Hlavní úlohou kůže je ochrana organismu před vlivem vnějšího prostředí. Pokud působení škodlivých látek traumaticky poškodí integritu kůže, sliznici či tkáně pod nimi, hovoříme o ráně. Na kongresu WOUND CARE v Madridu (1998) byla přijata základní definice rány: defekt tkáně – rána je charakterizovaná jako porušení a ztráta substance kůže zasahující do koria, případně až do podkožní tkáně. Chronická rána představuje poslední stadium narušení tkáně vyvolané arteriálními anebo venózními poruchami, poruchami metabolismu podmíněnými cévními chorobami, tlakem, zářením anebo malignitou. Je to sekundárně se hojící defekt, který i přes kauzální a adekvátní lokální terapii nemá po dobu šesti týdnů tendenci se hojit (Tošenovský, 2010).
Kazuistiky při ošetřování chronické rány
Složky pozorování: Cíl: U dvou pacientek, ze kterých jedna byla hospitalizována na Dermatovenerologické klinice ÚVN Ružomberok FN a druhá byla léčena v domácím prostředí, kde bylo pokračováno v procesu ošetřování rány, jsem si v pozorování zvolila za cíl sledování účinku hojení chronické rány v porovnání dvou metod.
První metoda: okolí rány – zinková mast; do rány – Jodisol roztok, Solux Druhá metoda: ošetřování rány za pomoci tzv. vlhkého hojení přípravkem Tegasorb, v kombinaci s použitím světelné terapie Bioptron.
Předmět: dvě pacientky s lékařskou diagnózou ulcus cruris varicosum l. sin, rány totožné velikosti.
Časové rozpětí: sledování rány denně, dopoledne v 11.00 hod. po dobu 10 dní.
Způsob pozorování: pravidelné měření velikosti vředu, stupeň léze, každodenní záznam výsledků měření do ošetřovatelské dokumentace, v domácím prostředí do dekursu.
Kazuistika u pacientky při léčbě chronické rány na DK – 1. metoda: 72letá pacientka, důchodkyně, byla rok po operaci TEP bederního kloubu, bez závažnějších srdečně-cévních onemocnění, slabší sluch, trpí nespavostí, silnými bolestmi, diabetem (PAD), zhruba dva roky je léčena pro progredující vřed levého předkolení, resp. pro dekompenzaci diabetu, nejdříve na interním oddělení, později na infekčním oddělení, nyní je z důvodu zhoršení stavu hospitalizována na dermatovenerologickém oddělení. V době hospitalizace pacientka užívá: Agapurin retard 400 mg 1–0–1, Kalicor 800 mg 1–0–1, Tramal 50 mg 1–0–1, Diaprel MR 2–0–0, Clexane 0,6 ml s. c. 8–20 hod., Anopyrin 100 mg 0–1–0.
Subjektivně: Pacientka udává bolest v levém předkolení, je omezená v pohyblivosti.
Objektivně: Při příjmu byl v rámci celkového vyšetření lékařem a sestrou zjištěn a zaznamenán ulcus cruris varicozum l. sin.
Rána: spodina kožního defektu krytá hypergranulacemi, s povlakem silným asi 1 cm, výrazná secernace, okolí defektu macerované, rána mírně zapáchá.
Pozorování hojení chronické rány na dolní končetině 1. metodou: Od prvního dne hospitalizace byla naordinována léčba – dvakrát denně dezinfekce rány Jodisol roztokem, fototerapie Solux, okolí vředu – zinková mast. Jako krytí jsou používány sterilní gázové čtverce v Lukasteriku, 8 x 8 cm široké, dvou- až třívrstvé, fixace leukoplastí, naložená bandáž dolných končetin, elevace dolní končetiny. Léčba byla i přes dodržování všech aseptických zásad a elevaci LDK po deseti dnech ne příliš účinná. Rána se částečně zmenšila o 0,5 cm.
1. den – v době přijetí: Rána na LDK velikosti 5 x 5 cm, hloubka 1 cm, pokrytá hypergranulacemi, s povlakem hnisu asi 1 cm, výrazná secernace, okolí macerované, rána mírně zapáchá. Ulcus byl asepticky ošetřen Jodisolem, lokálně byla aplikovaná fototerapie – Solux 2krát denně, okolí promaštěné hydrofobními přípravky – zinkovou pastí, na krytí rány použity mulové čtverce velikosti 8 x 8 cm a leukoplast. Pacientce byly zabandážovány DKK a za použití bedýnky zajištěna elevace LDK.
2.–4. den hospitalizace: Ulcus na LDK velikosti 5 x 4,8 cm, hloubka 1 cm, rána vyplněná hnisem asi 1 cm, mírně krvácí, zápach zmizel, po okrajích je ložisko začervenalé. Ulcus asepticky ošetřen Jodisolem 2krát denně, aplikován Solux, v okolí rány aplikován tenký film zinkové masti, z důvodu mírného krvácení do rány přiložen za aseptických podmínek Tylex. Použity vícevrstvé mulové čtverce velikosti 8 x 8 cm a leukoplast. Bandáž DKK, elevace LDK.
5.–6. den: Rána velikosti 4,5 x 4,8 cm, hloubka 0,7 cm, mírně pokrytá hnisem ve vrstvě asi 0,5 cm, nekrvácí, nezapáchá, po okrajích je ložisko mírně začervenalé. Ulcus byl asepticky ošetřen Jodisolem 2krát denně, aplikován Solux, tenký film zinkové masti v okolí rány, použity mulové čtverce velikosti 8 x 8 cm a leukoplast. Bandáž DKK, elevace LDK.
7.–8. den: Rána velikosti 4,5 x 4,8 cm, hloubka 0,6 cm, stále mírně pokrytá vrstvou hnisu asi 0,5 cm, nekrvácí, nezapáchá, po okrajích je ložisko mírně začervenalé, rána epitelizuje. Ulcus byl asepticky ošetřen Jodisolem 1krát denně, aplikován Solux, okolí ošetřeno tenkým filmem zinkové masti, na ránu přiložen speciální obvaz Hydrogel, fixovaný leukoplastí. Bandáž DKK, elevace LDK.
9.–10. den: Rána velikosti 4,5 x 4,7 cm, hloubka 0,5 cm, stále mírně pokrytá hnisem (asi 0,5 cm), nekrvácí, nezapáchá, po okrajích je ložisko mírně začervenalé, rána epitelizuje. Ulcus asepticky ošetřen Jodisolem 1krát denně, aplikován Solux, okolí ošetřeno tenkým filmem zinkové masti, na ránu byl přiložen speciální obvaz Hydrogel, fixovaný leukoplastí. Bandáž DKK, elevace LDK. Kazuistika u pacientky při léčbě chronické rány na DK – 2. metoda: Jednalo se o moji 70letou babičku, která s námi bydlí v rodinném domě, je důchodkyně, vdova, po operaci pravého oka, s onemocněním ICHS, trpí mírnou obezitou. Zhruba jeden rok je léčena pro vřed levého předkolení, nejdříve na kožním oddělení, nyní v domácím prostředí a ránu jí ošetřuji podle ordinace dermatovenerologa a obvodního lékaře. Pacientka užívá: Cardilan 1–0–1, Agapurin 1–0–1, Nitromack retard 1–0–1, Furosemid 40 mg 1–0–1, Novalgin 500 mg p. p.
Subjektivně: Udává mírnou bolest v levém předkolení, bolest ji částečně omezuje.
Objektivně: I přesto, že je v domácím prostředí, je v procesu ošetřování rány pokračováno, případné zhoršení stavu je konzultováno s lékařem. Rána: spodina kožního defektu krytá hypergranulacemi s hnisavým povlakem silným 1 cm, okolí defektu macerované, nezapáchá. Pozorování hojení chronické rány 2. metodou: Od prvního dne léčby dermatologem naordinovaná dezinfekce rány Betadine roztokem na rány a sliznice, aplikace Belogent masti do okolí rány 1krát denně, na ránu aplikace světelné terapie bioptronovou lampou, Tegasorb krytí a 24 hod. pro vytvoření vlhkého prostředí, které podporuje hojení defektu.
Velikost rány 3 x 5 x 2 cm. Léčba se ukázala desátý den díky bandáži a dodržování všech aseptických zásad jako velmi účinná. Rána se úspěšně hojila, defekt byl menší, velikosti 2 x 3 x 1,5 cm, efekt byl velmi vysoký, léčba pokračuje.
1. den: Rána velikosti 3 x 5 x 2 cm, pokrytá hypergranulacemi s hnisavým povlakem silným 1 cm, okolí defektu macerované, rána nezapáchá. Ulcus byl asepticky ošetřen Betadine roztokem na rány a sliznice 1krát denně, aplikován Bioptron 2 x 2 min., okolí rány ošetřeno tenkým filmem Belogent masti, na ránu aplikováno Tegasorb krytí a 24 hod. velikosti 7 x 7 cm se sekundárním krytím, elastický obvaz.
2.–4. den: Rána velikosti 2,5 x 4,7 x 2 cm, pokrytá hnisem, nezapáchá, po okrajích je ložisko mírně začervenané. Ulcus asepticky ošetřen Betadine roztokem na rány a sliznice 1krát denně, aplikován Bioptron 2 x 2 min., okolí ošetřeno tenkým filmem Belogent masti, na ránu aplikováno Tegasorb krytí a 24 hod. velikosti 7 x 7 cm se sekundárním krytím, přiložen elastický obvaz.
5.–7. den: Rána velikosti 2 x 4,5 x 1,8 cm, pokrytá tenkou vrstvou hnisu, nezapáchá, okraje rány jsou ve stadiu nástupu hojení a granulace. Ulcus byl asepticky ošetřen Betadine roztokem na rány a sliznice 1krát denně, aplikován Bioptron 2 x 2 min, okolí ošetřeno tenkým filmem Belogent masti, na ránu aplikováno Tegasorb krytí a 24 hod., velikosti 7 x 7 cm se sekundárním krytím, přiložen elastický obvaz.
8.–10. den: Rána velikosti 2 x 3 x 1,5 cm, pokrytá nesouvislou vrstvou hnisu, nezapáchá, okraje rány jsou ve stadiu granulace, bez známek zánětu a otoku. Ulcus byl asepticky ošetřen Betadine roztokem na rány a sliznice 1krát denně, aplikován Bioptron 2 x 2 min., okolí ošetřeno tenkým filmem Belogent masti, na ránu aplikováno Tegasorb krytí a 24 hod. velikosti 7 x 7 cm se sekundárním krytím, přiložen elastický obvaz.
Závěr
Na základě porovnání dvou metod ošetřování chronické rány na DK lze konstatovat, že je vhodným a velmi účinným doplňkem léčby světelná terapie. Výzkumy ukazují, že buňky reagují na světlo, které podporuje jejich růst. Aplikace polarizovaného světla Bioptron na kůži působí biostimulačně. Jsem si vědoma, že je tato lampa poměrně drahá, ale z praxe vidím, že má výborné výsledky, a proto jsem ráda, že právě moji babičku jsem mohla ošetřovat tímto způsobem. Je třeba zdůraznit, že vlhké hojení ran má mnoho výhod, ze kterých zmíním alespoň některé. Protože jsou tyto přípravky jednorázově balené (Tegasorb, Kaltostat, TenderWet), je práce s nimi hygienicky čistá, umožňují jednoduchou manipulaci a nově vytvořené buňky epitelu již nejsou při převazech strhávány společně s obvazem.
**
Literatura
SLANINKOVÁ, S. Kožné ochorenia. Sestra. 2002, ročník 1, číslo11, s. 50. ISSN1335-9444 TOŠENOVSKÝ, P. Moderní léčba syndromu diabetické nohy. 1. vyd. Praha: Galén, 2010. 207 s. ISBN80-7021-152-0 http://www.desg.org/
Souhrn
Bércový vřed je defekt kůže, který vzniká na podkladě rozličných trofických příčin, avšak v důsledku několika onemocnění. Často se vyskytuje u lidí s varixy, ale může se vytvořit i po úraze, mechanickém dráždění, akutním či chronickém zánětu. Většinou jsou postiženy ženy ve středním a ve vyšším věku. Je třeba říci, že bércový vřed je diagnostickým i terapeutickým problémem. Klíčová slova: pacientka, defekt, ošetřování, bandáže, elevace
O autorovi| Mgr. Janka Filická, Fakulta zdravotníctva Katolíckej univerzity v Ružomberku, Slovenská republika (filicky@banicne.sk)