Proto jsem se s koncem roku do některých začetla. A byla jsem docela překvapená! Před pár dny tomu bylo přesně 20 let od listopadových událostí roku 1989. Proč a jak k sametové revoluci došlo? Celkem 41 % dotázaných (zdrojem tohoto i veškerých dalších číselných údajů jsou reporty z podzimních šetření CVVM) se domnívá, že důvodem bylo vnitřní vyčerpání a diskreditace předlistopadového režimu, 17 % poukázalo na touhu po svobodě a demokracii, 13 % vzpomnělo vnější geopolitické vztahy, 6 % si vybavilo „vzpouru lidu“ atd. Podle 61 % respondentů byla cílem revoluční změna, 28 % považuje za cíl revoluce reformu komunistického systému.
S odstupem let a vlivem dalších zkušeností všichni víme, že se jednalo o celospolečenské hnutí (62 %) a ne důsledek činnosti disidentských skupin (30 %). A rozhodně má i po 20 letech význam si listopadové události připomínat (73 %)! Ale vyrovnali jsme se s naší minulostí? Byly některé významné akty polistopadového období spravedlivé? Lustrační zákon, restituce, cenová deregulace, kuponová privatizace… 47 % oslovených považuje lustrační zákon za spravedlivý, nutný v době svého vzniku (34 %). Restituce drobného majetku také nedopadly v hodnocení úplně špatně - 67 % je považuje za spravedlivé; hůře tomu bylo v případě restitucí rozsáhlých majetků (44 %).
V případě deregulace cen po roce 1989, a zejména u kuponové privatizace převládá poměrně výrazně názor, že tyto kroky byly nespravedlivé. To jsou ty smutnější závěry… Máme se tedy teď lépe než před listopadem? Ano, většinově jsou dnešní poměry lepší (45 %), ovšem s ohledem na věk, vzdělání, životní úroveň a osobní zkušenost s perzekucí… Máme lepší přístup k informacím (80 %), možnost cestovat (77 %), svobodně žít (72 %), otevřeně říkat své názory (65 %) apod. Vedou rozhodně aspekty života spojené s hodnotou svobody.
Jak dopadly oblasti spojené se sociálním zabezpečením -pracovní uplatnění, pocit sociální jistoty, zabezpečení ve stáří, obecný pocit bezpečí? Převážilo bohužel záporné hodnocení.
Vidíme to tak, že „je rozhodně hůře“. Pro přibližně 3/5 občanů (61 %) je složité vyjít se současnou výší příjmů, 3/5 respondentů (61 %) nemá naštěstí zkušenost s velmi obtížnou finanční situací, 60 % nepovažuje svoji domácnost ani za bohatou, ani za chudou. Jsme spokojení s dostupností vzdělání (77 %) a zdravotní péče (63 %), kritičtí jsme k zabezpečení ve stáří, finančním podmínkám k založení rodiny a podmínkám života zdravotně postižených.
Tak nevím, zda tato čísla zapůsobila na všechny pozitivně a posílila optimistické naladění v závěru roku. Na mne osobně víceméně ano. A navíc to byla velmi zajímavá sonda do myšlení reprezentativního vzorku národa. K lepšímu se změnilo mnoho a škarohlídi a ziskuchtiví byli a budou v každé době a za každého režimu.
S koncem roku 2009 proto všem přeji já i celá redakce jenom to dobré, co nejméně důvodů ke steskům a stížnostem a především samozřejmě zdraví, protože pak je pohled na svět vždycky mnohem optimističtější!
Krásné svátky a úžasný rok 2010