Na základě rozhodnutí přednosty Okresního úřadu v Břeclavi se hustopečská nemocnice stala od 1. 9. 1997 organizační složkou příspěvkové organizace Nemocnice Břeclav. I po transformaci sice zůstala posláním hustopečské nemocnice zdravotní péče pro obyvatele Hustopečska, zejména lůžková péče v oborech chirurgie, interna, JIP a lůžka následné péče, ale rázem se nemocnice v Hustopečích ocitla v zadlužené rodině. Výstavba břeclavská nemocnice se totiž začala i díky nehospodárnému počínání tehdejšího vedení prodražovat. „Když jsme v roce 1999 začali jednat s ministrem zdravotnictví o oddlužení břeclavské nemocnice, které hrozil návrh na konkurs, zdálo se, že budeme muset zavřít nemocnici v Hustopečích, abychom ekonomicky zachránili novou nemocnici v Břeclavi. Ministerstvo argumentovalo, mino jiné tím, že nedoporučuje provádět operace v zařízeních, kde se ročně neuskuteční minimálně 750 operací, které jsou zárukou zachování erudity lékařů. V Hustopečích se takového počtu nedosahovalo a bez investice do modernizace operačních sálů, odhadované na 200 milionů korun, asi ani v dohledné době nebude. My jsme ale se zrušením nemocnice v Hustopečích nesouhlasili. Dostali jsme se s ministrem do sporu a začali hledat přijatelný kompromis, při kterém jsme přistoupili na restruktualizaci lůžkového fondu, “ vzpomíná přednosta Okresního úřadu v Břeclavi Dymo Piškula. Zmíněná restruktualizace spočívala v tom, že všech 40 lůžek akutní péče bude převedeno do nemocnice v Břeclavi a v Hustopečích budou zřízena pouze lůžka následné péče. V tu chvíli bylo pro hustopečskou nemocnici zřízení léčebny pro dlouhodobě nemocné pořád lepší, než úplné zrušení. Chystaná změna však vyvolala reakci. Do boje za zachování nemocnice vyrazili i starostové ze spádových obcí v čele se starostou Hustopečí Jiřím Teplým, který je přesvědčen o nesmyslnosti zrušení nemocnice a říká: „V oblasti spádovosti nemocnice je asi 40 tisíc lidí. Ve věkové kategorii 45 a více let, která je ve vztahu k čerpání péče a k riziku vzniku závažných onemocnění nejdůležitější, je asi 15 tisíc obyvatel. Uzavření nemocnice by bylo vůči těmto lidem nezodpovědné. Občané to pochopili a rozhodli se postavit na odpor tomuto rozhodnutí. Loni v únoru byla zorganizována petice, pod kterou se podepsalo na
14 tisíc občanů ze třiceti obcí mikroregionu Hustopečsko. “ Výbor předal petici s podpisy vládě i poslancům. Záležitostí se od samého začátku sporu osobně zabývá také místopředseda vládní strany Zdeněk Škromach, který v souvislosti s návrhem převedení hustopečské nemocnice na zařízení pro dlouhodobě nemocné stále zdůrazňoval: „Problém hustopečské nemocnice vznikl již v době, kdy se rozhodlo o výstavbě nové okresní nemocnice v Břeclavi. Již tehdy bylo zcela zřetelně avizováno, že při takové kapacitě okresní nemocnice nebude možné v okrese zachovat další lůžková zařízení tohoto typu, protože by to bylo zbytečné plýtvání prostředky. Naopak v okrese citelně chybí zařízení pro dlouhodobě nemocné. Považuji za rozumné přetransformovat hustopečskou nemocnici na právě takové zařízení. “ Bývalý okresní zdravotní rada v Břeclavi Jaroslav Skalický, dnešní ředitel odboru veřejné správy ministerstva zdravotnictví, naznačil, jakou cestou se může všechno ubírat: „Pokud jsou v Hustopečích a okolí přesvědčeni, že je nemocnice ekonomicky soběstačná a mají dojem, že jim chceme nemocnici zlikvidovat, má město možnost začít jednat a problém vyřešit. Ať si nemocnici pronajme. “ V tomto duchu jednal se zástupci mikroregionu i přednosta okresního úřadu a nabídka byla záhy vyslyšena. Hustopečské radnice se rozhodla zřídit příspěvkou organizaci a nemocnici vzít do nájmu. K 1. listopadu loňského roku si příspěvková organizace Městská nemocnice Hustopeče od okresního úřadu uvedené zdravotnické zařízení pronajala a zároveň s tím požádala vládu o souhlas s bezúplatným převodem. Vláda s tímto návrhem souhlasila.
Rovnost - Vysočina, 30.10.2001