Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 se počet uchazečů o zaměstnání zvýšil o 39 036 osob. Především těm uchazečům o zaměstnání, kteří se dostali do evidence úřadů práce poprvé či opětovně po delší době, je určen tento příspěvek.
Dotaz: V zaměstnání jsem skončila a nemohu sehnat nové zaměstnání, budu se tedy muset obrátit na úřad práce, proto by mne zajímalo, jak se počítá podpora v nezaměstnanosti, kolik procent bude činit z mého výdělku a jak dlouho se poskytuje?
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první dva měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání do 50 let věku 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let věku 11 měsíců. Rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Pokud jste ukončila své zaměstnání bez vážného důvodu sama nebo dohodou se zaměstnavatelem, bude činit procentní sazba vaší podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku po celou podpůrčí dobu. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti, která vám může být poskytována úřadem práce (ÚP), činí 14 157 Kč.
Dotaz: Jaké podmínky musí uchazeč o zaměstnání splnit, aby mohl pobírat podporu v nezaměstnanosti? Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, stanoví, aby občan mohl pobírat podporu v nezaměstnanosti, musí být zařazen a veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který: a) osvědčí, že získal v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců, b) musí požádat krajskou pobočku ÚP, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a c) ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, nesmí být poživatelem starobního důchodu.
Dotaz: Existují nějaké překážky, které brání občanovi v jeho zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání?
Zákon o zaměstnanosti stanoví taxativním výčtem činnosti, kdy, pokud je fyzická osoba vykonává, nemůže být uchazečem o zaměstnání. Uchazečem o zaměstnání nemůže být fyzická osoba, která je např. v pracovněprávním vztahu, je osobou samostatně výdělečně činnou, fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání atd.
Zde je namístě třeba upozornit na skutečnost, že zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ale nebrání, pokud fyzická osoba soustavně se připravující na budoucí povolání získala v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle jiného právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců. Skutečnost, že se soustavně připravuje na budoucí povolání, je fyzická osoba povinna krajské pobočce ÚP oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo osobně anebo písemně do 8 dnů ode dne zahájení soustavné přípravy na budoucí povolání.
Dotaz: Může se občan zaevidovat na úřadu práce v době pracovní neschopnosti, případně existují ještě nějaké jiné překážky, které tomu brání?
Uchazečem o zaměstnání se nemůže rovněž stát fyzická osoba v době, po kterou: a) je uznána dočasně neschopnou práce, b) vykonává trest odnětí svobody, vykonává ochranné opatření zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě, c) pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době
před porodem a 6 týdnů po porodu, nebo d) je invalidní ve třetím stupni, s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.
Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání dále je: a) neposkytnutí identifikačních údajů a neposkytnutí nebo zrušení souhlasu se zpracováním osobních údajů, vzhledem k tomu, že osobní údaje o fyzických osobách, kterým krajská pobočka ÚP nebo agentura práce zprostředkovává zaměstnání nebo poskytuje další služby podle zákona o zaměstnanosti, lze zpracovávat pouze se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají.
b) pokud fyzická osoba bez vážného důvodu ukončí sama nebo na základě dohody se zaměstnavatelem vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou ÚP, nebo c) zaměstnavatel s fyzickou osobou ukončí vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou ÚP z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. V daném případě to znamená skončení zaměstnání na základě výpovědi dané zaměstnavatelem podle ustanovení § 52 písm. g) a okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.
V případech uvedených výše pod písmeny b) a c) může být fyzická osoba zařazena na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání po uplynutí 6 měsíců ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání, zprostředkovaného krajskou pobočkou ÚP.
Dotaz: Jaké důvody zákon považuje za vážné? Zákon o zaměstnanosti vymezuje pro své účely jako vážné důvody důvody spočívající v: a) nezbytné osobní péči o dítě ve věku do
4 let, b) nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby, přičemž tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou, c) docházce dítěte do předškolního zařízení
a povinné školní docházce dítěte, d) místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera, e) okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce, f) zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou ÚP při zprostředkování zaměstnání, nebo g) jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských nebo důvodech hodných zvláštního zřetele.
Dotaz: Jaké zaměstnání považuje zákon o zaměstnanosti za vhodné?
Vhodným zaměstnáním je zaměstnání: a) které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, b) jehož délka pracovní doby činí nejméně
80 % stanovené týdenní pracovní doby, c) které je sjednáno na dobu neurčitou nebo na
dobu určitou delší než 3 měsíce a d) které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.
Dotaz: Kdy, od kterého data lze zařadit občana do evidence uchazečů o zaměstnání?
Fyzická osoba se zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání dnem podání písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádá
li fyzická osoba o zprostředkování zaměstnání nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností nebo činností, které jsou podle zákona považovány za náhradní doby zaměstnání, zařadí se do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo těchto činností.
Pokud fyzická osoba nesplňuje podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, vydá o tom krajská pobočka ÚP ve správním řízení rozhodnutí, proti kterému se může občan v zákonné lhůtě odvolat.
Dotaz: Podpora v nezaměstnanosti náleží ode dne zařazení občana do evidence uchazečů o zaměstnání, nebo se o ni musí žádat?
Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Krajská pobočka ÚP rozhodne ve správním řízení o podpoře v nezaměstnanosti. Uchazeč o zaměstnání je povinen skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti doložit, a to např. evidenčním listem důchodového pojištění, potvrzením o zaměstnání, potvrzením o výši průměrného výdělku, dokladem o výkonu jiné výdělečné činnosti, u osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a změny těchto skutečností je povinen písemně oznámit krajské pobočce ÚP nejpozději do 8 kalendářních dnů.
Dotaz: Stanoví zákon nějaké překážky, které brání vzniku nároku na podporu v nezaměstnanosti? Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání: a) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, b) se kterým byl v době v posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a) zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem, c) kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek, d) který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává tzv. nekolidující zaměstnání.
Podle ustanovení § 301a zákoníku práce jsou zaměstnanci povinni v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. Podle ustanovení § 52 písm. h) může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a. Dotaz: Co se rozumí tzv. nekolidujícím zaměstnáním? Takzvaným nekolidujícím zaměstnáním se rozumí: a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo b) výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Zákon o zaměstnanosti ukládá uchazeči o zaměstnání povinnost krajské pobočce ÚP výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou ÚP dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě, že vykonává více činností, pak se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.
Dotaz: Kdy se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje? Uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje po dobu: a) poskytování starobního důchodu, b) poskytování dávek nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu činnosti na základě tzv. nekolidujícího zaměstnání nebo krátkodobého zaměstnání, c) vazby.
Po výše uvedenou dobu krajská pobočka ÚP poskytování podpory v nezaměstnanosti zastaví rozhodnutím vydaném ve správním řízení. Uchazeči o zaměstnání se dále neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po dobu trvání právního vztahu, na jehož základě vykonává některou z činností v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání, a po dobu, po kterou je mu poskytována podpora při rekvalifikaci.
Krátkodobým zaměstnáním je zaměstnání, které není pro uchazeče o zaměstnání vhodným zaměstnáním a je zprostředkováno krajskou pobočkou ÚP nejdéle na dobu 3 měsíců, pokud odpovídá jeho zdravotnímu stavu.
Dotaz: Za jakých podmínek zaniká nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká: a) uplynutím podpůrčí doby, přičemž se do podpůrčí doby nezapočítává doba, po kterou pobírá dávky nemocenského pojištění a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti, doba, po kterou uchazeč o zaměstnání vykonává některou z činností v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání a z tohoto důvodu mu nebyla vyplácena podpora v nezaměstnanosti, doba poskytování podpory při rekvalifikaci a doba vazby, b) ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo c) vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání. Dotaz: Pokud si uchazeč o zaměstnání nevyčerpá celou podpůrčí dobu, má, pokud se znova zaeviduje, nárok opět na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu?
Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než 3 měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby, přičemž musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
Dotaz: Pokud si občan vyčerpá celou podpůrčí dobu, jaké podmínky musí splnit, aby mu v příští evidenci vznikl opětovně nárok na podporu v nezaměstnanosti?
Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců; tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo skončil zaměstnání z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise (tzn. podle ustanovení § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, tj. z tzv. organizačních důvodů), nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek. Současně i zde musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
Dotaz: Za jakých podmínek úřad práce uchazeči o zaměstnání ukončí vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání?
Krajská pobočka ÚP ukončí uchazeči o zaměstnání vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání dnem: a) kdy nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou, kdy je uchazeč o zaměstnání uznán dočasně neschopným práce a kdy uchazečka o zaměstnání pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, a to na základě osobního nebo písemného oznámení uchazeče/ky o zaměstnání, b) doručení písemné žádosti uchazeče o zaměstnání o ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud není dán některý ze zákonných důvodů pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, c) nástupu výkonu trestu odnětí svobody, nástupu výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, d) následujícím po dni úmrtí uchazeče o zaměstnání nebo dnem následujícím po prohlášení uchazeče o zaměstnání za mrtvého, e) následujícím po uplynutí 6 měsíců ode dne
vzetí uchazeče o zaměstnání do vazby, f) zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, pokud krajská pobočka ÚP dodatečně zjistila, že uchazeč o zaměstnání nebyl způsobilý být účastníkem právních vztahů podle zákona o zaměstnanosti, g) pozbytí způsobilosti uchazeče o zaměstnání být účastníkem právních vztahů podle zákona o zaměstnanosti nebo h) zrušení platnosti modré karty nebo uplynutí doby její platnosti.
Dotaz: Kdy úřad práce vyřadí uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání? Zákon o zaměstnanosti stanoví, že krajská pobočka ÚP uchazeče o zaměstnání vyřadí rozhodnutím vydaným ve správním řízení z evidence uchazečů o zaměstnání, jestliže: a) nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou skutečností zákonem stanovených (viz výše), a uchazeč o zaměstnání nesplní oznamovací povinnost, kterou mu zákon ukládá. Zákon o zaměstnanosti stanoví, že uchazeč o zaměstnání osvědčuje krajské pobočce ÚP skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a změny těchto skutečností je uchazeč o zaměstnání povinen osobně nebo písemně oznámit nejpozději do 8 kalendářních dnů. Dále je povinen ve stejné lhůtě osobně nebo písemně oznámit důvody, pro které se ve stanoveném termínu nedostavil do krajské pobočky ÚP nebo na kontaktní místo veřejné správy stanovené krajskou pobočkou ÚP.
b) uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů * nesplní svou oznamovací povinnost v souvislosti s výkonem tzv. nekolidujícího zaměstnání, nebo * ve lhůtě 8 kalendářních dnů neoznámí krajské pobočce ÚP osobně nebo písemně další skutečnosti, které mají vliv na zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo důvody, pro které se nedostavil do krajské pobočky ÚP nebo kontaktní místo veřejné správy ve stanoveném termínu, c) uchazeč o zaměstnání není podle lékařského posudku schopen plnit povinnost součinnosti s krajskou pobočkou ÚP při zprostředkování zaměstnání, d) uchazeč o zaměstnání zrušil souhlas se zpracováním osobních údajů, nebo e) uchazeč o zaměstnání vykonává nelegální práci.
Dotaz: Jak zákon o zaměstnanosti definuje nelegální práci?
Pro účely zákona o zaměstnanosti se nelegální prací rozumí: a) výkon závislé práce fyzickou osobou mimo
pracovněprávní vztah, b) nebo pokud fyzická osoba cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu s vydaným povolením k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve zvláštních případech (zelená karta) vydaným podle zvláštního právního předpisu nebo v rozporu s modrou kartou, to ale neplatí v případě převedení na jinou práci podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, c) pokud fyzická osoba cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území ČR, je-li podle zvláštního právního předpisu vyžadováno. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, definuje závislou práci jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.
Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Základními pracovněprávními vztahy podle zákoníku práce jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti.
Dotaz: Pokud prý uchazeč o zaměstnání odmítne bez vážných důvodů zaměstnání, úřad práce ho vyřadí z evidence uchazečů o zaměstnání a po určitou dobu se nemůže dotyčný občan opětovně zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání, existují ještě nějaké další důvody, kdy úřad práce postupuje stejně?
Krajská pobočka ÚP uchazeče o zaměstnání rozhodnutím vydaným ve správním řízení vyřadí z evidence uchazečů o zaměstnání, jestliže bez vážného důvodu: a) odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, b) odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci, neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, odmítne nabídku krajské pobočky ÚP na rekvalifikaci, c) neposkytne součinnosti při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm stanovené, d) odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně v případě, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 2 měsíce, e) odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu nebo psychologickému vyšetření, anebo f) maří součinnost s krajskou pobočkou ÚP. Dotaz: Jaké jednání považuje zákon o zaměstnanosti za maření součinnosti s úřadem práce? Uchazeč o zaměstnání maří součinnost s krajskou pobočkou ÚP, jestliže: a) je podle lékařského posudku schopen plnit povinnosti vůči krajské pobočce ÚP, a přesto je neplní, b) neprojedná doporučené zaměstnání ve lhůtě
stanovené krajskou pobočkou ÚP, c) se nedostaví do krajské pobočky ÚP nebo kontaktní místo veřejné správy ve stanoveném termínu bez vážných důvodů, d) neplní povinnosti stanovené zákonem v souvislosti se svou zdravotní způsobilostí, nebo e) jiným jednáním zmaří zprostředkování zaměstnání nebo nástup do zaměstnání.
Zákon o zaměstnanosti stanoví, že vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se provede dnem, kdy nastala některá z výše uvedených skutečností, a uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z některého z výše uvedených důvodů, může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve buď po uplynutí 3, nebo 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
Dotaz: Jak se postupuje v případě, pokud se dodatečně zjistí, že uchazeči o zaměstnání bylo neprávem odepřeno poskytování podpory v nezaměstnanosti?
Zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti byla uchazeči o zaměstnání neprávem odepřena nebo přiznána anebo poskytována v nižší částce, než v jaké náležela, anebo přiznána od pozdějšího dne, než od kterého náležela, dodatečně se přizná nebo zvýší a doplatí. Obdobně se postupuje, bylo-li příslušným orgánem rozhodnuto, že skončení pracovněprávního nebo jiného pracovního vztahu, které bylo důvodem pro to, že uchazeč o zaměstnání neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti, je neplatné.
Dotaz: Pokud bylo občanovi neprávem odepřeno zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, přizná se mu podpora v nezaměstnanosti dodatečně a za jakých podmínek?
Bylo-li uchazeči o zaměstnání neprávem odepřeno zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti mu náleží při splnění stanovených podmínek ode dne zařazení do evidence, nežádá-li o její přiznání k pozdějšímu datu.
Krajská pobočka ÚP vydá ve správním řízení rozhodnutí o dodatečném přiznání nebo zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo jejích jednotlivých splátek zaniká uplynutím 5 let ode dne, od kterého náležela nebo splátky měly být poskytnuty.