Kůže donošeného novorozence je růžová, neprůsvitná, celkově slabší, vláčná (obsahuje asi 80 % vody), se slabou pigmentací. Je bez otoků a krytá mázkem.
Při přijetí donošeného novorozence na oddělení mu sestry změří tělesnou teplotu, a pokud je fyziologická, dítě vykoupou, osuší a namažou jej slunečnicovým olejem. Optimální je koupat 1krát za dva až tři dny. Každodenní koupání může kůži vysušit a ta pak praská. Pokud si matka koupel nepřeje, alespoň se otřou kožní záhyby a zbaví se tak nečistot.
Kůže nedonošeného novorozence je často prosáklá (otoky se objevují zvláště na končetinách a na hlavě), vrásčitá kolem kloubů, na ploskách nohou a dlaní chybí rýhování. Chybí také podkožní tuk, tyto děti mají malý objem svalové tkáně a nízký počet elastických vláken.
Středně nezralí novorozenci: Kůže je sytě růžová, průsvitná – je vidět cévní kresba, chybí mázek a lanugo je řídké.
Na oddělení intermediární péče promazávají dětem se suchou pokožkou celé tělo nebo jen suchá ložiska. Na zadeček používají Lavarisin mast. Po koupeli promazávají pokožku měsíčkovým olejem.
Extrémně nezralý novorozenec: Kůže je na pohled tmavě růžová a lesklá. Po porodu může být pokryta mázkem. Má extrémně tenký povrch, taková kůže připomíná papír a je také extrémně náchylná na poškození. Zhruba do 25. týdne těhotenství má schopnost zvýšené přilnavosti – to pro nás znamená, že manipulace s takovýmto dítětem musí být více než šetrná. Tím, jak je kůže extrémně nezralého novorozence tenká, má také zvýšenou absorpční schopnost lokálně nanášených léčivých přípravků. Z toho důvodu používáme vždy léčivý přípravek, který obsahuje nejmenší možný podíl léčivé látky, a nanášíme ho pouze v požadované oblasti. Pokud je nutné nanést například Betadine na větší plochu těla, po zákroku ji vodou omyjeme.
Nejdůležitější je, aby k poškození kůže vůbec nedošlo, proto je důležitá prevence! Především dbáme na šetrnou a minimální manipulaci, tzn. že se snažíme zacházet s dítětem velmi opatrně, někdy je nutná spolupráce dvou osob. Pokud je to možné, naplánujeme si co nejvíce úkonů najednou, aby nedocházelo k neustálé manipulaci a buzení dítěte. K tomu je důležité domluvit se a zkoordinovat péči s lékaři, rehabilitační sestrou, ale i s dalšími členy týmu, např. s radiologickým asistentem.
Aby nedocházelo k mechanickému poškození kůže, používáme ochranné pomůcky. I když jsou některé materiály určeny k hojení ran, my je využíváme také preventivně. Standardně hned po příjmu pacienta podlepujeme saturační čidlo Granuflexem či Mepilexem, abychom předešli otlačeninám nebo přilnutí kůže na čidlo. Saturační čidlo pravidelně přemisťujeme. Používáme také šetrné lepení, tzn. nelepíme nic přímo na kůži, není-li to nezbytně nutné, ale podkládáme náplast měkkými čtverci. Pokud přece něco nalepíme přímo na kůži, používáme
k odstranění odmašťující čtverečky, nic z kůže nestrháváme.
Zaschlou krev nebo jiné nečistoty odstraňujeme pouze vodou a měkkými čtverci, nepoužíváme žádnou kosmetiku. Když je kůže suchá nebo se na ní objevují suchá ložiska, promazáváme děti Neoaquasorbem, který používáme v kombinaci s vodou. Pokud bychom suchá ložiska nepromazali, mohlo by dojít k porušení kůže, což je nežádoucí, protože porušená kůže je vstupní branou infekce. Granuflex používáme hlavně na podlepování (saturační čidla, nazo- nebo orogastrickou sondu, endotracheální kanylu), ale samozřejmě také jako krytí, pokud dojde k poškození kůže.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Plenková dermatitida – používáme Lavarisin mast, kterou nanášíme pouze v okolí rekta. Pokud se objeví zarudnutí zadečku, máme dobrou zkušenost s Cavilon krémem. Když se stav nelepší, můžeme namazat zadeček Menalind professional protect krémem. Pokud je u dermatitidy porušená integrita kůže, používáme Cavilon sprej.
Porušení kůže – používáme hydrokoloidy, které při absorpci exsudátu z rány tvoří gel, jenž vytváří vlhké prostředí v ráně, čímž stimuluje epitelizaci a granulaci. Zároveň brání vstupu sekundární infekce do rány.
Literatura
DYLEVSKÝ, I. Somatologie. Olomouc: Epava, 2000. 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
Souhrn Článek je zaměřen na problematiku péče o kůži jak donošených dětí, tak i dětí, které se narodily předčasně. Obsahuje charakteristiku kůže novorozenců v různém stadiu nedonošenosti a popis, jak o takovou pokožku pečovat, a hlavně jak předcházet jejímu poškození. Klíčová slova: kůže, novorozenec, nedonošený novorozenec, péče
O autorovi| Bc. Zuzana Handlová, Terezie Ježowiczová, neonatologický RES, ÚPMD Praha (Zuzana. Handlova@email.cz)
FENDRYCHOVÁ, J.; BOREK, I. Intenzivní péče o novorozence. Brno: NCO NZO, 2012. 403 s. ISBN 978-80-7013-447-4. Standardy ošetřovatelských postupů ÚPMD