Proč se lidem něco líbí a něco jiného u nich vyvolává znechucení?
Dosavadní teorie zpravidla soudily, že nechuť vzbuzuje „jinakost“, tedy to, co je danému člověku cizí či co je v příslušné společnosti považováno za nesprávné a nepřijatelné. Například špína nevadí na zahradě, ale je nechutná na jídelním stole, protože tam nepatří.
Nejnovější výzkum však dokazuje, že pocit znechucení nemá ani tak společenskou, ale přímo biologickou podstatu.
Jak ošklivá je tato fotka?
Vědci, které vedla Val Curtisová z londýnské Školy hygieny a tropické medicíny, se obrátili se žádostí o pomoc na televizní stanici BBC. Ta na jejich výzkum upozornila v televizním pořadu a zájemce o účast odkázala na vlastní webovou stránku, kde mohli zodpovědět několik otázek.
| Ručník s modrou skrvnouodpuzoval méně než ručníkse žlutohnědou skrvnou, kterápřipomíná tělní tekutiny. |
Dobrovolníci si na internetu prohlédli několik fotografií představených v náhodném pořadí a na stupnici od jedné do pěti vyjádřili, zda v nich snímky vzbuzují znechucení. Některé obrázky tvořily páry.
Například na jednom byl ručník s modrou skvrnou a na jiném tentýž ručník se žlutohnědou skvrnou připomínající tělní tekutiny. Jedna fotografie zachycovala zdravě vyhlížejícího muže a druhá muže upoceného a působícího nemocným dojmem. Upocený člověk a ručník se žluto-hnědou skvrnou vzbudily podstatně větší pocit znechucení.
Podobně se jako nechutnější ukázal snímek nacpané tramvaje než snímek tramvaje prázdné či obrázek vši ve srovnání s obrázkem vosy.
Jiným úkolem pak bylo vybrat ze seznamu možných kandidátů lidi, s nimiž by se dotazovaný opravdu nechtěl dělit o kartáček na zuby. Nejhůř dopadl pošťák, nejlíp milenec.
Možnost infekce odrazuje
Jak výzkumníci napsali v časopise Proceedings of the Royal Society, odpovědi dávají jasný smysl. „Znechucení umožňuje vyhnout se znakům ohrožení, například nemoci,“ soudí Val Curtisová.
Větší podvědomý pocit nechuti skutečně vzbudily ty obrázky, které v sobě nesly znak nakažlivé nemoci. Od upoceného a nezdravě vyhlížejícího člověka se můžeme nakazit, podobně může nést choroboplodné zárodky i ručník poskvrněný tělními tekutinami. Veš přenáší nebezpečné choroby, kdežto vosa ohrožuje člověka „jen“ žihadlem. O infekci poletující v plné tramvaji ani nemluvě.
Také „kartáčkový test“ má stejné vysvětlení. Cizí člověk pravděpodobněji přenáší nové bacily, proto by lidé nechtěli zubní kartáček od pošťáka.
Zajímavé ovšem je, že od meteorologa, který v televizi předpovídá počasí, by si pokusné osoby půjčily zubní kartáček raději než od svého nadřízeného. V tomto případě je obtížné říci, jestli televizní hvězda obecně vzbuzuje pocit zdraví a důvěry či zda zmínka o nadřízeném automaticky vyvolává nelibost.
Obava o děti
Výzkumu se na internetu zúčastnilo 40 000 lidí, kteří o sobě museli uvést několik základních údajů. Z nich se ukázalo, že mladí lidé projevili v testu větší míru znechucení než starší osoby, a obdobné byly i výsledky žen ve srovnání s muži.
I to má logické vysvětlení.
Mladí mají vyšší rozmnožovací potenciál než staří, takže by se měli mít více na pozoru před tím, co jedí a čeho se dotýkají. „Ženy potřebují být opatrnější vůči infekcím a nemocím než muži, protože se starají o děti,“ doplnila Curtisová.
Faktem ovšem je, že lidé dokážou své silné negativní emoce překonat. Příkladem je rodičovská láska nebo profesionální přístup (některých) zdravotníků.
Josef Tuček, Hospodářské noviny
Hospodářské noviny