Odlišnosti ošetření ran v chirurgii

Chirurgické výkony jsou považovány za výkony invazivní, kdy dochází k přetětí tkání pacienta nebo uzavření dříve vzniklé rány. Dělí se především podle naléhavosti, typu operace, stupně invazivity, případně dalších kritérií. Všechny typy poškození tkáně procházejí podobným reparativním procesem, který je nutno znát ke sledování pooperačního průběhu, stejně jako faktory, které tento proces ovlivňují. Chirurgické operace dělíme do tří základních kategorií – neodkladné, urgentní a elektivní. Explorativní operace může patřit do všech výše vyjmenovaných kategorií. Provádí se v případech postavení nebo potvrzení diagnózy. Při vzniku jakékoli rány spouští organismus proces hojení, který je přirozeným obranným systémem. Podle etiologie neboli mechanismu vzniku se rány dělí na: mechanické – rána řezná, sečná, bodná, zhmožděná, tržná, tržně-zhmožděná a rána kousnutím, termické – omrzliny, popáleniny, chemické, rány vzniklé zářením. Podle hloubky postižení rozdělujeme rány na povrchové a hluboké, podle délky léčby na rány akutní, subakutní a chronické. S pacienty s operační ránou se setkáváme na pracovišti každý den. Akutní rány (operační rány) jsou svým výskytem tedy daleko četnější než rány chronické. Reparace u akutních ran se považuje za samozřejmou, kdy je očekáván normální proces hojení a cílem léčby je eliminace kom