Operace očí může a nemusí být invazivní. Záleží na typu oční vady a její závažnosti

Pro koho je vhodná operace očí?

V rámci operace očí se provádí různé chirurgické procedury zaměřené na léčbu očních problémů, zlepšení zraku nebo prevenci jeho ztráty. Tyto zákroky mohou být prováděny buď pomocí laserové technologie, nebo prostřednictvím tradičních chirurgických nástrojů a technik. Co se týká zmíněných laserových ošetření, tak ta jsou vhodná pro osoby, které splňují následující podmínky:

1. Krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus: laserové operace se zpravidla doporučují pacientům s refrakčními vadami, kam patří krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus. 
2. Stabilní refrakční vada: pacienti, kteří podstoupí tento typ zákroku, by měli mít takzvanou stabilní refrakční vadu. To znamená, že jejich předpis na brýle nebo kontaktní čočky se v posledním roce významně nezměnil. 
3. Věk: laserové operace jsou obvykle vhodné pro osoby starší 18 let, protože do této doby je růst očí většinou ukončen a refrakční vady jsou stabilizované. Neexistuje přitom žádný horní věkový limit, avšak starší pacienti mohou mít jiné oční problémy, které je třeba zvážit.
4. Dobré celkové a oční zdraví: pacienti by v době zákroku neměli mít žádné aktivní oční infekce nebo záněty, ani závažné systémové nemoci, které by mohly ovlivnit následné pooperační hojení.

Vedle laserových procedur se pak provádí také invazivní chirurgické zákroky, které zpravidla řeší nějaký závažnější problém nebo vadu, jíž není možné odstranit laserem. Typicky se jedná například o poškození zrakového nervu, odchlípení sítnice, prodělané oční trauma nebo třeba poškození rohovky. [1, 2, 3, 4]

Druhy operací očí

Operace očí se provádí různými způsoby v závislosti na tom, jakou vadou zraku pacient trpí. Důležitou roli kromě toho hraje také to, která část oka je postižená a jak je stav pacienta závažný. Můžete se tak setkat s klasickými chirurgickými zákroky, které se provádějí v celkové anestezii, i s minimálně invazivními operacemi, kde se o korekci zraku většinou postará laser. Mezi hlavní typy oční chirurgie se řadí například:

• refrakční chirurgie,
• operace glaukomu,
• operace šedého zákalu (katarakta),
• operace sítnice,
• plastická a rekonstrukční chirurgie,
• svalové operace,
• oprava traumatu.

Jako nejběžnější zdravotní stavy, které vyžadují operaci oka, lze uvést například odchlípení sítnice, glaukom, přítomnost nádoru, strabismus a orbitální jamky. Cílem zákroku je pak zejména zachránit zrak a odstranit refrakční vady.

Invazivní chirurgické zákroky

Jednou z invazivních chirurgických metod, jejímž cílem je zmírnit nahromadění tlaku v oku, který může poškodit zrakový nerv, je operace glaukomu. Tento zákrok se obvykle provádí pomocí malých řezů na povrchu oka, kam se implantuje malá trubička, která pomáhá zmírnit tlak vypouštěním přebytečné tekutiny.

Vedle toho operace šedého zákalu může být provedena pomocí tradičních chirurgických technik nebo i laserem. U tohoto typu operace je zakalená přirozená čočka oka pacienta odstraněna a nahrazena umělou čočkou. Tento typ zákroku může být zároveň někdy kombinován i s jinými metodami, jako je refrakční chirurgie nebo chirurgie pro korekci astigmatismu.

Dalším poměrně častým zákrokem je operace sítnice. Ta představuje vrstvu nervové tkáně, která pokrývá zadní část oka. Ne všechny problémy se sítnicí se ale řeší chirurgickým zákrokem. Například léčba vlhké formy makulární degenerace se může provést prostřednictvím laserového ošetření. V případě suché formy tohoto onemocnění však bohužel léčba stále neexistuje.

Nicméně jedním z běžných postupů operace sítnice, při kterém je odstraněna sklivcová tekutina a všechny související abnormality, je takzvaná vitrektomie. Tato metoda se používá při nutnosti zpřístupnění sítnice a slouží také jako prevence proti vzniku některých pooperačních komplikací.

Kromě všech výše uvedených operačních metod patří mezi otevřené chirurgické zákroky ještě také plastické a rekonstrukční operace očí a jejich okolí. Ty mohou slouží jednak k nápravě estetických nedokonalostí, a jednak se jimi řeší například obnovení funkčnosti některých částí oka. Jde například o následující druhy zákroků:

• odstranění přebytečné kůže očních víček,
• oprava pokleslých víček,
• ošetření povislého obočí,
• oprava vytočeného víčka,
• obnovení funkce víček po paralýze obličeje,
• rekonstrukce po zlomeninách očnice,
• odstranění oka,
• léčba křečí očních víček,
• problémy se slznými kanálky.

Kolem oka se pak nachází šest samostatných svalů, díky kterým můžeme s očima pohybovat v různých směrech. Pokud se u pacienta objeví problémy s těmito svaly, je v některých případech také možné podstoupit operaci k jejich nápravě. Typickým příkladem je strabismus, který lze upravit změnou místa, kde se specifické oční svaly připojují k oční bulvě.

A nakonec velmi širokou škálu operací může zahrnovat léčba vážného poranění oka nebo oblasti kolem něj. Účelem těchto zákroků je zachovat zrak pacienta a obnovit jeho přirozenější vzhled, pokud došlo následkem zranění k nějakým deformacím. 

Laserová operace očí

Specifickým odvětvím souvisejícím s léčbou zraku je pak takzvaná refrakční chirurgie, která zahrnuje operace očí laserem. Tyto procedury mohou výrazně zlepšit zrak a snížit nebo úplně eliminovat potřebu brýlí nebo kontaktních čoček. Existuje několik hlavních typů laserových operací očí, z nichž každá má své specifické postupy. Patří mezi ně:

• LASIK (Laser-Assisted In Situ Keratomileusis): jedná se o jednu z nejčastěji prováděných laserových operací očí. Tento postup se používá k léčbě krátkozrakosti (myopie), dalekozrakosti (hyperopie) a astigmatismu.
• PRK (Photorefractive Keratectomy): starší metoda než LASIK, ale stále je v některých případech preferována. Tento postup je vhodný pro pacienty s tenkou rohovkou nebo s povoláním, kde hrozí vyšší riziko úrazu očí (např. sportovci).
• LASEK (Laser Epithelial Keratomileusis): metoda, která kombinuje prvky PRK a LASIK. Tento postup se často volí pro pacienty, kteří mají tenkou rohovku, nebo pro ty, kteří nemohou podstoupit LASIK z jiných důvodů.
• SMILE (Small Incision Lenticule Extraction): novější technika, která se používá hlavně k léčbě krátkozrakosti a astigmatismu. Tento zákrok je minimálně invazivní a poskytuje rychlé zotavení s menším rizikem suchých očí.
• Epi-LASIK: podobný zákrok jako LASEK. Tento postup je vhodný pro pacienty s tenkou rohovkou a pro ty, kteří nemohou podstoupit tradiční LASIK. [5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12]

Jak operace očí probíhá?

Každá oční operace má svůj specifický postup podle toho, co konkrétně pacienta trápí. Zákrok se pak provádí buď v celkové, nebo jen v lokální anestezii. Některé složitější zákroky přitom vyžadují hospitalizaci v nemocnici, zatímco u jiných odchází pacient po provedení operace domů.

Co se týká postupu laserových ošetření, tak jejich průběh závisí na prováděné technice. Například během LASIK operace chirurg vytvoří tenkou ochrannou lamelu na povrchu rohovky pomocí mikrokeratomu nebo femtosekundového laseru. Poté se excimerovým laserem tvaruje podkladová rohovka tak, aby korigovala refrakční vadu. Lamela je následně vrácena na své místo, kde se přirozeně přichytí bez potřeby stehů.

Jinak je tomu třeba u metody PRK. V tomto případě se povrchová lamela nevytváří. Během tohoto zákroku se odstraní tenká povrchová vrstva rohovky a poté se laserem rohovka tvaruje. Po zákroku se epitel přirozeně regeneruje během několika dní. Nevýhodou této metody je delší hojení a pooperační bolest.

Invazivní operace očí zahrnují na rozdíl od těch laserových fyzický vstup do oka a často tak představují výrazně větší chirurgický zásah. Tyto zákroky se používají k řešení různých vážnějších očních problémů, které nelze řešit laserovými metodami. Po operaci je pak vždy nutné věnovat pozornost následné péči, aby se oko dobře zahojilo. [13, 14, 15, 16]

Jaká jsou rizika operace očí?

Jak s invazivní, tak i s laserovou operací očí jsou spojená určitá rizika, o kterých musí být pacient před podstoupením daného zákroku vždy informován lékařem. Jedním z častých rizik laserových operací je suchost očí. Po zákroku může dojít ke snížení produkce slz, což vede k nepohodlí a podráždění. Tento stav je obvykle dočasný, ale v některých případech může být dlouhodobý nebo i trvalý.

Někteří pacienti mohou také zaznamenat problémy s korekcí zraku, kdy je výsledná zraková ostrost nižší než očekávaná, nebo dokonce vznikají nové refrakční vady. Kromě toho existuje i riziko infekce a zánětu po operaci, ačkoliv tato rizika jsou relativně vzácná.

Specifická rizika mají pak také invazivní zákroky, jako je například kataraktová operace, operace glaukomu nebo operace sítnice. Při kataraktové operaci existuje riziko infekce, krvácení nebo zánětu. I když je tato operace většinou úspěšná, v některých případech může dojít k posunu nebo zakalení umělé čočky.

Při operaci glaukomu může zase dojít k výraznému snížení nitroočního tlaku a následnému poškození zrakového nervu. V případě operace sítnice zase může dojít k neúplnému přilnutí sítnice nebo jejímu opětovnému odchlípení.

Obecně platí, že jakákoliv invazivní operace očí může vést k problémům s hojením ran. Je proto důležité, aby pacienti pečlivě dodržovali pokyny pro pooperační péči a pravidelně docházeli na kontroly u svého očního lékaře. [17, 18, 19, 20, 21, 22]

Kolik stojí operace očí?

Cena operace očí se může výrazně lišit v závislosti na několika faktorech. Vliv na to, kolik ve finále pacient za zákrok zaplatí, má například typu prováděné operace, renomé kliniky, nebo použitá technologie. Před operací je proto důležité konzultovat možnosti s odborníkem a zjistit, co vše je zahrnuto v ceně zákroku. Některé kliniky přitom mohou nabízet i možnost financování formou splátkového kalendáře. Ceny očních operací se pak zpravidla pohybují v následujícím rozmezí:

• laserové operace LASIK, PRK, LASEK: 7–20 tisíc korun za jedno oko,
• SMILE operace: 20–30 tisíc korun za jedno oko,
• kataraktová operace: 15–40 tisíc korun za jedno oko,
• operace glaukomu: 20–40 tisíc korun za jedno oko,
• operace odchlípené sítnice: 30–50 tisíc korun za jedno oko,
• transplantace rohovky: 40–60 tisíc korun za jedno oko.

U každého zákroku je samozřejmě potřeba počítat i s tím, že do výsledné ceny vstupují další proměnné, jako je například typ implantované čočky v případě operace kataraktu. U laserového ošetření SMILE je cena zase o něco vyšší oproti metodám LASIK, PRK nebo LASEK z toho důvodu, že využívá modernější technologie.

Dobrou zprávou však je, že někdy může hradit operaci očí pojišťovna. Pacient ale v takovém případě musí splňovat podmínku účasti na zdravotním pojištění a zároveň je třeba myslet na to, že se tato služba týká pouze zákroků, které se nachází na oficiálním seznamu zdravotních výkonů. 

Mezi operace hrazené pojišťovnou tak patří například laserová koagulace sítnice při jejím odchlípení nebo fotokoagulace sítnice endolaserem. Na co se však prostředky z veřejného zdravotního pojištění nevztahují, je třeba laserová korekce běžné dioptrické vady. [23, 24, 25, 26, 27]

Zdroje: fnbrno.cz, fnhk.cz, uvn.cz, nzip.cz, medicalnewstoday.com, my.clevelandclinic.org, allaboutvision.com, healthdirect.gov.au, asahq.org, mayoclinic.org, aao.org, brightfocus.org, healthline.com, ocniklinikahp.cz, klinikazlin.cz, ocni-sanatorium.cz