Presbyopie je porucha zraku, které nelze předejít. Zpravidla se projevuje v pokročilém věku

Lidé s presbyopií často zjišťují, že potřebují více světla ke čtení, nebo že musí držet text dále od očí, aby jej viděli jasně. Tento přirozený proces stárnutí oka může být nepříjemný, ale naštěstí existuje řada možností, jak s presbyopií efektivně bojovat. Mezi nejčastější řešení patří nošení brýlí nebo kontaktních čoček, které jsou speciálně navrženy pro korekci tohoto problému.

Co je to presbyopie?

Presbyopie neboli vetchozrakost je stav, kdy oko ztrácí schopnost zaostřovat na blízké předměty v důsledku přirozeného procesu stárnutí. Tato vada vzniká postupně a je způsobena ztrátou pružnosti čočky uvnitř oka. Čočka se s věkem stává tvrdší a méně schopnou měnit svůj tvar, což je nezbytné pro správné zaostření na blízké objekty.

Tento proces je přirozenou součástí stárnutí a postihuje téměř každého, obvykle po čtyřicátém roce života. Na rozdíl od jiných refrakčních vad, jako je krátkozrakost nebo dalekozrakost, není presbyopie způsobena změnou tvaru oční bulvy, ale změnou vlastností samotné čočky. V důsledku této ztráty pružnosti čočka nemůže efektivně měnit svůj tvar a zaostřovat světlo na sítnici. [1, 2, 3, 4]

Příčiny presbyopie

Jak bylo řečeno, hlavní příčinou presbyopie je ztráta pružnosti čočky. Čočka v mladém oku dokáže snadno měnit svůj tvar, což je klíčové pro zaostřování na různé vzdálenosti. S přibývajícím věkem však postupně ztrácí svou elasticitu. Tento proces začíná již kolem dvacátého roku života, ale první znatelné příznaky se obvykle objevují až po čtyřicítce. Snižování pružnosti čočky způsobuje, že se nemůže snadno přizpůsobit změnám vzdálenosti, což vede k obtížím při zaostřování na blízké objekty.

Další významnou příčinou presbyopie jsou změny ve svalech oka, a to konkrétně ve svalech zodpovědných za změny tvaru čočky (tzv. ciliární svaly). S věkem tyto svaly postupně oslabují, následkem čehož čočka hůře mění svůj tvar. Oslabení ciliárních svalů zhoršuje schopnost oka zaostřovat na blízké objekty, což přispívá k rozvoji presbyopie.

Kromě ztráty pružnosti čočky a oslabení ciliárních svalů dochází rovněž ke změnám v samotné struktuře čočky. S přibývajícím věkem čočka může ztloustnout a stát se méně průhlednou, což ovlivňuje její schopnost správně zaostřovat světlo na sítnici. Tyto strukturální změny dále komplikují schopnost oka přizpůsobit se různým vzdálenostem.

Dalším faktorem, který může přispívat k vetchozrakosti, jsou také suché oči. Přestože tato příčina není přímo spojená se změnami čočky nebo svalů, může ovlivňovat celkový komfort a kvalitu vidění. V některých případech pak mohou hrát roli navíc i genetické faktory. Lidé s rodinnou anamnézou presbyopie mohou být náchylnější k jejímu dřívějšímu nástupu nebo výraznějším příznakům. Dědičnost přitom může ovlivnit nejen pružnost čočky, ale i strukturu a funkci ciliárních svalů. [5, 6, 7, 8, 9]

Jaké má presbyopie příznaky?

Příznaky presbyopie se obvykle objevují postupně a mohou se lišit v závislosti na individuálních faktorech. Nejčastějším a nejvýraznějším příznakem je rozmazané vidění na blízko. Lidé s presbyopií si často všimnou, že mají potíže číst malé písmo, například v knize, na obrazovce mobilního telefonu nebo na etiketách výrobků.

Jiným běžným příznakem je únava očí. Lidé s presbyopií mohou pociťovat únavu očí nebo bolesti hlavy, když se delší dobu snaží zaostřit na blízké objekty. Tato únava je často důsledkem neustálého namáhání očí, které se snaží kompenzovat ztrátu schopnosti zaostřovat.

Další častý příznak presbyopie je potřeba silnějšího osvětlení. Lidé trpící vetchozrakostí tak často používají silnější svítidla nebo si zvyšují jas na obrazovkách různých zařízení, včetně chytrých telefonů a tabletů. Zvýšená potřeba osvětlení je důsledkem snížené schopnosti čočky oka správně zaostřovat světlo na sítnici.

Stejně tak si můžete všimnout, že osoby s presbyopií mnohdy drží předměty, které čtou nebo na něž se soustředí, dále od očí. Tento fenomén známý jako syndrom dlouhých rukou je často jedním z prvních příznaků, který lidé zaregistrují. Tento stav se přitom s rozvíjející se poruchou postupně zhoršuje.

V některých případech pak může presbyopie vést ke zhoršení celkové kvality života, protože potíže s viděním mohou ovlivnit schopnost vykonávat běžné činnosti, jako je čtení, práce na počítači nebo řízení. Pacienti s presbyopií mohou také zaznamenat sníženou vizuální ostrost při provádění jemných manuálních úkolů, jako je šití či manipulace s drobnými nástroji. [10, 11, 12, 13, 14]

Diagnostika presbyopie

Diagnostika presbyopie je obvykle jednoduchá a může být provedena během běžného očního vyšetření. Oční lékař nebo optometrista provede sérii testů, aby zjistil, jak dobře pacient vidí na blízko a zda potřebuje korekci zraku. Testy mohou zahrnovat čtení malých písmen na blízko, měření refrakce oka a zkoušku adaptability čočky.

Další diagnostické metody mohou zahrnovat testy na měření schopnosti oka zaostřovat na různé vzdálenosti a kontrolu celkového zdraví očí. Oční lékař také může použít speciální kapky na rozšíření zornic, aby mohl lépe prozkoumat vnitřní strukturu oka a vyloučit jiné možné příčiny zhoršeného vidění. [15, 16, 17, 18]

Léčba presbyopie

Pokud jde o to, jak se presbyopie léčí, je vždy nejprve potřeba posoudit závažnost stavu a individuální potřeby pacienta. Nejčastějším řešením symptomů jsou brýle na čtení, které pomáhají zaostřit na blízké objekty. Pro lidi, kteří již nosí brýle, mohou být vhodné bifokální nebo progresivní čočky, které umožňují vidět jasně na různé vzdálenosti bez potřeby střídání brýlí.

• Brýle na čtení: tyto brýle jsou navrženy speciálně pro čtení a jiné aktivity na malou vzdálenost. Obvykle se nosí jen při potřebě vidět na blízko, což znamená, že je lze podle potřeby snadno nasadit a sundat.
• Bifokální brýle: bifokální brýle mají dvě různé optické síly. Jednu pro vidění na dálku a druhou pro vidění na blízko. Spodní část čočky je určena pro čtení a horní část pro vidění na dálku, což umožňuje uživateli vidět jasně na různé vzdálenosti bez potřeby střídání brýlí.
• Progresivní čočky: progresivní čočky nabízejí plynulý přechod mezi různými optickými silami pro blízké, střední a daleké vidění. Tyto čočky nemají viditelnou linii rozdělující různé zóny, což poskytuje esteticky příjemnější vzhled a přirozenější vidění.
• Multifokální kontaktní čočky: multifokální kontaktní čočky jsou navrženy tak, aby korigovaly presbyopii a umožňovaly vidět jasně na blízko i na dálku. Tyto čočky mohou mít koncentrické kruhy s různými dioptrickými silami nebo jiné designy, které umožňují přechod mezi vzdálenostmi.
• Monovision kontaktní čočky: monovision je technika, při které je jedno oko korigováno na vidění na dálku a druhé na vidění na blízko. Tato metoda vyžaduje určitou adaptaci mozku na používání dvou různých zrakových vstupů, ale pro mnoho lidí je efektivní. Někteří lidé mohou zpočátku pociťovat obtíže s hloubkovým vnímáním, ale časem se většina pacientů přizpůsobí.

Jednou z možných metod léčby, která dané obtíže vyřeší na trvalo, je laserová operace. Nejčastěji se přitom využívá technika LASIK pro presbyopii. Při tomto zákroku chirurg upraví rohovku tak, aby jedno oko bylo nastaveno na vidění na blízko a druhé na vidění na dálku. LASIK metoda je rychlý zákrok s krátkou dobou zotavení, avšak není vhodný pro všechny pacienty a může mít vedlejší účinky, jako je suchost očí nebo problémy s nočním viděním.

Další možností je konduktivní keratoplastika, což je zákrok méně invazivní než LASIK. Tato metoda využívá radiofrekvenční energii k dočasné úpravě rohovky a vytvoření monovision efektu. Při tomto zákroku se pomocí radiofrekvenční energie zahřívají specifické oblasti rohovky, což způsobí její mírné zakřivení a zlepšení zaostřování na blízko. Jedná se o rychlý zákrok s minimálním rizikem komplikací, ale jeho výsledky nejsou trvalé. Účinky mohou časem slábnout, což znamená, že může být potřeba zákrok opakovat.

Kromě uvedeného může být řešením také implantace multifokálních nitroočních čoček. Tento zákrok zahrnuje odstranění přirozené čočky oka a její nahrazení multifokální nitrooční čočkou. Tato čočka umožňuje vidění na blízko, střední vzdálenost i na dálku. Implantace nitroočních čoček je podobná operaci katarakty a je vhodná pro pacienty, kteří hledají dlouhodobé řešení bez potřeby brýlí nebo kontaktních čoček. Zákrok je relativně bezpečný a účinný, ale jako u každé operace existují určitá rizika, včetně infekcí a problémů s viděním.

Každá z těchto chirurgických metod má své výhody a nevýhody, a proto je důležité konzultovat dané možnosti s očním lékařem. Lékař může doporučit nejvhodnější řešení na základě individuálních potřeb, zdravotního stavu a životního stylu pacienta. Rozhodnutí o podstoupení chirurgické léčby presbyopie by mělo být pečlivě zváženo a mělo by vycházet z podrobného vyšetření a konzultace s odborníkem. [19, 20, 21, 22, 23, 24, 25]

Prevence presbyopie

Presbyopii bohužel není možné žádným způsobem předejít, protože se jedná o přirozený proces stárnutí oka. Nicméně existují možnosti, které mohou pomoci zpomalit její progresi a udržet oči zdravé. Jedním z nejdůležitějších opatření je pravidelná oční prohlídka. Pravidelné kontroly u očního lékaře mohou pomoci včas odhalit presbyopii a jiné oční problémy.

Dalšími preventivními opatřeními jsou zdravá strava bohatá na vitamíny a minerály, které podporují zdraví očí, a pravidelné cvičení. Zdravý životní styl může přispět k celkovému zdraví očí a zpomalit proces stárnutí. Důležité je také chránit oči před nadměrným slunečním zářením používáním kvalitních slunečních brýlí s UV filtrem. [26, 27, 28, 29]

Zdroje: wikiskripta.eu, nzip.cz, aao.org, mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org, healthline.com, health.harvard.edu, healthdirect.gov.au, myhealth.alberta.ca, webmd.com