků a institucí již není funkční ve smyslu nemožnosti rychlého uplatnění sankcí, včetně exekuce – opakovaně navrhujeme změnu příslušných legislativních předpisů ve smyslu možnosti lepší vymahatelnosti – doposud však neúspěšně. Nyní bychom chtěli, aby bylo trestným činem nejen neodvedení 4,5% na zdravotní pojištění za zaměstnance, ale i 9% za zaměstnavatele.
e) Je skutečně ztrátové hospodaření pojišťoven důvodem k tomu,aby se situace řešila na úkor plateb poskytovatelům? Poskytovatelé jsou v důsledku toho rovněž v debetu !
Nedovýběr pojistného není věcí poskytovatelů zdravotní péče, ale zdravotních pojišťoven, a MZ nikdy netvrdilo opak. „Trestání nižšími platbami“ je velice problematické tvrzení – zřejmě poskytovatelů zdravotní péče. Obecně – systém může použít (uhradit) pouze tolik, kolik ve skutečnosti vybere. Mechanismus postihu neplatičů zdravotního pojištění je sice dobře fungující u jednotlivců, ale u podniků a institucí již není funkční ve smyslu nemožnosti rychlého uplatnění sankcí, včetně exekuce – opakovaně navrhujeme změnu příslušných legislativních předpisů ve smyslu možnosti lepší vymahatelnosti – doposud však neúspěšně. Nyní bychom chtěli, aby bylo trestným činem nejen neodvedení 4,5% na zdravotní pojištění za zaměstnance, ale i 9% za zaměstnavatele.
6. V jakém stadiu jsou jednání směřující ke stanovení pevných cen léčiv na recept, tedy pevných doplatků ve všech lékárnách v republice?Kdy se toho dočkáme? A pokud MZ na tomto návrhu pracuje, je zjišťována politická podpora tomuto návrhu? A kdo bude dodržování cen kontrolovat a jaké budou sankce za nedodržování? A jak se případný návrh staví ke snaze farmaceutických firem o snížování doplatků v některých lékárnách? Děkuji, Mgr. Jiří Zimák, Pardubice
Tato problematika není snadná. Jde o rozdělení kompetencí mezi Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem financí. Jde o jednání s Českou lékárnickou komorou, s pojišťovnami i s firmami. Hledají se způsoby a cesty, jak daný návrh realizovat v praxi. To není fráze, ale popis stavu. V tomto případě – stejně jako v mnohých dalších reformních krocích – nelze nic šít horkou jehlou a jde o to, aby všichni, kdo v současné době zasahují do cenotvorby, našli společnou řeč. Při setkáních s veřejností se setkávám s velkou podporou tohoto návrhu.
7. Pane Böhme, jak se tiskový mluvčí připravuje na reakce na dotazy, pokud nemá v oboru příslušné vzdělání? Není to handicap? S díky MUDr. Jan Hanzlík
Myslím, že je to spíš přednost. Podklady pro jednotlivé dotazy mi připravují odbory, které se konkrétní problematikou zabývají a jako nelékař nebo nezdravotník je chci pochopit a transformovat do podoby přijatelné „pro lidi“. Někdy se to podaří, někdy ne.
8. OtázkaZdraví.Euro.cz: Jakým způsobem funguje práce na tiskovém oddělení ministerstva zdravotnictví? Proč v řadě případů nesmí zaměstnanci ministerstva poskytovat často jednoduché informace bez toho, aniž byste o to věděl vy? Není to pro vás poněkud zatěžující?
To, že jdou některé věci přes tiskové oddělení je nutné jednak pro to, abychom na tiskovém oddělení měli infomace, o co se novináři nejčastěji zajímají a také si samozřejmě vytváříme databázi informací, které pak můžeme rychleji poskytovat jiným novinářům nebo občanům.
9. OtázkaZdraví.Euro.cz: Víte vše, co ví paní ministryně? Jakou část informací vám paní ministryně poskytne?
I když toho vím asi hodně, rozhodně nevím vše, co ví paní ministryně. O důležitých problémech se samozřejmě vzájemně informujeme, denně probíráme aktuální témata a priority, které by lidé měli vědět. Paní ministryně je velmi komunikativní a otevřená a myslím si, že jsem informován velmi dobře.
(ivb), www.Zdravi.Euro.cz, 23.9. 2003