Prevence tromboembolické nemoci, současné možnosti

Souhrn Více než polovina všech případů tromboembolické nemoci (TEN) vzniká během hospitalizace nebo do 30 dnů od propuštění, proto když mluvíme o prevenci, máme na mysli především hospitalizované pacienty. Většina hospitalizovaných pacientů má více než jeden rizikový faktor. Tromboprofylaxe, nutná pro všechny rizikové interní a chirurgické pacienty, musí v každé nemocnici probíhat podle zavedeného protokolu po celou dobu hospitalizace. Účinná tromboprofylaxe je oprávněná u všech velkých ortopedických operací. Protože incidence TEN kulminuje 2.–3. týden po operačním výkonu, měla by být prevence standardně prodloužená na pět týdnů. Farmakoprofylaxí první volby jsou zde LMWH. Farmakologická a mechanická tromboprofylaxe je nutná také po všech operačních výkonech u pacientů s vysokým a středním rizikem TEN, zejména potom u onkologických nemocných, kde by měla být prodloužená na jeden měsíc po operaci. Lékem první volby jsou LMWH. Chirurgičtí pacienti s nízkým rizikem TEN by měli mít mechanickou tromboprofylaxi a časnou pooperační mobilizaci. Hospitalizovaní pacienti s akutním interním onemocněním, kteří mají zvýšené riziko TEN, by měli dostat antikoagulační léčbu LMWH, nízkými dávkami UFH nebo fondaparinux. Tromboprofylaxi není třeba prodlužovat po odeznění akutní fáze onemocnění nebo když pacient již není imobilizován. Nová perorální antikoagulancia mají zatím schválení v prevenci TEN pouze u velkých ortopedických operací (vyjma podávání u pacientů po fraktuře kyčelního klo