Klimakterium probíhá většinou mezi 45. a 60. rokem života a provází ho tzv. estrogen-deficitní syndrom. Doba spojená s nepravidelnostmi menstruačního cyklu trvá 1–5 let a po ztrátě menstruace probíhá 10–15 let další období (postmenopauza) doprovázené ještě více projevy hormonální nerovnováhy.
Jak tělo reaguje
Mezi typické klimakterické potíže patří návaly horka a pocení, zvýšené bušení srdce, závratě, suchost kůže a sliznic, útlum sexuálního prožívání, poruchy spánku, poruchy koncentrace, únava, malátnost, úzkost, zvýšená podrážděnost, deprese, emocionální výkyvy a podobně. Mnohé ženy trpí urogenitálními příznaky – infekcemi v oblasti rodidel a močového ústrojí, suchostí a pálením v pochvě nebo při močení, obtížemi s udržením moči, leckdy i bolestivým pohlavním stykem.
Onemocnění vlivem nedostatku hormonů
Po klimakteriu jsou ženy ohroženy řadou chorob, které vyvolávají změny v organismu spojené právě s nedostatkem hormonů. Patří mezi ně například zvýšené řídnutí kostí (osteoporóza) vedoucí ke zlomeninám. U žen po klimakteriu se začíná objevovat riziko kardiovaskulárních chorob (estrogeny totiž dosud chránily srdce a cévy). Naprosto se změní metabolismus a způsob ukládání tuků, takže při stejných stravovacích zvyklostech žena přibývá na váze a zvětšuje se tuková vrstva. Často se proto vyskytuje hypertenze, diabetes a kloubní potíže vyplývající z nadměrné hmotnosti.
Umělá náhrada hormonů
Nejčastějším řešením obtíží spojených s klimakteriem je lékaři předepisovaná hormonální substituční terapie (hormonal replacement therapy – HRT), která probíhá obvykle 5–7 let. Efektivně zmírnit nebo dokonce zcela odstranit dokáže suchost poševní sliznice a urogenitální infekce, má vliv na prevenci osteoporózy a je prokázáno, že má preventivní účinek na vznik rakoviny tlustého střeva.
Na druhou stranu ale při dlouhodobém užívání způsobuje o 24 procent vyšší riziko koronární srdeční příhody (například infarktu myokardu), vyšší riziko cévní mozkové příhody (tzv. mrtvice), náchylnost k trombózám, riziko rakoviny prsu, děložní sliznice a onemocnění žlučníku. Hormonální terapie je především nebezpečná pro kuřačky, protože i kouření samotné již zvyšuje riziko trombózy.
Co nám dodá příroda
Řada lékařů doporučuje při typických klimakterických problémech ženám některé přírodní přípravky, které považují za dostatečnou náhradu HRT. Příznivý vliv mají přírodní preparáty na bázi včelích produktů a rostlinných hormonů. Oblíbené jsou například přípravky obsahující včelí mateří kašičku a fermentovaný pyl.
Polyfenoly jsou látky chránící organismus před oxidanty a volnými radikály a vyskytují se v bobulovinách, zeleném čaji, pivu, červeném hroznovém víně (i nápoji), olivovém oleji, kakau (i čokoládě), kávě, cesmíně paraguayské, vlašských ořeších, arašídech, granátových jablkách a dalších druzích ovoce a zeleniny. Vysoké hladiny polyfenolů se obecně nacházejí ve slupce ovocných plodů.
Látkou ze skupiny polyfenolů jsou také fytoestrogeny, které v organismu působí jako přirozené ženské hormony, jež už nemohou vyhasínající vaječníky vytvářet. Hormony získané z rostlin odstraňují nejen příznaky menopauzy, ale také ochraňují organismus.
Bylinky od jetele až po rozmarýn
Květy červeného jetele – nejbohatší rostlinný zdroj estrogenu pomáhá od návalů horka, pocení nebo poruch spánku a má preventivní vliv na osteoporózu.
Ploštičník hroznatý – prevence osteoporózy, snižuje krevní tlak, návaly horka a zvýšenou potivost, mírní poruchy spánku a problémy s koncentrací a dokáže vylepšit psychiku. Přináší úlevu od klimakterických obtíží srovnatelnou s účinky HRT až u 70 procent žen.
Třezalka tečkovaná – pomáhá při zmírňování poruch spánku, nespavosti a pocitech úzkosti, lehčích depresích a žaludečních neurózách.
Kanadská brusinka – příznivě působí při inkontinenci a při léčbě infekcí močových cest a zánětech ledvin.
Smldinec chlupatý – snižuje triglyceridy (tukové částice) v krvi a ovlivňuje myšlení – zvyšuje koncentraci, zlepšuje paměť. Snižuje také riziko aterosklerózy a osteoporózy a má výrazné antioxidační schopnosti.
Andělika čínská – upravuje nepravidelné krvácení, posiluje krevní oběh a příznivě ovlivňuje hormonální rovnováhu. Podílí se na prevenci postmenopauzální osteoporózy, reguluje poševní kvasinkové infekce, posiluje imunitní systém.
Kozinec blanitý – dodává tělu vitalitu, upravuje příznaky klimakteria, hormonální nevyváženosti i frigiditu.
Šalvěj lékařská – snižuje nadměrné pocení, působí při nespavosti, podporuje pročištění organismu.
Rozmarýn lékařský – uklidňuje, působí antidepresivně a omezuje pocit vyčerpanosti. Tlumí bolesti hlavy i při migréně.
Existují také volně prodejné potravinové doplňky pro zmírnění vegetativních a psychických potíží, které můžete zakoupit bez lékařského předpisu v lékárně. Obsahují často přírodní extrakty z uvedených rostlin a jsou k dostání buď s jednotlivými účinnými látkami, nebo představují jejich kombinaci.
Co ještě pomáhá?
Kromě dostatečného přísunu fytoestrogenů z bylinek či doplňků stravy je ale důležitý také vyvážený jídelníček a zdravá životospráva. V období klimakteria bychom měli preferovat lehkou stravu, čerstvou zeleninu, ovoce a rybí maso. Dále by měly být častěji zařazovány luštěniny, zvláště čočka, lněná semínka, potraviny bohaté na vápník (mák, brokolice, většina tmavě zelené listové zeleniny, melasa, tofu, pšeničné klíčky, losos, sardinky, z mléčných výrobků raději zakysané mléčné výrobky a živé jogurty), měl by být snížen příjem cukru a ženy by měly také dbát na zvýšený příjem tekutin.
Vhodný je také pravidelný aktivní pohyb jako prevence proti infarktu a dalším kardiovaskulárním potížím, mírní i problémy s osteoporózou.
Stále nedoceňovaná sója
Luštěnina sója tělu dodává vápník, draslík, hořčík, železo a vitamin B. Obsah minerálií je až sedmkrát vyšší než u mléka a pětkrát vyšší než u masa a vajec. Její tuky ochraňují cévy před sklerózou. Sója příznivě působí na nervovou soustavu, snižuje vysoký krevní tlak a tím předchází nebezpečí mrtvice a dalších kardiovaskulárních onemocnění.