Počítač propojený s digitální mikrokamerou vtrhl do dermatologie. Tento unikátní přístroj dokáže během několika vteřin určit, jestli má člověk na kůži obyčejné mateřské znaménko, nebo nádor.
Není při tom důležité, jestli jde o nádor zhoubný, anebo nezhoubný. Dokáže to určit téměř tak přesně jako histologie, tedy klasický rozbor tkáně ve specializované laboratoři. Program počítače mohl vzniknout díky studii, kterou financovala Evropská unie. „Spolupracovalo na ní čtrnáct špičkových kožních klinik Evropy,“ řekl Právu ing. Miloslav Schmidt, odborník, který se podílel na zavedení přístroje do praxe v České republice. „Musely diagnostikovat, analyzovat a digitálně zaznamenat víc než 21 000 případů kožních nádorů. Jejich snímky a analýzy jsou asi nejcennější součástí programu počítače.“ Spolupráci klinik koordinovali vědci z univerzity v německé Bochumi, spolu s tamním Centrem pro aplikaci umělých neuronových sítí (ty napodobují činnost mozku).
Speciální kamera na kožní útvary
Lékař, který pracuje s počítačovým dermatoskopem, nejprve zaměří mikrokameru na mateřské znaménko nebo podezřelý kožní útvar. A to ze vzdálenosti asi 20-30 centimetrů kvůli určení jeho polohy. Pak na něj nastříká sprejem kapalinu, která zlepší průchod světla povrchem tkáně. A potom nasnímá znaménko z bezprostřední blízkosti. Optika mikrokamery, kterou vědci vyvinuli speciálně pro dermatologii, při tom jeho obraz několikanásobně zvětší. Program počítače porovná tento digitální obraz s těmi, které má v paměti. Porovnává je podle přesně stanovených parametrů. Ale hlavně způsobem, jakým to podobné programy doposud neuměly.
Umělá inteligence
Jeho tvůrci totiž zkonstruovali tento software na principech neuronových sítí. Program se například dokáže sám učit. Ale hlavně dovede vyhodnotit - kromě vzhledu - i různé souvislosti. Významnou roli hraje například poloha mateřského znaménka. Je velký rozdíl, jestli ho máte na podbřišku nebo na obličeji. Tvář bývá mnohem rizikovější. Na základě relativně složité analýzy snímku a dalších souvislostí nám počítač ukáže na zvláštním grafu, do jaké míry jsou mateřské znaménko nebo piha rizikové. Vyjádří to rizikovým skóre. Zaškolený dermatolog vyčte z grafu s 95procentní přesností, jestli jde o rakovinu kůže, nebo ne. Pokud se jedná o hraniční nález a lékař nemůže vyloučit, že by mohlo jít o nádor, lze mateřské znaménko odstranit a využít při tom histologii. Nebo je možné vyšetření pomocí dermatoskopu po čase zopakovat a teprve pak se rozhodnout pro určité řešení.
Informace hned za 390 korun
Zatímco v Německu je počítačových dermatoskopů zhruba stovka, u nás jsou zatím dva. První získala kožní klinika fakultní nemocnice v Plzni, kterou vede její přednosta a zároveň předseda dermatovenerologické společnosti prof. MUDr. Vladimír Presl, CSc. Primář kliniky MUDr. Karel Pizinger, Csc., k přístroji říká: „Používáme ho pouze u některých pacientů, v takzvaných hraničních případech, kdy se lékař potřebuje ujistit, jestli jde o zhoubný nádor, nebo ne. Pacient vyšetření neplatí. Používat tento špičkový přístroj k vyšetřování v masovém měřítku, tedy ke skríningu, mi připadá trochu jako luxus. Podobně jako kdybych po silnici, po které mohu jet maximálně 90 km/h, jezdil s jaguárem.“ Druhý přístroj mají v soukromém Centru laserové estetiky v Praze. Tady si může vyšetření zaplatit každý, kdo o něj stojí. Přijde ho zhruba na 390 Kč (cenu ovlivňuje počet znamének, které chce pacient vyšetřit). Jenom pro představu, cena přístroje je 700 000 korun.
Čas má cenu života
Dermatologové zkoumají mateřská znaménka proto, že melanom, nejrozšířenější zhoubný nádor kůže, je připomíná. Někdy se z nich dokonce vyvine. „Zhoubné nádory kůže jsou tím typem rakoviny, u které je nejdůležitější to, abychom ji zachytili včas,“ říká pražský dermatolog MUDr. Aleš Vašíček. „Pokud se to podaří, stačí chirurgický zákrok. Není třeba ozařování ani chemoterapie. Když se to nepodaří a pacient přijde pozdě, bývá naděje na jeho vyléčení malá. Melanom patří mezi velice agresivní nádory, které se často rozšiřují do celého těla.“ Jednoduchá, rychlá a včasná diagnostika má proto cenu lidských životů. Počítačová dermatoskopie v tom může sehrát důležitou roli.
Nebezpečné slunce
Podle amerických statistik se víc než polovina nových rakovinných onemocnění týká právě kůže. Hlavní příčinou rakoviny kůže je množství ultrafialového záření, které na pokožku dopadne během našeho života. Není náhodou, že nejvíc případů rakoviny kůže mají ve slunné Austrálii nebo v americké Kalifornii. „Pro Čechy bývá velice rizikové hlavně krátké, nárazové, a obvykle ipřehnané, opalování, nejčastěji na dovolené u moře,“ zdůrazňuje MUDr. Vašíček. „Snaží se během jednoho dvou týdnů zhnědnout co nejvíc, aby krátký pobyt u moře využili skutečně maximálně. A hned první den se spálí nebo aspoň pořádně zrudnou.“ Pokud se sluní příliš často, vysychá jim také kůže, předčasně stárne a častěji se jim dělají pigmentové skvrny.
Zákeřné UVA paprsky
Nebezpečné však nejsou jen UVB paprsky, které působí na vrchní část pokožky a způsobují popsané potíže. Stejně nebezpečné jsou i UVA paprsky. Působí do hloubky kůže, i když je nijak nevnímáme a nevyvolávají nám žádné zjevné potíže. Proto je důležité, abychom se u krémů, které si kupujeme, zajímali nejen o to, jak vysoký ochranný faktor nám poskytují před UVB, ale také před UVA paprsky. Výrobce by to na obalu krému proti sluníčku měl uvést. Důležitou roli při riziku, které nám hrozí, hraje to, jaký jsme fototyp. Přesně to určí dermatolog. Větší riziko hrozí lidem se světlou pletí a vlasy. Častým příznakem, pokud jde o melanom, bývá změna tvaru, barvy a velikosti pihy. Nebo to, že se nám na kůži objeví znaménko, které se takhle rychle mění.
Petr Veselý, Právo, 30.10.2001