Onkologové by uvítali více žen na mamografických vyšetřeních

5. 9. 2003 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Mnoho žen ohrožených rakovinou prsu ovšem k vyšetření nepřijde. Z Brna sice vyšetření absolvovalo přibližně 75 procent z nich, procento vyšetřených z ostatních míst jižní Moravy je však mnohem nižší...


BRNO - Onkologové by uvítali, kdyby na preventivní mamografická vyšetření prsu přicházelo více žen v rizikovém věku od 45 let. Mamografický screening je preventivní vyšetřování mléčné žlázy žen, které nepociťují žádné přímé známky přítomnosti nádorového onemocnění prsu. V brněnském Masarykově onkologickém ústavu takto za poslední rok vyšetřili 11.000 žen, 29 nálezů bylo pozitivních.

Mnoho žen ohrožených rakovinou prsu ovšem k vyšetření nepřijde. Z Brna sice vyšetření absolvovalo přibližně 75 procent z nich, procento vyšetřených z ostatních míst jižní Moravy je však mnohem nižší, řekla včera novinářům primářka kliniky komplexní onkologické péče ústavu Katarína Petráková. Dodala, že například v zemích severní Evropy chodí k těmto vyšetřením pravidelně až 80 procent ohrožených žen.

Celorepublikové statistiky výsledků preventivních mamografických vyšetření dosud neexistují, protože onkologická zařízení nejsou napojena na jednotný software.

Rizikové faktory jsou kromě věku nad 45 let i výskyt rakoviny prsu v rodině, předchozí léčba ionizujícím zářením, nadváha u žen po menopauze, bezdětnost a první menstruace před dvanáctým rokem života. Nebezpečné je i kouření, nadměrné pití alkoholu, stres, tučná strava a nedostatek pohybu. Nádorové onemocnění prsou se objevuje z celé jedné třetiny u žen nad 70 let, ze čtvrtiny u žen od 60 do 69 let a z 21 procent ním trpí ženy od 50 do 59 let.

Onkologové kritizují preventivní mamografické vyšetřování žen

například již nad 35 let, které slibuje nejmenovaná kosmetická firma. O potřebě takového vyšetření by měl rozhodnout odborník. Jinak je to jen zbytečné a nebezpečné ozařování, upozornila Petráková.

Digitální mamograf za 16 milionů korun umožňuje počítačové zpracování získaného obrazu. Oproti klasické mamografii se snímky nezobrazují na rentgenový film, ale obraz se ukládá do paměti počítače a zobrazuje se na speciálních monitorech. Lékař tak má během několika vteřin kvalitní obraz, který lze dál prostřednictvím počítače zpracovávat. Vedle mnohonásobného zvětšení nebo potlačení těch prvků obrazu, které nejsou pro lékaře důležité, si odborníci cení také možnosti poslat obraz počítačovou cestou kolegům ke konzultacím.

První klasický mamograf byl v Masarykově ústavu instalován v roce 1977 a pro radiologické oddělení znamenal několik tisíc mamografických vyšetření ročně. V roce 1991, kdy ústav získal novější přístroj, vzrostl počet vyšetření až na 6000 ročně.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?