Před operací je první fází přípravy pacienta na plánovaný operační výkon poučení o úpravě domácího prostředí (uzpůsobení WC, koupelny) a poučení o snížení případné nadváhy či obezity. Je také instruován sestrou i lékařem, jaké pomůcky je vhodné si přinést před nástupem na ortopedické oddělení a jaká předoperační vyšetření má podstoupit. Při normálních hodnotách krevního obrazu je pacientovi v další fázi přípravy doporučeno zajištění si autotransfuze. Podmínkou přijetí k operaci jsou i provedená předoperační vyšetření, jako interní předoperační vyšetření, a také specializovaná vyšetření, vycházející z pacientovy anamnézy.
Nástup na ortopedické oddělení
Pacient je přijat na oddělení ortopedie. Lékař zkontroluje absolvování všech předoperačních vyšetření nutných k operaci a přijetí pacienta, podepíše s pacientem informovaný souhlas s hospitalizací a s operačním výkonem a provede stranovou kontrolu. Všeobecná sestra zkompletuje ošetřovatelskou dokumentaci. Provede s pacientem posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu a problémů a sepíše ošetřovatelskou anamnézu. Podle aktuálních problémů si stanoví individuální, aktuální a potenciální ošetřovatelské diagnózy a s nimi pracuje po celou dobu hospitalizace pacienta. Důležitou roli při přijímání pacienta hraje edukace o předoperačním, peroperačním a pooperačním období. Všeobecná sestra a pacient používají mapu péče, kterou má nemocný po celou dobu hospitalizace u sebe. V průběhu předoperačního období všeobecná sestra kontroluje připravenost pacienta, zda má s sebou všechny pomůcky: abdukční klín, ortopedickou obuv, elastické punčochy, podpažní berle, francouzské hole. V případě, kdy je pacient nemá, mu je všeobecná sestra zajistí nebo informuje pacienta a rodinu o jejich potřebě během hospitalizace. Významnou součástí příjmu pacienta je i jeho identifikace, označení pacienta pomocí identifikačního náramku umístěného na horní končetinu operované strany a označení lůžka. Den před operací pacienta navštíví ještě anesteziolog z důvodu provedení anesteziologického předoperačního vyšetření. Anesteziolog zhodnotí schopnost pacienta celkové nebo spinální anestezie, naordinuje premedikaci před výkonem, popřípadě doplnění dalších vyšetření.
Předoperační příprava -den do operace
Od půlnoci pacient nepřijímá nic per os a má zakázáno kouřit. V ranních hodinách podle schopnosti provede hygienu ve sprše sám nebo s dopomocí ošetřovatelského personálu. Pacient
odloží všechny kovy, které má na sobě, jako např. piercing, náušnice, řetízky. Vyjme si zubní protézu. Cennosti si může zamknout do svého stolku nebo předat proti podpisu všeobecné sestře. Po hygieně všeobecná sestra navlékne pacientovi na zdravou končetinu elastickou antitrombotickou punčochu. Je převlečen do empíru. Na výzvu anesteziologického týmu je pacientovi podána premedikace. Poté na zavolání anesteziologického týmu je odvezen na operační sál se svou ošetřovatelskou dokumentací a s profylaktickou dávkou antibiotik, ošetřující sestra předá informace o pacientovi anesteziologické sestře.
Péče o pacienta po operaci
Pacient je po operaci uložen na pooperační oddělení nebo na ARO podle aktuálního zdravotního stavu a průběhu celé operace. Na pooperačním pokoji je pacient uložen průměrně do 4. pooperačního dne. Pacientovi jsou monitorovány fyziologické funkce jako krevní tlak, puls, saturace O, vědomí, dech, močení. Všeobecná sestra hodnotí hodinovou diurézu a posléze za 24 hodin bilanci tekutin. Poloha pacienta je vleže na zádech s derotačním postavením operované končetiny. Dolní končetina je tedy v extenzi s vnitřní rotací, kterou zajišťuje antirotační bota, a je podporována abdukčním klínem mezi dolními končetinami. Všeobecná sestra monitoruje postavení operované dolní končetiny. Sleduje také operační ránu, do které je zaveden Redonův drén a monitoruje odpady v Redonově drenáži.
Pacient má z operačního sálu zaveden periferní žilní katétr, u kterého sestra hodnotí známky infekce podle škály Maddona a sleduje jeho funkci každý pooperační den. Všeobecná sestra podává pacientovi hemosubstituce podle krevního obrazu a ordinace lékaře. Profylakticky mu podává antibiotika, s první dávkou se začíná v úvodu operace. V celém pooperačním období sestra monitoruje bolest, její intenzitu pomocí vizuální analogové škály, kterou sleduje před podáním a po podání analgetik, dále lokalizaci bolesti, propagaci, charakter, účinnost analgetik, která podává podle ordinace lékaře. Pacient má v operační den infuzní terapii. Když nemá známky nauzey a emesis, je mu podávána normální večeře podle diety před operací. Sestra po celou dobu monitoruje také predilekční místa, hlavně u pacientů, kteří mají Norton skóre nižší než 25 bodů. V rámci prevence TEN jsou pacientovi ordinována antikoagulancia či antitrombotika jedenkrát denně. V celém pooperačním období sestra pokračuje v efektivní edukaci pacienta.
1. den po operaci: Pacientovi je monitorován tlak, puls třikrát denně podle ordinace lékaře. Pacient si ráno poprvé sedá a vstává, a to s dopomocí či pod dohledem fyzioterapeuta. Sestra pouze kontroluje postavení dolní končetiny již bez antirotační boty, pacient se musí sám naučit správné postavení končetiny v rámci prevence luxace. Sestra sleduje i nadále operační ránu, tzn. krytí rány a odpady v drénu. Hygienu obvykle pacient zvládá vsedě s dopomocí Sestra a fyzioterapeut zajišťují edukaci především v oblasti prevence luxace. Pacientovi je také stále monitorována bilance tekutin, a to až do čtvrtého pooperačního dne. V rehabilitaci vévodí pasivní cviky na lůžku a cviky, které zahrnují sebeobsluhu.
2.-5. den po operaci: Monitorace tlaku již pouze dvakrát denně podle ordinace lékaře. Druhý den probíhá převaz operační rány pod dohledem lékaře a extrakce Redonova drénu. Na základě výsledků odběrů je v tomto období extrahován periferní žilní katétr a permanentní močový katétr, kdy je také rozhodující schopnost sebeobsluhy a zvládání chůze. Sestra po odstranění katétrů sleduje frekvenci a množství vyloučené moči. Hygienu již pacient zvládá u umyvadla na pokoji s dohledem sestry, probíhá nácvik chůze o berlích po rovině. Čtvrtý den je pacient přeložen na standardní oddělení.
6.-10. den po operaci: Převaz operační rány podle ordinace lékaře nebo prosakování obvazu. Neustále je sledována bolest a s tím i podávání analgetik jako v předchozích obdobích. V závěru tohoto období je pacient v rámci sebeobsluhy téměř samostatný. Pacient je zaměřen především na RHB. Desátý den je možné extrahovat stehy. Před propuštěním by měl pacient umět chodit o francouzských berlích po rovině, ze schodů a do schodů. Pacienti po operaci kyčelního kloubu dále pokračují v rehabilitaci na oddělení následné rehabilitační péče nebo v lázeňské péči.
Závěr
Cílem příspěvku bylo přiblížit problematiku u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu, což je gros ortopedických oddělení, a přiblížit specifikum jednoho ortopedického oddělení v péči o tyto pacienty. Poukázat na předoperační i pooperační péči.
Literatura
Kapo unov á, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 352 + 16 s. ISBN 80–2471830–9.
Mikšov á, Z. a kol . Kapitoly z ošetřovatelské péče I. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 248 s. ISBN 80–247–1442–6.
Mikšov á, Z. a kol. Kapitoly z ošetřovatelské péče II. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 172 s. ISBN 80247–1443–4.
Slezáková, L. a kol. Ošetřovatelství v chirurgii I. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 264 s. ISBN 80–247–3129–2.
Taliánová, M.; Holubová, M.; Pilný, J. Péče o nemocného po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Sestra. 2009, 19, 1, 75–77. ISSN 1210–0404.
NOVOTNÁ, J. Edukace pacienta před a po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Pardubice, 2012. cit. 2010–09–26 Dostupné z: <http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/45998/3/NovotnaJ_EdukacePacienta_ MH_2012.pdf.> Bakalářská práce. Univerzita Pardubice.
Souhrn V článku je uvedena příprava pacienta k operaci, nástup na ortopedické oddělení a pooperační ošetřovatelská péče o pacienta po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Jsou shrnuta všechna základní úskalí, se kterými se všeobecná sestra v ošetřovatelské péči o pacienta může setkat. Klíčová slova: ošetřovatelská péče, ortopedie, operace, totální endoprotéza, edukace
O autorovi| Bc. Jana Novotná1, Mgr. Marie Holubová2 Ortopedicko-traumatologické oddělení, Oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou1, FZS, Univerzita Pardubice2 (JNovotice@seznam.cz)