V červnu 2012 skončil na Střední zdravotnické škole v Turnově úspěšně první projekt Zvýšení kvality vzdělávání ICT žáků střední zdravotnické školy. V jeho rámci vznikla moderně vybavená učebna výpočetní techniky. A právě ta se stala prvotním impulzem při sestavování nového projektu. Pracovníci školy v čele s jejím vedením začali již v průběhu prvního projektu přemýšlet nad tím, jakým způsobem novou učebnu co nejefektivněji nadále využívat. Současně s těmito úvahami se jevil jako logický požadavek, aby byly případné aktivity realizovány na poli blízkém odbornému zaměření školy, tedy v oblasti zdravotnictví.
Nastalo období hledání vhodného tématu z hlediska jeho potřebnosti a zjišťování možností čerpat dotaci z evropských strukturálních fondů. Z úvah vykrystalizoval záměr dalšího vzdělávání dospělých v oblasti vykazování a vyúčtování zdravotní péče.
Problematika správného vykazování a vyúčtování zdravotní péče v nemocnicích je sama o sobě poměrně složitá. Širšímu porozumění v řadách zdravotnických pracovníků nepomáhá ani to, že se metodika vykazování neustále vyvíjí, mění se v závislosti na legislativních změnách a upravuje se v závislosti na každoročně vydávané úhradové vyhlášce. Na správném vykázání odvedené péče přitom bytostně závisí existence každé nemocnice, protože se od něho odvíjí finanční úhrada poskytovaná zdravotními pojišťovnami.
Jak jsme zjistili, nemocniční lůžková zařízení v praxi nedisponují pracovníky, kteří by byli formálně vzděláni v této oblasti. Problematice vykazování a vyúčtování zdravotní péče se v nemocnicích obvykle věnují lékaři nebo administrativní pracovníci. Obě skupiny pracovníků vzhledem ke svému předchozímu vzdělání a rozdílným pracovním zkušenostem mají k věci přirozeně i rozdílné přístupy. Naopak shodně u obou skupin může dojít k závažným pochybením při výkonu svěřené činnosti, která ve svých důsledcích mohou fatálně ovlivnit ekonomickou situaci mateřského zdravotnického zařízení. Zjednodušeně lze říci, že lékaři mají tendenci nadřazovat medicínskou problematiku případů nad její ekonomickou stránku, zatímco administrativní pracovníci se mohou dopouštět pochybení v důsledku neúplného proniknutí do tajů medicíny.
Projekt v praxi
Došli jsme tedy k závěru, že odborníky ovládající metodiku vykazování a vyúčtování zdravotní péče lůžková zařízení potřebují. Proto bylo navrženo vytvoření vzdělávacího programu pro další vzdělávání nemocničních pracovníků – vzhledem k výše uvedenému ve dvou modulech – pro lékařské a nelékařské profese. Projekt byl nazván Hospodárné vykazování a vyúčtování zdravotní péče v nemocnicích Libereckého kraje. Projektová žádost byla podána v červnu 2011 a hned na první pokus byla vybrána k realizaci. Následovalo sestavení řešitelského týmu, jehož členy se stali kromě zaměstnanců SZŠ v Turnově též externí odborníci a pracovníci Panochovy nemocnice Turnov, s. r. o., která se stala partnerem projektu bez finanční spoluúčasti. A pak se již rozběhla realizace druhého – školou samostatně vedeného – projektu na plné obrátky. Zapojení učitelé tak kromě každodenní práce v hlavním pracovním poměru museli odvádět ve svém volnu ještě něco navíc. Protože pro vykazování se v posledních letech v ČR používá moderní systém skupinových diagnóz DRG (diagnosisrelated group), byla vypsána výběrová řízení na nákup potřebného hardwaru a softwaru pro vykazování v tomto systému. Následovala další výběrová řízení na pořízení podpůrných prostředků výuky v podobě e-learningu a praktických úloh. Nákupy byly úspěšně realizovány
v průběhu školního roku 2012/2013. Paralelně s realizací výběrových řízení se členové řešitelského a realizačního týmu účastnili cyklu školení, seznamovali se s expertním programem a zpracovávali učebnice pro účastníky obou vzdělávacích kurzů. Probíhala také propagace projektu včetně nabídky účasti. Po vytvoření vzdělávacího programu bylo naplánováno jeho pilotní ověření. Od září 2013 do února 2014 v deseti blocích po čtyřech vyučovacích hodinách pro pracovníky nelékařských profesí a ve stejném rozsahu od listopadu 2013 do dubna 2014 pro pracovníky lékařských profesí.
A tím jsme se dostali k odpovědi na otázku v titulku. Odpověď zní „ano“ – zaměstnanci nemocnic se skutečně vrátili do středoškolských školních lavic. Účastníky vzdělávání totiž mohou být podle pravidel projektu pouze pracovníci nemocnic Libereckého kraje z řad lékařů a nelékařů – z každé skupiny 15 osob. Vrátili se proto, aby si dalším vzděláním zvýšili odbornost a osobní rozhled, zlepšili své pracovní kompetence a konkurenceschopnost na trhu práce a v neposlední řadě se stali cennějšími pro svého zaměstnavatele.
Pilotní ověření vzdělávacího programu pro lékaře momentálně ještě probíhá, ale pro nelékaře již bylo úspěšně ukončeno. Účastníci školení se seznámili s různými systémy financování zdravotnictví, s ekonomickými aspekty poskytování zdravotních služeb, na modelových příkladech a s pomocí počítačového programu se cvičili ve vykazování a vyúčtování zdravotní péče. Učení bylo podpořeno klasickými prostředky – pro tento program speciálně vytvořenou učebnicí a sadou praktických úloh – i moderními metodami samostudia prostřednictvím e-learningového kurzu. Všichni účastníci výukového programu pro nelékařské profese splnili podmínky úspěšně podpořených osob a obdrželi osvědčení o jeho absolvování. V rámci zpětné vazby pro realizační tým vyplňovali frekventanti při zahájení dotazník očekávání a po skončení dotazník spokojenosti. V dotaznících odpovídali anonymně na 11 otázek, přičemž odpověď vybírali z pětistupňové škály od naprostého souhlasu až po úplný nesouhlas. Ze zjištěných údajů jsme vytvořili graf „kulturní mezery“ (viz graf).
Z výsledků šetření dovozujeme:
1. Účastníci kurzu měli od vzdělávání ve všech kritériích velmi vysoká očekávání. Po převodu odpovědí na školní známky vyšlo nejvyšší očekávání (1,08) v kritériu odborná úroveň lektorů a nejnižší očekávání (2,17) v přínosu pro pracoviště účastníka. Souhrnná očekávaná průměrná známka je 1,44. To může souviset s tím, že zdravotníci jsou zvyklí na vysoké nároky kladené na jejich práci ze strany pacientů, nadřízených i kolegů. Proto i oni vyžadují od svého okolí kvalitní práci a profesionální přístup.
2. Pilotní ověřování vzdělávacího programu dokázalo naplnit očekávání účastníků. Po skončení respondenti hodnotili ze sledovaných kritérií nejvýše klima školení (1,08) a nejhůře opět přínos pro pracoviště účastníka (shodná známka 2,17). Souhrnná hodnotící průměrná známka po skončení kurzu je s ohledem na počet respondentů nevýznamně rozdílná od očekávání (1,49).
3. Po pilotním ověření 1. části projektu – kurzu pro nelékařské pracovníky – můžeme bez obav říci, že realizačnímu a řešitelskému týmu se podařilo vytvořit kvalitní vzdělávací produkt. Věříme, že totéž bude možné říci i po skončení 2. části – školení lékařů. Již v této fázi uvažujeme o tom, že kurz pro nelékařské
zdravotnické pracovníky by se mohl stát součástí trvalé nabídky naší SZŠ v oblasti vzdělávání odborné veřejnosti. Cílem je zařadit jej coby odbornou vzdělávací akci do kreditního systému vzdělávání pro nelékařské zdravotnické pracovníky u profesní organizace, kterou je Česká asociace sester (ČAS).
Projekt je administrován ve spolupráci s nadřízeným orgánem, tj. krajským úřadem LK, a spolupráce probíhá k oboustranné spokojenosti. Věříme, že pozitivní vyznění projektu potvrdí i nadřízený orgán. Podrobnější informace o průběhu naleznete na internetové stránce projektu http://vykazovani.szsturnov. cz nebo se lze na stránky projektu podívat z webové prezentace SZŠ Turnov http://www. szsturnov.cz/drupal/?q=projekty, kde jsou umístěny odkazy na všechny projekty realizované školou.
Projekt Hospodárné vykazování a vyúčtování zdravotní péče v nemocnicích LK, registrační číslo: CZ.1.07/3.2.01/03.0034 je spolufinancovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
O autorovi| Mgr. Lenka Nováková ředitelka Střední zdravotnické školy v Turnově, manažerka projektu
Graf: Legenda: 1. Odborná úroveň školení; 2. Využitelnost získaných poznatků v praxi; 3. Přínos pro osobní rozvoj ÚDV; 4. Přínos pro pracoviště ÚDV; 5. Obsah školení odpovídá problematice VyVYPeNe; 6. Rozsah školení odpovídá problematice VyVyPeNe; 7. Odborná úroveň lektorů; 8. Pedagogická úroveň lektorů; 9. Studijní materiály; 10. Vybavení učebny; 11. Klima školení
R