Náklady na léčbu a celkovou péči se odhadují na pět miliard korun ročně. Jsou v tom i výdaje za zdravotní pomůcky, sociální služby a ztráta produktivity těch, kteří musejí do předčasného důchodu.
Parkinsonova choroba stále patří k nejzávažnějším a nevyléčitelným nemocem mozku. Název má po britském lékaři Jamesi Parkinsonovi, který ji první popsal. Společnost Parkinson pořádá v neděli 13. dubna výstup na horu Říp, start v 10:30 od Hostince pod Řípem.
„Při zjištění choroby má nemocný dvě možnosti: vzdát to nebo se nepoddat. Druhá možnost je těžší, ale jediná správná. Pacienti by měli nemoci čelit a naučit se s ní žít,“ řekl ČTK primář Neumann, který působí jako přednosta neurologie chomutovské nemocnice.
První příznaky jsou nenápadné. Pacienti si stěžují na celkové zpomalení, ztrátu výkonnosti, bolesti končetin a pocity tíže v nich, poruchy stoje a chůze, později se objeví třes a ztuhlost, rozvíjí se deprese.
Příčinou nemoci není dědičnost ani nezdravý životní styl. Způsobuje ji odumírání nervových buněk, které mají tvořit přenašeč nervových signálů dopamin. Nemoc se postupně zhoršuje, pacientům i jejich rodinám to přináší řadu omezení. Primář doporučuje podporovat co nejvíc soběstačnost pacienta a pomáhat mu, jen když je jasné, že sám není výkonu schopen. Radí také na pacienta nepospíchat, na vše potřebuje delší čas a stres ho jen zpomalí.
Rodiny by měly denní režim přizpůsobit možnostem pacienta. Kvůli nemoci by neměl být vyřazen ze společenského života on, ani rodina. Pacientovi prospívají procházky a cvičení, je třeba ho v tom podpořit. Situaci neřeší znevažování obtíží, okolí by si ale mělo být vědomo, že nadměrný soucit pacienta oslabuje a vhání do pasivity.