Paříž -
„Přibližně třetině pacientů se uleví okamžitě, další třetině se obtíže vracejí a u poslední skupiny zjistíme psychózu,“ říká Yousef Mahmoudia, psycholog z nemocnice, která leží vedle chrámu Notre Dame.
Japonská ambasáda musela v tomto roce zajistit odvoz domů pro minimálně čtyři turisty, mezi nimi i pro ženu, která si myslela, že se to v jejím hotelovém pokoji jen hemží štěnicemi a že se stala obětí spiknutí, píše v dnešním vydání nedělník Journal du Dimanche.
„Citliví cestovatelé se mohou zhroutit. Když se jejich vysněné představy střetnou s realitou, může u nich propuknout krize,“ vysvětlil listu psycholog Hervé Benhamou. Tento kuriózní jev, který nedělník nazval „pařížský syndrom“, byl poprvé popsán v odborném psychologickém časopisu Nervures v roce 2004.
Bernard Delage z organizace Jeunes Japon, která pomáhá japonským rodinám s usidlováním se ve Francii, popisuje kulturní šok, který Japonec zažije při své první návštěvě francouzské metropole: „Pro prodavače v Japonsku je zákazník král, kdežto tady se na vás sotva podívá,“ popisuje. „Lidé cestující městskou hromadnou dopravou se všichni tváří tak vážně a kapsáři k dobrému dojmu také rozhodně nepřispívají,“ dodává Bernard Delage.
Japonka Aimi popsala pro Journal du Dimanche pocity svých krajanů: „Paříž je pro nás městem snů. Ale když pak do ní Japonci přijedou, zjistí, že Francouzi mají zcela opačný charakter než oni.“
ČTK