HPV jsou v populaci tak rozšířené, že se s nimi během života setká téměř každý sexuálně aktivní jedinec. „Hlavní nebezpečí lidských papilomavirů spočívá v tom, že se příznaky onemocnění mohou projevit až za několik let po sexuálním kontaktu s infikovanou osobou. Nakažený jedinec tedy o svém onemocnění vůbec nemusí vědět a virus může přenášet dále. Navíc se často nedopátrá, od koho HPV získal,“ říká Mgr. Klára Vilimovská Dědečková, Ph. D., z Laboratoře molekulární diagnostiky společnosti synlab czech, která provádí laboratorní stanovení genotypů HPV pomocí metody PCR (polymerase chain reaction) z DNA pacienta.
Vakcinace
K přenosu HPV se nemusí uskutečnit pohlavní styk. Stačí totiž kontakt povrchů kůže a sliznic. Používání kondomů sice snižuje riziko přenosu infekce o polovinu, ale nákaza se může přenést i z oblastí, které prezervativ nepokrývá. Hlavním preventivním opatřením je očkování. Zdravotní pojišťovny plně hradí očkování dívkám od 13 do 14 let. Očkovací vakcína je účinná proti HPV genotypům 16 a 18, které se považují za vysoce rizikové. Způsobují přibližně 70 procent případů rakoviny děložního čípku. Vakcíny chránící před více typy HPV pojišťovny plně nehradí, přesto na ně přispívají.
Nezanedbávat screening
„Během let 2013–2016 naše laboratoř vyšetřila na přítomnosti HPV téměř 3 tisíce osob, z nichž téměř u poloviny, přesně u 49 procent, jsme rozpoznali některý z vysoce rizikových typů HPV. Nejčastěji se jednalo o genotyp 16. Pozitivní je, že nádory vyvolané HPV mají ve srovnání s ostatními typy lepší prognózu na vyléčení. Stále je však klíčové včasné podchycení onemocnění a zahájení léčby. Ženy od 21 let by proto měly každoročně docházet v rámci preventivních prohlídek u gynekologa na stěr z děložního hrdla,“ uvádí česká vědkyně.
Zdroj: Synlab