Častým steskem maminek jsou stížnosti na pláč a neklid u kojenců, kteří tak vyjadřují prostě nepohodu – od bolavého bříška přes hlad, žízeň, ucpaný nos, horko, chlad či chybění mateřské náruče. Může se jednat také o déletrvající pobývání v plné plence. A tak bychom se měli zajímat o to, zda děťátko nemá hlad, má suchou plenku, nemá nafouklé bříško, můžeme ho pochovat a raději mu při dlouhodobém pláči i změřit teplotu.
Pozor na hltání
Některé příznaky jsou typické pro určité vývojové období, například břišní koliky trvají převážně do půl roku věku, tak jako časté ublinkávání – jistě to souvisí s pohybovým vývojem kojence, který při poloze na zádech nestimuluje pohyb střev a vzduch v nich ho trápí.
Někdy malí kojenci dostávají větší objem stravy v láhvi za delší časový interval, a tak zpočátku pití mohou tzv. hladově hltat a spolykají více vzduchu. Tím může docházet k častějšímu a objemnějšímu ublinkávání a zároveň je trápí i vzduch ve střevech.
Ublinkává, anebo zvrací ?
Je zásadní rozdíl, zda dítě zvrací, nebo pouze ublinkne malý objem částečně natráveného mléka, většinou jen koutkem úst a třeba i za delší dobu po jídle. Zvracení je charakteristické – jedná se o větší objem tráveniny (mléka), prudce až obloukem vyvržené z dutiny ústní.
Pokud se zvracení opakuje a je spojené s průjmem a teplotou, je třeba zejména u malých kojenců navštívit lékaře. Pokud se zvracení opakuje a dítě nemá průjem ani teplotu, je nutné opět kontaktovat lékaře k podrobnějšímu vyšetření, neboť se může jednat o obstrukci v trávicí trubici a hrozí nebezpečí ohrožení života (nejen u malých kojenců).
Samozřejmě lze zkusit upravit intervaly a dávky stravy (i kojení), důsledně nechat kojence řádně odříhnout, případně upravit polohu vleže (zvýšená poloha dítěte na boku preventivně při riziku vdechnutí mléka do dýchacích cest), přidat sirup na tzv. meteorismus (zmenšující povrchové napětí plynu ve střevech) anebo navíc ještě zkusit speciální mléko podávané při ublinkávání, obsahující vlákninu.
Pokud nepomůže ani soubor všech těchto úprav, je jistě nezbytné se ujistit, že dítě neubývá na váze, a domluvit se na dalších opatřeních s lékařem. Často se na ublinkávání podílí i tzv. gastroezofageální reflux neboli nedostatečný uzávěr přechodu mezi jícnem a žaludkem, který bývá u kojenců přibližně do jednoho roku věku nedostatečně vyvinut.
Reflux může mít svůj negativní podíl i na nemocnosti dítěte, neboť při něm mohou vznikat aspirace do dýchacích cest, které se projeví opakovaným kašlem. Pokud je podezření na vývoj refluxu, mělo by se ověřit speciálním vyšetřením. Vzniku a vývoji tohoto stavu lze částečně zabránit polohováním, stravovacími opatřeními i léčbou, a tak omezit riziko rozvoje onemocnění dýchacích cest.
Kašel udítěte
Častým steskem rodičů kojence, batolete a zejména dětí navštěvujících dětský kolektiv je problematika kašle a rýmy. Kašel může mít mnoho podob i příčin, spojených s teplotou nebo bez ní. Je třeba však zdůraznit, že pokud je spojen s rýmou, je nutné, aby dítě umělo řádně nos vyprázdnit (anebo se mu musí pomoci odsávačkou), a pak lze teprve očekávat úspěch při léčbě kašle.
Důležité je podávat dítěti správné léky na kašel, které se dělí podle typu kašle na antitusika, mukolytika a expektorancia – výběr podle rady lékaře nebo lékárníka. Nepředpokládejme však, že běžný kašel zmizí za týden, je třeba se obrnit trpělivostí a při změně charakteru a intenzity kašle a eventuálním rozvoji teplot nechat dítě opět zkontrolovat lékařem.
Zánět středního ucha
Typickým problémem spíše u batolat a předškolních dětí je zánět středního ucha. Bolest se většinou projeví v noci nebo časně ráno. První pomocí je lék proti bolesti, případně studený obklad a důkladné vyčištění nosu, někteří lékaři ORL doporučují navíc do ucha umístit tamponek namočený v alkoholu. Podobně jako u vysoké teploty, i při bolestech uší je nezbytné podat léky ještě předtím, než se rodiče vydají s dítětem za lékařem.
Bolesti břicha a průjem
Dalším častým zdravotním problémem u dětí předškolního věku je průjem, kdy se občas ještě setkáme s názorem, že dietní párky či tmavá čokoláda jsou jídlem, které při průjmu nevadí. Samozřejmě že uzeniny i čokoláda průjem zhorší a je třeba je z jídelníčku alespoň na tři dny vyřadit, podobně jako maso a sladkosti všeho druhu. Při dietě je nutné zachovat pitný režim, kdy doporučujeme tmavý čaj a neslazené minerální vody, slabý masový vývar s mrkví, rýži, těstoviny.
Z ovoce banány, případně preparáty s bacily střevní flóry, které podáváme ještě alespoň 3–5 dnů po normalizaci stolice.
Při zvracení u batolat a předškolních dětí je opět nezbytné zachovat pitný režim, aby nedošlo k závažnější dehydrataci. Proto je vhodné podávat chlazené tmavé čaje po malých dávkách (např. lžičkou nebo brčkem), slazené medem anebo glukopurem, či neperlivé minerálky, případně lze koupit v lékárně iontový nápoj pro děti. Pokud však přetrvává zvracení i při speciálním pitném režimu a suché stravě další den, je třeba kontaktovat lékaře.
Stesky na bolesti břicha jsou velmi časté a většinou se nejedná o náhlou příhodu břišní neboli tzv. akutní břicho. Přesto je nelze podcenit a je třeba si všímat, kdy a za jakých okolností si dítě stěžuje – bolesti v souvislosti s jídlem anebo stále přes den nebo při močení, případně také v noci.
Je důležité sledovat, zda se dítě pravidelně vyprazdňuje, jaká je stolice, zda nezvrací a nemá teplotu. Častou příčinou bolestí břicha u předškolních dětí bývají roupi (tzv. červíci). U školáků mohou být příčinou opakovaných bolestí břicha školní problémy – nejen s učením, ale i s kolektivem.
Problematika bolestí břicha je velmi široká a je vhodné při prvním vyšetření vzít s sebou také moč dítěte, neboť záněty močových cest mohou být jejich příčinou. Také u dospívajících dívek jsou opakované bolesti břicha častým důvodem návštěvy lékaře – zde hraje často roli hormonální pubertální nerovnováha nebo právě infekty dolních cest močových.
Bolesti hlavy u dětí Obecně lze říci, že se projevují spíše u školních dětí, a i když nejsou spojeny s akutním infekčním onemocněním, je třeba je brát vážně a sledovat, kdy a za jakých okolností si na ně dítě stěžuje. Opět je třeba si všimnout, zda ho hlava bolí ráno, odpoledne či v noci. Je důležité vědět, zda je dítěti při bolestech na zvracení nebo přímo zvrací, či má teplotu. Doma může rodič i zjistit, zda nemá dítě potíže se zrakem.
MUDr. Irena Bumbová,