Posuzování závislosti na alkoholu

WHO hovoří o závislosti na alkoholu, respektive člověku, který je závislý na alkoholu, jako o člověku, jehož závislost dosáhla takového stupně, že mu to způsobuje poruchy a újmy na tělesném i duševním zdraví, ve společenských vztazích a ve společenské činnosti. Závislost je definovaná podle WHO jako duševní, případně i tělesný stav, který je charakterizován přítomností naléhavé touhy nebo nepřekonatelné potřeby opakovaně a periodicky přivádět do svého těla příslušnou látku. Spotřeba alkoholu v EU klesá, což dokazuje i stránka Evropské komise, předpoklady však byly lepší než skutečný stav. Ve Slovenské republice byla za rok 2010 dokonce spotřeba alkoholu nejnižší z celé EU a Česká republika dosáhla průměrných hodnot. Anderson, Müller, Galea (2012) uvádějí, že v Evropě je alkohol jedním ze tří hlavních rizikových faktorů spolu s tabákem a vysokým krevním tlakem. Ošetřovatelské posouzení pacientů přicházejících do zdravotnického zařízení s intoxikací alkoholem je složitý krok. Ve většině případů je takový pacient v bezvědomí, nereaguje na oslovení, není schopen komunikace. Péče se pak soustřeďuje jen na zajištění základních potřeb. Prvotní posouzení se provádí při akutním příjmu, zhodnotí se přítomné rány, možnost zvracení a podobně. Sbírání dalších informací se nechává na dobu, kdy je pacient schopen komunikovat a adekvátně odpovídat. Takový postup je obvyklý při akutní intoxikaci, kdy je pacient bez reakce na okolí. Při každé takové hospitalizaci by sestry měly posoudit