Američtí vědci objevili v mozku kytovců stejný druh neuronů, který se měl vyskytovat výhradně u člověka a primátů.
Když jde o mozek, není velikost všechno. U lidí a některých dalších primátů existuje v mozkových závitech speciální typ „obvodů“, tzv. vřetenovité neurony. Odborníci se domnívají, že právě výlučnost těchto buněk je spoluodpovědná za schopnosti nejinteligentnější živočišné rodiny na světě.
I přes svůj význam (z lidského hlediska) mají za sebou vřetenovité neurony krátkou historii. Neurologové je objevili teprve v roce 1999. Pokud je známo, vyskytují se jenom ve dvou částech mozku některých primátů. Každému druhu přitom není stejně dáno. Lidé a šimpanzi jich mají více, orangutani a gorily méně.
Vřetenovité neurony v lidském mozku mají vzhledem ke svému umístění zřejmě výrazný podíl na vzniku intuitivních rozhodnutí během společenského styku a podílejí se i na složitých prožitcích, jako je sebeuvědomění či emoce, a patrně i na učení. Jistě nejsou jediným garantem všech těchto dovedností, ale patrně přispívají k jejich vyšší efektivitě. Až na úroveň, která je většinou pokládána za výsadu jenom několika málo druhů.
Proto je překvapivé, když se nyní podařilo objevit vřetenovité neurony v mozku velryb, konkrétně keporkaků a plejtváků myšoků. Autory objevu jsou členové týmu, který odhalil tento typ neuronů v lidském mozku. Vědci zveřejnili zprávu v časopise Anatomical Report. Hlavními autory jsou Patrick Hof a Estel Van der Guchtová z Mount Sinai School of Medicine v New Yorku.
Autoři studie i jiní vědci varují před unáhlenými analogiemi. Zatím není vůbec jisté, že vřetenovité neurony mají v mozku primátů a velryb stejné funkce. Už proto, že v mozku kytovců jsou i na místech, kde se u lidí nenacházejí.
Objev vřetenovitých neuronů pomáhá vysvětlit, proč jsou velcí kytovci schopni komplikovaných myšlenkových a sociálních projevů, a dokonce jsou schopni používat nástroje. Například si podmořskými houbami chrání citlivé části těla při lovu v bahně. „Nesmíme na velrybí inteligenci klást lidská měřítka,“ uvádí Patrick Hof, „ale důkazy o jejich myšlenkových schopnostech získané pozorováním nyní podporují i důkazy neurologické.“
Lidskou představu o výlučnosti vlastní inteligence nabourává i další poznatek newyorského týmu: vřetenovité buňky se u kytovců patrně vyvinuly v době před 30 miliony let. Ty v lidském mozku vznikly někdy před 15 miliony let. Jde patrně o příklad tzv. konvergentní (souběžné) evoluce, tedy nezávislého vývoje podobných rysů. Patent na „rozum“ tedy asi nemáme.
Matouš Lázňovský. Lidovky.cz