S virem hepatitidy C žije v ČR podle odhadu několik desítek tisíc lidí. Infekce se často odhalí náhodou, lidé nemusejí mít i desítky let žádné příznaky. Bolesti svalů, únavu či depresi hepatitidě C obvykle nepřičítají. Ročně se začne léčit asi 800 nových pacientů. Hepatitida C způsobuje postupné „tvrdnutí“ jater. V ČR je dlouhodobě nejčastějším důvodem pro transplantaci jater, v některých letech dokonce nejčastější.
Nový způsob léčby spočívá v tom, že k dvojkombinaci interferonu a ribavirinu se přidá přímo působící antivirotikum. Při užití dvojkombinace se zvyšuje imunitní reakce těla proti virům. Imunitní buňky, zejména bílé krvinky, zničí infikované jaterní buňky a pohlcují virové částice. Přímo působící antivirotikum vstoupí do jaterní buňky, kde se viry množí, a blokuje jeden z enzymů, proteázu, která je nezbytná pro množení viru. Působí tedy specificky pouze na virus hepatitidy C.
Léčbu trojkombinací poskytuje 17 specializovaných pracovišť. Podle Šperla by se nemocní, kteří se dosud léčili neúspěšně, měli nyní znovu obrátit na svého lékaře, anebo přímo na specializované pracoviště, mohou totiž dostat novou šanci.
Šperl ale upozornil, že nová léčba je určena pouze pro pacienty infikované genotypem 1. Virus hepatitidy má tři genotypy, dvojkombinace zabírá u genotypu 2 a 3, problém dosud byl s léčbou genotypu 1.
Úspěšnost léčby dvojkombinací u pacientů s genotypem 1 se pohybuje mezi 50 a 60 procenty, pokud první léčba nezabrala a kúra se opakovala, klesá úspěšnost pod deset procent. Při léčbě trojkombinací se vyléčí až 80 procent pacientů s genotypem 1.
Léčba trojkombinací má podobné vedlejší nežádoucí účinky jako léčba dvojkombinací, tedy poruchy spánku, svalové bolesti či nechutenství. Pacientům může i klesnout množství červených krvinek, nebo je může trápit vyrážka. Podpůrnou léčbou se podle Šperla dají vedlejší účinky zvládnout tak, aby léčba hepatitidy C byla snesitelná.