Stejně jako každý chirurgický zákrok, tak i operace katarakty je u pacienta provázena určitou mírou stresu vyplývajícího ze strachu, zda celou operaci zvládne, aby jej nic nebolelo apod. Strach souvisí i z neznalosti toho, co nemocného čeká, i když byl předem lékařem či sestrou o výkonu informován. Krevní tlak a tepová frekvence pro nás mohou být indikátorem míry psychické zátěže. Stres pacientů před operací a během ní můžeme definovat jako souhrn fyzických a duševních reakcí na nepřijatelný poměr mezi skutečnými nebo představovanými osobními zkušenostmi a očekáváními. U některých pacientů dochází před operací a při návštěvě lékaře ke zvýšení krevního tlaku, takže naměřené hodnoty jsou vyšší než obvykle. Jedná se o tzv. syndrom bílého pláště, kdy je pacient uveden do stresu. Stres stimuluje srdeční činnost a zvyšuje krevní tlak. Častější měření může vést k tomu, že si nemocní na tento výkon zvyknou a nebudou podléhat stresu. Tím nebudou zkreslovány výsledky. Na hodnotu TK u pacientů před operací a po ní působí mnoho vlivů, jako je věk, aktuální mentální a fyzické rozpoložení, okolní teplota a jiné.
Průzkum
Na našem oddělení jsme se rozhodli provést průzkum týkající se hodnot krevního tlaku u nemocných s kataraktou. Hodnotili jsme výši TK a tepovou frekvenci před operací, během výkonu a bezprostředně po operaci. Výsledky měření prokazovaly variabilitu nálezu u různých pacientů.
Při příchodu pacienta na naše oddělení jsme vždy sepsali potřebnou dokumentaci. Všichni nemocní byli důkladně poučeni o průběhu operace, měli možnost seznámit se s podrobným postupem a podepsali informovaný souhlas. Při samotné přípravě k operaci (aplikaci mydriatik a analgetik) jsme též měřili TK. Celkem bylo testováno 123 pacientů, z toho 73 žen a 50 mužů. Z celkového počtu 50 testovaných mužů bylo 39 hypertoniků a 11 bez léčby TK, ze 73 žen bylo 54 hypertoniček a 19 bez léčby TK.
S měřením TK jsme pokračovali na operačním sále. Měření jsme prováděli těsně před operačním výkonem a také po něm. Výsledky, resp. hodnoty jednotlivých měření krevního tlaku, jsou uvedeny v grafu 1 až 4.
V naší studii jsme se také zaměřili na poměr počtu změřených zvýšených hodnot TK u pacientů před operací a po ní. Studie průkazně zaznamenala, že z 39 mužů hypertoniků jich mělo 20 zvýšený krevní tlak před operací, po operaci 12 a bez větších změn zůstalo 7 hypertoniků.
Z 11 mužů bez léčby TK měli zvýšenou hodnotu před operací 4 nemocní, po operaci rovněž 4 a beze změny TK byli 3 muži.
Stejným způsobem jsme posuzovali hodnoty TK u žen, přičemž u 54 hypertoniček se tlak před operací zvýšil 23 ženám, po operaci 22 nemocným a beze změny TK bylo 9 žen.
V posledním šetření jsme se zaměřili na ženy bez léčby TK, kdy se z celkového počtu 19 žen zvýšila před operací hodnota TK v 7 případech, ve stejném počtu i po operaci a beze změny TK bylo 5 žen.
Z měření je patrné, že u části pacientů se tlak zvýšil již před operací a u druhé (téměř stejně velké) části dochází k tzv. opožděnému nástupu stresu z dané operace a tím ke zvýšení krevního tlaku až po operačním výkonu.
Závěrem lze konstatovat, že na výše zmíněné stresové situace, a nejen na ně, může v dané chvíli působit i operační personál. Dobrým přístupem, vhodným a milým chováním, dobrou informovaností a podporou pacientů může zdravotní personál působit na lepší psychickou pohodu nemocných a tím celou situaci na operačním sále usměrňovat k lepšímu závěru.
**
Souhrn
V článku jsou uvedeny výsledky průzkumu zaměřeného na zvýšení krevního tlaku jakožto projevu psychické zátěže u pacientů s kataraktou. Z výsledků je patrný nárůst krevního tlaku u všech pacientů, a to jak při příchodu na oddělení, tak před operací a následně i po operaci. U všech pacientů bez rozdílu diagnózy byl zaznamenán tzv. syndrom bílého pláště. Klíčová slova: katarakta, psychická zátěž, stres, pacient, krevní tlak, operace
O autorovi| Naděžda Urbanová, oční oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, Krajská zdravotní a. s. (urbanova.nada@volny.cz)
Graf 1: Muži hypertonici
Graf 2: Muži bez léčby TK
Graf 3: Ženy hypertoničky
Graf 4: Ženy bez léčby TK