Plastická chirurgie při řešení obezity a celulitidy

10. 5. 2010 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
S blížícím se létem vzrůstá zájem žen o vyřešení problému s nadváhou a také s kožní celulitidou. Pokud selžou přirozené způsoby o nápravu tvaru těla zejména zhubnutím, obracejí se „postižené“ na plasticko-chirurgické kliniky, případně na jiná pracoviště s nadějí, že problém bude vyřešen „umělým“ způsobem.


Plastická chirurgie při řešení obezity a celulitidy

Nadváha muže a ženy se navenek velmi liší. U žen tvar postavy obvykle připomíná hrušku. Nadměrná tuková tkáň se vyskytuje především v podkoží krajiny boků, hýždí a stehen. U mužů je velké množství tzv. viscerálního tuku soustředěno zejména v dutině břišní, mezi střevními kličkami. Proto při nadváze říkáme, že jde o typ „jablko“. Vše je dáno geneticky a hormonálně, jde o jeden ze sekundárních pohlavních znaků. Po celou dobu života máme konstantní množství tukových buněk. Při přibírání na váze se stávající tukové buňky zvětšují, narůstá jejich objem, ale nemnoží se. Tam, kde je jich velké množství, oblast zvětšuje svůj objem mnohem více než místa s minimální vrstvou podkoží. Ve vystupňovaném stavu pak mluvíme o obezitě ženského typu – hruška nebo mužského typu – jablko.

Tukové buňky

Tyto buňky jsou svým objemem největší v lidském organismu. Mezi jednotlivými buňkami a také mezi jednotlivými vrstvami podkoží vedou jemné membrány, které tvoří vazivovou síťovinu. Ta probíhá z nejspodnějších vrstev podkoží směrem k povrchu a je zakotvena zespodu do kůže.

Vazivo je tuhá, nepoddajná tkáň bez pružnosti. Při narůstání váhy se zvětšují tukové buňky, zejména v typických vyjmenovaných oblastech. Tím dochází k postupnému napínání sítě vláken mezi nimi. Konečným výsledkem je nadlimitní napětí a tvorba jemných bodových vtaženin kůže, pro které se vžil pojem „celulitida“, někdy také „pomerančová kůže“. V doslovném překladu z latiny slovo celulitis znamená zánět buňky. V tomto případě zde samozřejmě žádný zánět přítomen není, jde tak trochu o nesprávný a přenesený pojem. Pro vyřešení problému místního zbytnění podkožní tukové tkáně existují, z obecného pohledu, dva způsoby.

První je konzervativní, tedy neoperační technika, odborně nazývaná lipolýza neboli rozpuštění. Druhou je technika operační – liposukce (od slova sukce – odsátí). Při neoperačním postupu dochází k destrukci určité vrstvy podkožních buněk energií ultrazvuku, laseru, tepelných vln, případně chemicky pomocí tenkých jehel. Rozpuštěné tukové buňky jsou lymfatickým a cévním systémem odplaveny do jater, kde jsou metabolizovány. Na principu lipolýzy je možno mírně upravit určitou vrstvu podkožního tuku, nelze však očekávat větší tvarovou změnu ošetřené oblasti. Výhodou metody je její neinvazivnost. Nejde o operaci, není nutná některá z forem anestezie, jde o ambulantní proceduru.

Liposukce

Liposukce je operační výkon sloužící k odstranění místního, tzv. polštářovitého, zbytnění podkožního tuku z určité oblasti za účelem zlepšení jejího tvaru při minimálním narušení povrchu kůže. Jasně patrná a ohraničená lipomatóza velmi trápí hlavně ženy a je z estetického hlediska v současnosti považována za vadu. Nejčastěji je u žen liposukce prováděna v krajině zevních hýždí, vnitřních stran stehen, kolen, břicha a boků. Mezi méně časté lokality patří tváře, podbradek, části zad, zadní strana paží a lýtka.

U mužů, kteří tvoří pouhých 10 % z celkového množství uchazečů o liposukci, touto metodou korigujeme obvykle břicho, boky a bederní oblast. Předpokladem dobrého výsledku operace je dostatečně pružná kůže nad odsávaným tukovým polštářem. Po výkonu musí totiž přirozené napětí kůže vyrovnat úbytek objemu a změnu tvaru. V této souvislosti je třeba upozornit na několik skupin uchazečů o liposukci, kteří nejsou pro zákrok vhodní. Patří mezi ně vyloženě obézní pacienti, pacienti s množstvím jizev v oblasti či s množstvím strií bez náležité pružnosti kůže a také nemocní zasažení degenerativními kožními chorobami. Pět typů liposukcí

V současnosti existuje několik typů liposukcí – konvenční, ultrazvuková, vibrační, laserová a tzv. vodní tryska. Princip konvenční liposukce, používané již téměř třicet let, spočívá v zavedení kanyly (trubice se speciální koncovkou) do podkoží z krátkého kožního řezu délky do 5 mm. Manipulací s kanylou v podkoží dojde k rozhmoždění tukové tkáně, která je odsávána pomocí vysokovýkonné vývěvy s možností regulace podtlaku mimo tělo. U moderních metod je podkožní tuk rozbíjen ultrazvukovou nebo laserovou energetickou vlnou, případně mikrovibracemi jemné kanyly nebo tenkým proudem roztoku. Tím dojde k jeho rozhmoždění a roztavení a jako polotekutá hmota je odsán.

U každého typu liposukce je prvním krokem zákroku aplikace speciálního, tzv. tumescentního, roztoku. Nosným médiem je fyziologický roztok, jako účinné příměsi obsahuje adrenalin, lokální anestetikum a bikarbonát. Roztok usnadňuje vlastní mechanismus odsátí, příměs lokálního anestetika zajišťuje znecitlivění oblasti. Podle velikosti odsávané plochy je stanovena i koncentrace všech látek. Při odsávání menších ploch je koncentrace lokálního anestetika vysoká a zákrok je možno provést pří vědomí a ambulantně. Pro tento typ liposukce v místním znecitlivění se vžil pojem tumescentní liposukce.

Zákrok je nutno považovat za zcela regulérní operaci, která je prováděna na operačním sále při povinnosti dodržení všech podmínek asepse, antisepse a sterility. Moderní metody mají zejména oproti konvenční technice řadu výhod. Protože jsou používány velmi tenké odsávací kanyly, výsledné ranky na kůži jsou šity pouze jedním stehem a nepřesahují délku 4–5 mm. Doba operace je zkrácena asi o jednu třetinu. Proces emulzifikace je velmi šetrný. Devastace jiných podkožních struktur je minimalizována, proto po operaci v podkoží vzniká menší otok a menší krevní výron. Tím je dán předpoklad ke snížení nepříjemných pooperačních bolestí a k rychlejšímu hojení. Celkový objem odsátého tuku může být až trojnásobný ve srovnání s dříve používanými postupy. Významně je i sníženo riziko pooperačních komplikací.

Léčba

Součástí celkové léčby je nošení speciálních elastických kompresivních návleků po dobu čtyř týdnů po zákroku, kdy probíhá hojení všech tkání. Operace je prováděna, podle rozsahu, v lokální nebo celkové anestezii. Po narkóze je nutná 24hodinová hospitalizace a několik dnů domácího léčení. Plné zátěže je pacientka schopna po jednom měsíci od výkonu. Výskyt lokalizovaných přebytků podkožní tukové tkáně je pro mnohé ženy značně stresující. Zlepšení estetického vzhledu odsáté krajiny často napomůže i ke zvýšení sebevědomí pacientky a optimalizaci jejího psychického stavu. Závěrem je však nutno zdůraznit, že žádný z vyjmenovaných postupů nelze při nadváze zaměňovat s přirozeným procesem hubnutí.

Výběr pacientů k liposukci Výběr pacientů ovlivňuje řada faktorů: věk, tělesná hmotnost, kožní elasticita, anatomické umístění vlastního tukového polštáře, výška vrstvy podkoží ostatních částí těla, psychika nemocného včetně toho, co od operace očekává. Techniku liposukce nebo lipolýzy je možno použít pouze k odstranění ohraničených, místních podkožních nadbytků tuku v situaci, kdy postižený nedokázal zmenšit tuto vrstvu přirozeně, tj. zhubnutím, za přihlédnutí k ostatním limitujícím faktorům.


O autorovi: Prim. MUDr. Vlastimil Víšek, CSc., Klinika Medicom VIP, foto: shutterstock.com

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?