Pracovní úvazek výše zmíněné zaměstnankyně byl sjednán do poloviny pracovního fondu, odměna na 61 Kč na hodinu. V období březen až srpen pracovala v průměru 56 hodin měsíčně. V září se jí stal pracovní úraz a léčba trvala do 20. prosince. Kolik hodin se jí bude měsíčně započítávat pro výpočet náhrady ztráty na výdělku? V jakém rozsahu jí bude poskytnuta náhrada jeho ztráty – do konce roku?
Jako v pracovním poměru
Dotaz je nutno posoudit ze dvou hledisek, která jsou ovlivněna druhem pracovněprávního vztahu: podle dohody o pracovní činnosti a posouzení pracovního úrazu u starobního důchodce.
Pro dohody o pracovní činnosti platí, že nestanovíli zákoník práce (dále ZP) něco jiného, vztahuje se na ně úprava pro výkon práce v pracovním poměru. V dohodách o pracovní činnosti se však neuplatní úprava ZP pro odstupné, pracovní dobu a dobu odpočinku, překážky v práci na straně zaměstnance, skončení pracovního poměru a odměnu (§ 77 ZP).
Pracovní úraz, který se stal zaměstnanci, jenž vykonává práci podle dohody o pracovní činnosti, se tedy posuzuje, jako kdyby se stal v pracovním poměru. Zaměstnanci tedy náleží – mimo jiné – i náhrada za ztrátu na výdělku.
Náhrada za výdělek
Tato náhrada při výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti je možná jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán. U starobních důchodců přísluší náhrada po dobu, po kterou zaměstnanec nepřestal být zaměstnán z důvodů, které nesouvisejí s pracovním úrazem. Nemůže-li pracovat z důvodů, které souvisejí s pracovním úrazem, přísluší mu náhrada za ztrátu na výdělku po dobu, po kterou by vzhledem ke zdravotnímu stavu před pracovním úrazem mohl pracovat.
Protože zaměstnankyně měla dohodu o pracovní činnosti do konce roku 2009, příslušela by jí náhrada za ztrátu na výdělku do konce roku 2009. Kdyby však prokázala, že by mohla, nebýt pracovního úrazu, pracovat dále, po 1. 1. 2010, příslušela by jí náhrada za ztrátu na výdělku i po tomto dnu.
Vzhledem k tomu, že je to spíše dokazování s ohledem na zdravotní stav zaměstnankyně, měl by zaměstnavatel poskytnout náhradu do konce roku 2009. Případné další nároky by měl posoudit soud.
Průměrný výdělek
Zjištění průměrného výdělku pro účely náhrady za ztrátu na výdělku se řídí ZP.
Pokud zaměstnankyni nebyla odměna z dohody poskytnuta jednorázově po skončení práce, zjistí se průměrný výdělek z odměny dosažené ve druhém čtvrtletí 2009. V uvedeném případě to bude 61 Kč za jednu hodinu práce, tedy – jak je uvedeno v dotaze – 56 hodin měsíčně. Jedná se o měsíční částku 3416 Kč.
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti bude rozdíl mezi částkou 3416 Kč a vyplacenými nemocenskými dávkami, neboť dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na nemocenském a důchodovém pojištění.
Pokud by po ukončení poskytování nemocenských dávek nemohla zaměstnankyně nadále s ohledem na zdravotní stav po pracovním úrazu pracovat, měla by dostávat náhradu za ztrátu na výdělku od zaměstnavatele podle zásad, které jsme uvedli.
Nejvýše přípustná expozice v p otvrzení o zaměstnání
V potvrzení o zaměstnání, které zaměstnavatel vydává po skončení pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti zaměstnanci, musí být rovněž uveden údaj o tzv. nejvyšší přípustné expozici. Co je nutné si pod tím představit?
Jedná se o údaj, jakou dobu zaměstnanec odpracoval pro dosažení přípustné expoziční doby. Nejvyšší přípustnou expozici pro práce vykonávané na vybraných pracovištích stanoví rozhodnutím krajská hygienická stanice jako příslušný orgán ochrany veřejného zdraví – § 78 odstavec 1 písm. b), § 78 odstavec 2 a § 82 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
Nejvyšší přípustná expozice se stanoví u zaměstnanců, kteří jsou při výkonu práce vystaveni nepříznivým vlivům pracovního prostředí, a spočívá – v zájmu prevence onemocnění profesionálního původu – v určeném počtu směn, po jejichž odpracování zaměstnanec nesmí nadále tuto práci vykonávat a musí být přeřazen na prokazatelně méně riziková pracoviště, jestliže vlivy nepříznivé zdraví zaměstnance nelze jinak odstranit a další setrvání zaměstnance na původním pracovišti by bylo zdrojem zvýšeného nebezpečí onemocnění, zejména vzniku nemoci z povolání.
Tento údaj v potvrzení „upozorní“ nového zaměstnavatele, že při zařazení na pracovní pozici musí přihlížet a hodnotit dobu, kdy zaměstnanec pracoval za podmínek příslušné expozice.
To je hlavní důvod pro uvádění tohoto údaje v potvrzení. Při překročení přípustných hodnot expozice by musel být zaměstnanec převeden na jinou práci podle § 41 odstavec 1, písm. b) zákoníku práce.
Potřebujete se zeptat?
Napište
V pravidelné rubrice Pacientských listů odpovídají specializovaní právníci na otázky, které zajímají vás, naše čtenáře. Máte-li nějaký dotaz týkající se kterékoli části našeho zdravotnictví, napište ho do redakce. Bude předán odborníkům, kteří ho prostřednictvím některého z dalších vydání Pacientských listů zodpovědí.
Kontakt: Redakce Pacientských listů, Mezi Vodami 1952/9, 143 00 Praha 4, nebo frantalova@mf.cz