Co je píštěl?
Co se dozvíte v článku
Píštěl (latinsky fistula) představuje patologické kanálkovité propojení mezi dvěma různými dutinami (například orgány, cévami, abscesy) nebo případně mezi nějakým vnitřním orgánem (tkání) a povrchem těla. Z lékařského hlediska je přitom možné konstatovat, že spojuje dvě epitelové tkáně, které se skládají z těsně na sebe naléhajících buněk a minimálního množství mezibuněčné hmoty.
Za rozvoj píštělí může být zodpovědný třeba zánět, nádor nebo nějaký úraz. Objevují se například v důsledku abscesů, infekčních a parazitárních onemocnění, porodních komplikací, vrozených poruch nebo chirurgických zákroků. Kromě toho však může dojít k vytvoření píštěle záměrně, tedy jako součást léčebného procesu (například umělá spojka sloužící k napojení dialyzačního přístroje).
Skrze píštěl, která se může objevit v různých částech pacientova těla, často odchází hnis, moč nebo třeba stolice. Důsledkem může být poškození dalších orgánů a tkání nebo třeba rozšíření zánětu z jednoho místa na další. Kromě toho píštěle pacientům způsobují také celou řadu dalších potíží a mohou být příčinou vzniku závažnějších zdravotních komplikací. [1, 2, 3, 4, 5, 6]
Druhy píštělí
Existuje obrovské množství píštělí, které se navzájem liší především svým umístěním. Postiženy mohou být různé části pacientova těla, tedy hlavně oběhový systém, zažívací trakt, dýchací soustava, pohybový aparát, urogenitální trakt nebo také orgány zraku a sluchu. Některé píštěle jsou přitom vrozené (například branchiogenní píštěl), zatímco jiné se objevují až v průběhu pacientova života.
Mezi nejčastější druhy píštělí se řadí arteriovenózní píštěl, která propojuje tepenný a žilní systém. Kromě toho se ženy často setkávají s anovaginální, rektovaginální či porodnickou píštělí, zatímco muže ve velké míře postihuje periproktální píštěl. Poměrně běžná je ale i píštěl na dásni, odontogenní píštěl nebo enterální píštěl (spojení tenkého střeva a okolních tkání).
Dále pak lékaři rozdělují píštěle do tří různých kategorií. Patří sem kompletní píštěle, které mají vnitřní i vnější otvory, dále pak nekompletní píštěle, což jsou externí otvory, které se nenapojují na žádný vnitřní orgán, a poté slepé píštěle (sinusové trakty). Jak už název napovídá, pro tuto poslední variantu je typicky pouze jediný otevřený konec, přestože propojuje dvě různé struktury. [7, 8, 9, 10, 11]
Jak vzniká píštěl na dásni?
Píštěle se velmi často objevují v ústní dutině, kde mohou pacientům způsobit řadu nepříjemných potíží. Mnohdy mají podobu drobných výrůstků na dásních, které pacienty nebolí ani příliš neobtěžují, takže mohou působit pouze jako estetická nedokonalost. V pokročilejších stádiích nicméně dané váčky praskají a na daném místě se pak objevují malé otvory.
Pokud jde o to, co je za vznik těchto vřídků zodpovědné, píštěl na dásni ve většině případů nesouvisí přímo s onemocněním sliznice, ale poukazuje spíše na nějaký zubní problém. Představuje obrannou reakci lidského organismu na přítomnost zánětu v ústní dutině (mnohdy zubního zánětu). V jeho důsledku se nejprve objevuje absces (dutina vyplněná hnisem) a následně zde vzniká také píštěl.
Za rozvoj abscesu může být zodpovědné třeba nějaké poranění v oblasti úst, zubní kaz, orální infekce nebo dentální zákrok (například extrakce stoliček, neúspěšné ošetření kořenových kanálků a podobně). Také se však může jednat o vrozený problém nebo třeba o jiné onemocnění. Vyšší riziko vzniku abscesů a píštělí v oblasti ústní dutiny pak hrozí lidem, kteří nedbají na správnou ústní hygienu, konzumují stravu příliš bohatou na cukry a trápí je sucho v ústech.
Ať už je problém spojený přímo s dásní, nebo jde o nějaké zubní potíže, na místě obvykle vzniká infekce, která se pak může rozšířit do kosti nebo do zubní dřeně. Tlak v abscesu postupně narůstá, a jelikož v daném místě není dostatek prostoru, zánět prochází do okostice a vyústí skrze sliznici na povrch. Právě tam pak vznikne píštěl ve formě drobného váčku. Píštěl je tedy jakási cestička, která pomáhá odvádět hnis z hlouběji uložených tkání na povrch. [12, 13, 14, 15, 16]
Příznaky píštěle na dásni
Nebezpečí tohoto zdravotního problému spočívá hlavně v tom, že píštěl na dásni sama o sobě nemusí být nijak výrazně bolestivá. Také se stává, že se bolest v postižené oblasti objevuje jen příležitostně a poté zase na nějaký čas mizí. V každém případě byste však neměli přítomnost píštěle podceňovat a rozhodně byste se neměli snažit ji sami propichovat ani vymačkávat.
Píštěl na dásni na první pohled vypadá jako drobný vřídek nebo váček, ze kterého do ústní dutiny čas od času vytéká vodnatý nebo žlutavý hnis, jenž po sobě zanechává nepříjemnou pachuť. Právě tímto způsobem se organismus snaží uvolnit tlak v zánětlivém ložisku. Postižená oblast pak může být zároveň oteklá, zarudlá a někdy i bolestivá.
Možné příznaky píštěle na dásni:
- vznik vřídku na dásni,
- výtok hnisu do ústní dutiny,
- pachuť v ústech,
- bolest dásně v oblasti píštěle,
- otok a zarudnutí postižené oblasti,
- zvýšená citlivost zubů v postižené oblasti,
- horečka a zvětšení lymfatických uzlin.
Mnozí pacienti si pletou píštěle s aftami, protože obojí vypadá jako vyduté bolavé puchýřky na dásni, ale ve skutečnosti se jedná o dva hodně odlišné zdravotní problémy. Píštěl poznáte podle toho, že z ní vytéká hnis. Afta je oválný vřídek bílé, žluté či šedavé barvy, jenž způsobuje pacientům nepříjemnou bolest.
Dalším rozdílem, který je nutné vzít v potaz, je příčina daných obtíží. Píštěl většinou vzniká především v důsledku hlouběji uloženého zánětu, zatímco důvod rozvoje aft je zatím stále nejasný. Svou roli zde může hrát genetika, oslabená obranyschopnost organismu, autoimunitní onemocnění, stres, nedostatek některých živin i mechanické podráždění. [17, 18, 19, 20, 21, 22]
Diagnostika potíží
Pokud si všimnete váčku na dásni, z něhož průběžně vytéká hnis, měli byste co nejdříve kontaktovat svého zubního lékaře. Odborník postižené místo prohlédne a zároveň zhodnotí možné příčiny vašich obtíží. Nápomocné mu v tomto ohledu může být třeba rentgenové vyšetření, kde bude lépe vidět, co za rozvojem píštěle vlastně stojí. [23, 24, 25]
Jak léčit píštěl na dásni?
Jakmile se na postiženém místě vytvoří píštěl, měli byste co nejrychleji vyhledat odbornou pomoc a zahájit vhodnou léčbu. Rozhodně se nesnažte vyřešit daný problém svépomocí, jelikož nejde o afty, na které platí přírodní léčebné metody a medikamenty zakoupené v lékárně. Pokud si s léčbou nepospíšíte, infekce se může rozšířit na další místa a způsobit řadu nepříjemných komplikací.
Píštěl představuje odpověď organismu na přítomnost zánětu. To znamená, že sama od sebe nezmizí, dokud nebude odstraněna pravá příčina obtíží. Ačkoliv můžete mít dojem, že se situace v některých chvílích zlepšuje, problémy se pravděpodobně budou opakovat nebo zhoršovat, protože původce neléčeného zánětu zůstává na místě.
Navštivte tedy co nejdříve zubního lékaře, který situaci zhodnotí a zvolí nejlepší řešení podle toho, co přesně je za vaše problémy zodpovědné. Může například ošetřit zánětlivé ložisko a postižené místo vyčistit od nahromaděného hnisu, odstranit přítomný zubní kaz nebo vyčistit kořenové kanálky. Také vám může předepsat antibiotika, která by měla infekci potlačit, a v případě silně poškozeného zubu jej může vytrhnout.
Kromě toho existuje několik věcí, které můžete udělat, abyste zmírnili své nepohodlí, než vám lékař bude schopný zajistit adekvátní ošetření. Patří sem přikládání studených obkladů na tvář v místě otoku či bolesti, užívání volně prodejných léků na bolest, oplachování postižené oblasti teplou (ne horkou) slanou vodou a samozřejmě i standardní péče o ústní dutinu (buďte však jemní, abyste bolest nezhoršili). Pamatujte také na to, že dané kroky neléčí základní příčinu obtíží.
Aby bylo skutečně jisté, že se po ošetření vše správně hojí a na místě již není přítomná infekce ani žádný jiný problém, pravděpodobně budete muset znovu navštívit svého zubního lékaře. Pokud jste podstoupili nějaký zubní zákrok, je možné, že bude nutné dostavit se opakovaně (například nahradit extrahovaný zub implantátem nebo zaplnit zub, kde došlo k čištění kanálků). [26, 27, 28, 29, 30]
Máte podezření na píštěl?
Možnosti prevence
Přestože vzniku píštělí v některých případech zkrátka nejde zabránit, lékaři doporučují dbát především na správnou zubní hygienu. Kromě toho je dobré zaměřit se také na svůj jídelníček, který by měl být zdravý a vyvážený, což pomůže předcházet rozvoji nepříjemných zubních kazů a následných abscesů. Obecně byste se měli držet těchto doporučení:
- čistěte si zuby dvakrát denně vhodnou pastou,
- denně používejte zubní nit nebo mezizubní kartáčky,
- nezapomínejte na pravidelné návštěvy u zubaře,
- jakýkoliv zubní problém řešte okamžitě,
- jezte zdravou stravu bohatou na potřebné živiny,
- omezte příliš sladké nebo kyselé pokrmy,
- žvýkejte žvýkačky bez cukru,
- podpořte tvorbu slin konzumací mléčných produktů. [31, 32, 33, 34]
Zdroje: medlineplus.gov, nafc.org, docdoc.com, mountsinai.org, pennmedicine.org, colgate.com, emergencydentalclinics.ca, sherwoodparkdental.ca, edmontonsmiles.net, adeslasdental.es, smile.hr, schill.cz, wikiskripta.eu, linkos.cz, stefajir.cz, lekarske.slovniky.cz