Léky a zdravotnické prostředky by se měly v reklamě objevovat podstatně méně než dosud. Jde o jeden z cílů zákona o její regulaci, který chce v Parlamentu prosadit Zemanův kabinet. Vláda předpokládá, že tímto způsobem se sníží spotřeba léků a omezí se tlak na jejich úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Zákaz by se týkal léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, pokud mohou být poskytovány pouze na lékařský předpis nebo jestliže jsou plně či částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Zmizí propagace běžných léčiv?
V současnosti zákon neumožňuje - s výjimkou odborných zdravotnických periodik - pouze reklamu na léky vydávané na předpis. Pokud by byla úprava přijata, zmizely by i propagace běžných léků proti bolestem hlavy, v jejichž případě patří Česko mezi země s nadprůměrnou spotřebou. „Omezení reklamy je vyvoláno specifikami tohoto druhu zboží, zejména s ohledem na potřebu nezvyšovat neodůvodněně tlak na úhrady z veřejného zdravotního pojištění,“ řekl ke svému návrhu ministr průmyslu Miroslav Grégr, který na něm spolupracoval s ministrem zdravotnictví.
S propagací léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění nesouhlasí také Všeobecná zdravotní pojišťovna. „Myslíme si, že je to minimálně nemravné. Neboť proč se dělá reklama, a to i na léky? Aby se zvyšoval prodej. Firmy je propagují kvůli tomu, aby o nich lidé věděli a chtěli je od lékaře předepisovat,“ řekla ředitelka odboru marketingu a komunikace VZP Kateřina Zamastilová. Dodala ale, že existuje zhruba 540 léků, které je možno koupit volně a současně si je nechat uhradit z veřejného pojištění. „Například za paralen, který je volně v prodeji i na předpis, vydá pojišťovna ročně kolem 40 miliónů korun,“ upřesnila Zamastilová.
Místopředseda sněmovního zdravotního výboru Milan Cabrnoch (ODS) si zase myslí, že snaha snížit předepisování léků zákazem jejich reklamy nijak výrazněji nepřispěje k řešení problémů českého zdravotnictví. „Považuji to za okrajový mechanismus,“ uvedl.
Proti omezení reklamy protestují farmaceutické firmy, protože prodej jejich výrobků je plně závislý na tom, zda se o nich pacienti dozvědí. Někdy ale možnost reklamy zneužívají. Podle nedávno zveřejněného stanoviska etického výboru Mezinárodní asociace farmaceutických firem byla neeetická propagační akce společnosti Abbot Laboratories propagující antibiotika. Součástí každého balení propagovaného léku se staly samolepky a pro děti byla v souvislosti s lékem organizována soutěž o barevné tužky a plyšovou hračku.
Zatímco v Česku se chystá zákon omezující reklamu na léky, Evropská komise zvažuje určité zmírnění tohoto zákazu. Dosud není, stejně jako u nás, běžně dovolena reklama léků na předpis, existuje ale již návrh, podle nějž by z tohoto zákazu byly napříště vyňaty léky na AIDS či cukrovku.
Zákon pamatuje i na potraviny
Nový zákon má také zpřesnit a zpřísnit podmínky propagace tabákových výrobků a alkoholu. Tabáková reklama nebude smět např. zobrazovat osoby, které jsou nebo se zdají být mladší než 25 let. Zcela zakázána má být reklama a tele-shopping na tabákové výrobky v rozhlasovém i televizním vysílání. Propagace alkoholu nemá vzbuzovat dojem, že jeho spotřeba přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu a nebude smět tvrdit, že alkohol má povzbuzující nebo uklidňující účinek. Zákon ale pamatuje i na potraviny. Reklama na ně nesmí podle návrhu uvádět uživatele v omyl, zejména pokud jde o charakteristiku potravin, jejich složení, trvanlivost, původ či vznik a způsob zpracování.
(kop, ika), Hospodářské noviny, 8.8.2001