Kolorektální karcinom patří k nejčastějším nádorům v současné době. Mortalita tohoto nádoru může být snížena časným diagnostickým procesem. Screeningové testy jsou schopny detekovat polypy a nádorové onemocnění již v časném, asymptomatickém období. Do této skupiny testů patří kvalitativní a kvantitativní testy na přítomnost okultního krvácení ve stolici, kolonoskopie, a další metody (např. virtuální kolonoskopie [CT kolografie], MR kolografie, analýza DNA ve stolici).
Klíčová slova polyp • adenom • kolorektální karcinom • primární a sekundární prevence • testy na okultní krvácení do stolice • screeningová koloskopie • virtuální koloskopie
Summary
Svestka, T., Krechler, T., Zak, A., Prevention of colorectal carcinoma Colorectal cancer is at present one of the most frequently diagnosed malignancies. Its mortality can be decreased by timely diagnosis. Screening tests can detect both adenomatous polyps and cancerous tumours in the early, asymptomatic stage. The screening examinations can consist of faecal occult blood tests, qualitative and quantitative, colonoscopy, computed tomographic (CT) colonography, MR colonography and stool testing for DNA markers.
Key words polyp • adenomas • colorectal cancer • primary and secondary cancer prevention • faecal occult blood test • screening colonoscopy • computed tomographic colonography
Kolorektální karcinom (KRK) představuje jednu z nejčastějších malignit v ekonomicky vyspělých zemích.(1) Z hlediska srovnání evropských i celosvětových statistik má KRK v České republice nadprůměrný výskyt i úmrtnost.(2) V současnosti je v době diagnózy KRK chirurgicky kurabilních pouze 50 % případů.(2, 3) Prekancerózní polypy i časná stadia KRK jsou klinicky asymptomatická. Přitom je známo, že KRK je v časných stadiích plně kurabilní. Navíc se jedná o onemocnění endoskopicky i farmakologicky preventabilní. Endoskopické odstranění adenomů tlustého střeva (jako prekurzorových lézí KRK) snižuje incidenci KRK a je spojeno se poklesem mortality na tento zhoubný nádor (ZN). Také farmakologická prevence je spojena s významným snížením incidence polypů, jejich přechodu v KRK i mortality spojené s nádorem.(4, 5) Kolorektální karcinom, ve své sporadické formě, je onemocnění multifaktoriální, které vzniká na podkladě interakce genetických faktorů a činitelů zevního prostředí. Na základě dnes identifikovaných rizikových faktorů můžeme KRK přiřadit k civilizačním onemocněním. Uvádí se, že dietní vlivy a faktory životního stylu se uplatňují v patogenezi KRK zhruba ze 70–80 %, což představuje zhruba 2,5–3krát vyšší účast zevních (ovlivnitelných) faktorů v patogenezi KRK ve srovnání s jinými typy ZN.(6) Uvedené skutečnosti podtrhují význam primární prevence KRK u asymptomatických jedinců, ale i dispenzárních programů a sekundární prevence ke zlepšení nepříznivé epidemiologické situace ZN kolorekta v ČR.
Poznámky k epidemiologii a etiopatogenezi kolorektálního karcinomu
Celosvětově se KRK řadí mezi nejčastější malignity a absolutní prvenství zaujímá mezi ZN trávicího traktu. Za posledních 30 let se incidence KRK zvýšila více než trojnásobně. V České republice je od počátku 90. let 20. století výskyt tohoto nádorového onemocnění celosvětově nejvyšší. Zhoubný novotvar kolorekta je druhou nejčastější onkologickou diagnózou v ČR (u žen po karcinomu prsu a u mužů po karcinomu prostaty). V roce 2008 činila prevalence ZN kolorekta 95,1 případu/100 000 mužů a 63,5 případu na 100 000 žen. Incidence KRK činí 80 (resp. 40) případů na 100 000/rok u mužů (resp. u žen).(2) Nejčastější lokalizací KRK je pravá polovina tračníku. V rektosigmoideu a sestupném tračníku je KRK zjišťován zhruba v 60–65 % případů, k postižení caecum ascendens dochází ve 20–25 %, zbývající nálezy (? 11 %) připadají na colon transversum.(7) V posledních letech se zvyšuje incidence KRK pravé poloviny tračníku („anatomický posun“), který se přičítá stárnutí populace, odpovědi střevní sliznice na intraluminální pro-kancerogeny a mikrosatelitní nestabilitu DNA, případně její kombinaci s mutacemi/polymorfismy genů opravujícími DNA (mismatch repair geny).(3) Odhaduje se, že příčinou KRK jsou v 5–10 % hereditární formy (jako je familiární adenonomatózní polypóza, Lynchův syndrom a další), zhruba 2–3 % KRK jsou asociována s idiopatickými střevními záněty (Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou) a zbytek (80–85 %) patří do skupiny sporadického KRK.(3, 8) U hereditárních nádorových syndromů kolorekta jsou příčinou germinativní (zárodečné) mutace. Familiární adenomatózní polypóza (FAP) je asociována s defektem genu pro APC (adenomatous polyposis coli). Jedná se o nádorový supresor, při jeho poruše vázne proteosomální degradace ß-kateninu a dojde k aberantní aktivaci Wnt (Wingless/Int-1) signalizační kaskády. Akumulovaný ß-katenin vstupuje do jádra a po spojení s transkripčními faktory zvyšuje transkripci genů.(8, 9) Lynchův syndrom (HNPCC, hereditary non-polyposis colorectal cancer) je důsledkem mutací reparačního aparátu DNA buňky (tzv. mismatch repair geny, jako jsou MSH2, MLH1, PMS1, PMS2, GTBP a další). Poruchy reparačních genů vedou ke kumulaci onkogenních mutací.
U idiopatických střevních zánětů se na vzniku somatických mutací podílí chronický zánět a oxidační stres. Prevalence prekancerózních polypů a KRK u nemocných s idiopatickými střevními záněty koreluje s délkou trvání choroby a intenzitou zánětu. Uplatňují se toxické produkty lipoperoxidace (malondialdehyd, 4-hydroxynonenal), které působí jako chemické mutageny, stimulují angiogenezi a inhibují apoptózu. Dochází k trvalé stimulaci transkripčních faktorů (např. NF?B), které up-regulují geny pro růstové faktory, prozánětlivé působky, angiogenezi a další.(10) U sporadického KRK se etiologicky podílí kombinace environmentálních faktorů a genetických dispozic, které v současné době nejsou přesně identifikovány.
Etiologie sporadického KRK není stále jednoznačně objasněna. Uplatňují se vlivy zevního prostředí, získané genetické poruchy (somatické mutace), epigenetické alterace i vliv genetické dědičné zátěže (zárodečné mutace).
Interakce genetických činitelů a faktorů zevního prostředí iniciují vznik KRK. V r. 1988 byl Vogelsteinem postulován model vícestupňové kolorektální karcinogeneze, při které buňky KRK vznikají postupnou přeměnou prekurzorových lézí. Z buněk normálního epitelu vznikají dysplastická ložiska s aberantními kryptami (ACF, aberrant crypt focus) (i), další lézí je časný (prostý) adenom (ii), ze kterého se vyvíjí pokročilý adenom (iii) a poté KRK (iv).
Při vzniku dysplastických ložisek s aberantními kryptami se uplatňuje aktivace APC, jejich přechod v adenomy je spojován s mutacemi onkogenů K-ras, chromosomální nestabilitou a ztrátou 18q chromosomu (DCC), přechod polypů v KRK je asociován s inaktivaci supresorových genů (p53). Přeměna sesilních adenomů v KRK je spojována s mutací onkogenu B-raf a/nebo inaktivací tumor supresorových genů metylací jejich promotorů.(8) Mezi rizikové faktory KRK patří vyšší věk. Téměř 90 % KRK se zjišťuje u nemocných starších 50 let. Dalším rizikovým faktorem je přítomnost polypů, které jsou prokazovány až u 1 vyšetřených ve věku 50 let; jejich incidence se zdvojnásobuje u osob starších 70 let.(3, 11) V souvislosti s KRK se diskutuje snížená fyzická aktivita a nadměrný energetický příjem spojený s obezitou a především s abdominální distribucí tukové tkáně. Diabetes mellitus 2 typu (DM2T) zvyšuje riziko KRK přibližně o 30 % a pokud jsou diabetici léčeni inzulínem, tak riziko ZN kolorekta se zdvojnásobuje. Asociace obezity a DM2T se vysvětluje zvýšenými hladinami inzulínu a IGF-1 (insulin-like growth factor), které hrají významnou roli v rozvoji KRK ovlivněním regulace buněčné proliferace, diferenciace a apoptózy. Karcinogenezi podporuje systémový chronický subklinický zánět i zánětlivá reakce tukové tkáně, která je vlastní obezitě i DM2T a nelze vyloučit ani endokrinní změny (změny poměru leptin/adiponektin).(12) Se ZN kolorekta je asociováno kouření tabáku, pravidelná konzumace většího množství alkoholu a zvýšený příjem tmavého (červeného) masa. Vlastním patogenetickým činitelem při konzumaci tmavého masa je molekula hemu, která stimuluje epiteliální proliferaci. Příjem tmavého masa je spojen také se zvýšeným odpadem nitrosloučenin stolicí.
Škodlivě působí maso a masné výrobky upravované při vysokých teplotách. Kuchyňské procedury, jako jsou pečení, smažení a grilování, dávají vznik mutagenním heterocyklickým aromatickým aminům, které vznikají jako addukty kreatininu s aromatickými aminokyselinami.
Zvýšený příjem ovoce a zeleniny je jedním z principů protinádorové prevence. V epidemiologických studiích je zvýšená konzumace ovoce a zeleniny spojena s nižším rizikem ZN plic, dutiny ústní, jícnu, žaludku a tlustého střeva. Ovoce a zelenina obsahují řadu potenciálně antikancerogenních faktorů, jako jsou karotenoidy, vláknina, vitamín C, flavonoidy a glukosinoláty. Antikancerogenní mikronutrienty, obsažené v ovoci a zelenině, mají pleiotropní účinky (antioxidační vlastnosti, inhibice proliferace, indukce apoptózy). Kromě toho hydrolytické produkty glukosinolátů brukvovité zeleniny, izothiokyanáty, modulují aktivity enzymů biotransformace xenobiotik, resp. kancerogenů. Izothiokyanáty inhibují enzymy I. fáze biotransformace (oxidázy cytochromu P450, hydrolázy), čímž se xenobiotika stávají polárnějšími a dávají vznik sloučeninám s vyšším kancerogenním potenciálem. Současně indukují enzymy II. fáze biotransformace, například glutathion S-transferázu (GST), které příznivě ovlivňují eliminaci kancerogenů z organismu.
Vyšší příjem celkového tuku a nasycených mastných kyselin (SFA, saturated fatty acids) je asociován se zvýšeným rizikem KRK. Naproti tomu nebyl prokázán vztah mezi příjmem kyseliny linolové (C18:2n-6) a vícenenasycenými mastnými kyselinami řady n-6 (n-6 PUFA) a KRK. Podobně nebyl prokázán vztah mezi KRK a příjmem kys. ?-linoleové (ALA, C18:3n-3). Naproti tomu některé studie předpokládají negativní asociaci mezi příjmem n-3 PUFA s dlouhým řetězcem, tj. kys. eikosapentaenovou (EPA, C20:5n-3) a dokosahexaenovou (DHA, C22:6n-3) a incidencí KRK.
Závislost mezi rizikem KRK a příjmem tuků se mechanisticky vysvětluje vazbou mezi celkovým energetickým příjmem, příjmem celkového tuku a SFA. Zvýšený příjem tuku je spojován se zvýšenými nároky na syntézu žlučových kyselin, jejich větší náloží do střeva a degradací na sekundární žlučové kyseliny s potenciálním kancerogenním účinkem. Příznivé účinky EPA/ DHA se odvozují od inhibice cyklooxygenázy 2 (COX2) exprimované v prekancerózních lezích a KRK, inhibice Ras proteinů, ovlivněním exprese proteinové kinázy C (PKC) a apoptózy.(13) Dostatečný příjem kalcia (
800 mg/den) a vitamínu D snižuje riziko KRK. Ukazuje se, že účinky vitamínu D jsou závislé na současném přívodu kalcia. Tyto účinky se vysvětlují vazbou kalcia na sekundární žlučové kyseliny a ionizované mastné kyseliny s potlačením proliferačních stimulů těchto sloučenin. Metabolismus kyseliny listové má v karcinogenezi KRK významnou roli. Osoby s vyšším příjmem folátu měly nižší riziko vzniku KRK ve srovnání s osobami s nižším příjmem. Deficit kyseliny listové, stejně jako nedostatek vitamínů B6 a B12, se vyznačuje zvýšenou inkorporací deoxyuracilu do DNA s následným poškozením DNA a iniciací tumorigeneze. Deficit folátu ústí v aberantní metylaci DNA, změnu exprese kritických proonkogenů a tumor supresorových genů.(4) Přestože složení potravy i životní styl přispívají nepochybně k riziku KRK, důkazy dokládající snížení incidence KRK změnou diety a životního stylu u dospělých jsou zatím málo
průkazné.(11)
Principy prevence a zásady dispenzární péče u kolorektálního karcinomu
Z hlediska časného odhalení karcinomu tlustého střeva má rodinná anamnéza význam hlavně při odhalení familiární a hereditární dispozice k ZN. Nejběžnějším ukazatelem zvýšeného rizika KRK je nález ZN kolorekta u příbuzných 1. stupně (rodičů, sourozenců, dětí). Pokud je u nich diagnostikován KRK ve věku mladším 50 let, je nutné myslet na hereditární syndromy kolorektálního karcinomu. Tito nemocní vyžadují mimořádnou dispenzární péči a měli by být sledováni ve zdravotnických zařízeních specializovaných na tato onemocnění.
Tyto stavy označujeme jako polypózy a je pro ně typický nález desítek až tisíců polypů různého histologického složení. Jedná se o dědičná (hereditární) nádorová onemocnění, která představují pouze 2–5 % všech ZN kolorekta. Přes nízkou prevalenci zasluhují mimořádnou pozornost. Na základě rodinné anamnézy lze totiž tyto pacienty (ostatní členy rodiny) včas odhalit, dispenzarizovat, geneticky vyšetřit a léčit.(14) Tato skupina zahrnuje familiární adenomatózní polypózu, Gardnerův syndrom, Turcotův syndrom, Muirův-Torreho syndrom, Peutzův-Jeghersův syndrom a syndrom Cowdenové.(15) Hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (HNPCC) vzniká rovněž na podkladě poruchy genů kontrolujících opravu DNA. Mutace některých genů vede k dědičné predispozici vzniku kolorektálního karcinomu. Tento stav je označován jako Lynchův syndrom I. Společný výskyt HNPCC je spolu s jinými nádory označován jako Lynchův syndrom II (nádory endometria, žaludku, močového ústrojí a dalších orgánů). Klinické podezření na HNPCC se opírá především o rodinnou anamnézu, která je klíčem k detekci syndromu v širší klinické praxi. Vyhledávání pacientů s Lynchovým syndromem II je obtížné z důvodu přítomnosti různých druhů karcinomů. Věk pacientů se pohybuje v rozmezí 50–55 let.(16) Karcinom kolorekta vzniká v 70–80 % případů na podkladě maligního zvratu sporadických adenomových polypů u pacientů s negativní rodinnou anamnézou. Karcinom z adenomu vzniká dlouhodobě, předpokládaná doba vývoje od adenomového polypu v karcinom se odhaduje na 10–15 let. Tato skutečnost vytváří optimální podmínky pro časnou prevenci KRK (sekundární prevence). Vyšší riziko zvratu představují pokročilé polypy (velikost
10 mm, mnohočetný výskyt [vilózní struktura], vysoký stupeň dysplazie).
Pacienti s idiopatickými střevními záněty (IBD) mají zvýšené riziko KRK. Ulcerózní kolitida i Crohnova choroba postihující tlusté střevo jsou spojovány s vyšším výskytem KRK. Riziko stoupá s délkou trvání choroby a rozsahem a tíží postižení tlustého střeva. Nemocní s IBD by měli být kontrolováni kolonoskopicky do 8–10 let po stanovení diagnózy IBD.(11) V posledních letech se objevují údaje o vzniku KRK, který vzniká ve sliznici bez jejích předcházejících změn v adenom. Tento typ ZN má výraznější nádorovou agresivitu než nádory vzniklé na podkladě adenomu.(17) Pro KRK je příznačné dlouhotrvající asymptomatické období. Diagnóza KRK v tomto období je spojena s lepší prognózou. Následný vývoj KRK se klinicky projevuje v závislosti na lokalizaci a velikosti nádoru. U levostranného KRK se objevují změny stereotypu vyprazdňování, zástava vyprazdňování, střídání zácpy a průjmů, nucení na stolici, zvýšená plynatost, kolikovité a krvácení. Pro nádory lokalizované v pravém tračníku jsou střevní symptomy minimální. V popředí jsou celkové obtíže charakterizované jako únava a malátnost, zpravidla doprovázené mikrocytární sideropenickou anémií. Anémie je typickým prvním a často jediným příznakem nádoru. Bolest je již pokročilým příznakem, kdy tumor prorůstá přes muscularis mucosae. Po určitém časovém odstupu dochází k metastatickému postižení, nejčastěji do jater, plic a kostí.
Pokud je KRK diagnostikován ve stadiu klinických symptomů, je chirurgicky kurabilní zhruba v 50 % případů. Proto u KRK vystupuje stále více do popředí nutnost preventivních opatření, která jsou schopna zabránit vzniku onemocnění (primární prevence), popř. již při vzniklém onemocnění časnou diagnostikou (sekundární prevence) příznivě ovlivnit průběh vlastní choroby.(18) Účelem primární prevence je odstraňování, případně omezování příčin, které se podílejí na vzniku nádorového onemocnění. Primární prevence je založena na znalosti etiologie a patogeneze nádorového onemocnění, na výsledcích léčby, právě tak jako na epidemiologických poznatcích. Tak lze objasnit i vztah nádorových onemocnění k zevnímu prostředí (stravovacím návykům, životnímu stylu, socioekonomickým poměrům). Je znám vliv řady rizikových činitelů zevního prostředí, které se zcela jednoznačně podílejí na vzniku nádorového bujení. Obecně lze říci, že mezi ně patří kouření, alkohol, kontakt s ionizujícím nebo slunečním zářením, nepříznivý vliv chemických a biologických kancerogenů. Byly sledovány vlivy výživy i tělesného pohybu. Sekundární prevence je cíleně zaměřena na diagnostiku již vzniklých onemocnění trávicího traktu se zaměřením na časná stadia jejich vzniku. Spočívá ve vyhledávání a dlouhodobém sledování rizikových jedinců nebo v preventivním vyšetření bezpříznakových jedinců. Cílem sekundární prevence je včasné odhalení počínajících nádorových onemocnění, zejména KRK. Z tohoto důvodu by měla být onkologická prohlídka součástí rutinního vyšetření pacienta všech lékařských oborů.(19) Sekundární prevence KRK může mít příznivější podmínky pro zlepšení současného epidemiologického stavu. Sekundární prevence KRK se liší v závislosti na přítomnosti ZN kolorekta u příbuzných 1. stupně. Pokud byl u příbuzných 1. stupně vyšetřovaného zjištěn KRK ve věku 50 let a vyšším, tak se riziko zhruba zdvoj- až ztrojnásobuje. V těchto případech se doporučuje screening KRK ve věku 40 let (nebo o 10 let dříve, než byl věk příbuzného v době diagnózy). Na rozdíl od osob s negativní rodinnou anamnézou se doporučuje jako primární screeningové vyšetření koloskopie.(11) Sekundární prevence u bezpříznakových jedinců starších 50 let s negativní rodinnou anamnézou KRK spočívá ve vyšetření stolice na okultní krvácení. Toto vyšetřování je v současné době nejvýznamnější metodou ke zlepšení časné diagnostiky KRK (test na okultní krvácení – TOKS). Až doposud se používaly testy založené na reakci guajakové pryskyřice, které prokazovaly přítomnost hemoglobinu ve stolici a využívaly pseudoperoxidázové aktivity hemu (resp. hemoglobinu). Vzhledem k nízké senzitivitě (11 % u pokročilých adenomů, 20–50 % u KRK), falešně pozitivním výsledkům při požití tmavého masa a falešně negativním nálezům při požití vitamínu C jsou tyto testy v poslední době opouštěny. V současné době se používají novější testy založené na imunochemickém průkazu krve (FIT – faecal immunochemical test). Mají vyšší senzitivitu (20–50 % u pokročilých adenomů a 65–85 % u KRK) i specificitu. Možnost kvantitativní analýzy umožňuje určit optimální hraniční koncentrace krve ve stolici pro danou populaci, nicméně definitivní důkazy účinnosti screeningu okultního krvácení pomocí FIT zatím chybí.(20) Podle platné české legislativy mají asymptomatičtí jedinci ve věku nad 50 let právo na bezplatné vyšetření stolice na okultní krvácení ve dvouletém intervalu. Při pozitivitě jakéhokoliv testu na okultní krvácení ve stolici je nezbytně nutné provést totální koloskopii, která je schopna stanovit a lokalizovat postižení střevní sliznice patologickým procesem.(21, 22) Výhodou kolonoskopie je nejen možnost odběru bioptických vzorků z podezřelé tkáně, ale možnost okamžitého odstranění polypů metodou endoskopické polypektomie. Odstranění adenomových polypů touto metodou prokazatelně snižuje incidenci KRK (endoskopická prevence). Senzitivita kolonoskopie při průkazu KRK se pohybuje mezi 95–100 % a u pokročilých polypů je lehce nižší
(90–98 %).(11, 20)
Novou, již zavedenou alternativou sekundární prevence u pacientů je provedení screeningové kolonoskopie ve věku 55 let a výše. Po absolvování tohoto vyšetření s negativním nálezem již není testování na okultní krvácení ve stolici po dobu 10 let prováděno. Tato koncepce sekundární prevence vychází z německého modelu, protože německá populace je svou strukturou i epidemiologickou situací České republice nejbližší. Metoda je alternativou pro pacienty, kteří nechtějí nebo nejsou schopni podstupovat pravidelné lékařské kontroly v dlouhodobém a pravidelném horizontu. V České republice je vybudována rozsáhlá síť státních a soukromých endoskopických pracovišť, která jsou schopna kapacitně zvládnout nárůst endoskopických vyšetření. Rovněž cena kolonoskopie v České republice neznamená zvýšenou zátěž pro systém zdravotního pojištění.(23) Novým příslibem a možností časné detekce KRK je virtuální kolonoskopie (CT kolografie), která se již rutinně provádí na řadě pracovišť. Senzitivita diagnostiky KRK i pokročilých polypů (
10 mm) přesahuje 90 %. Výsledky analýz jsou povzbudivé a ukazují, že CT kolografie je vysoce senzitivní v detekci kolorektálních lézí u symptomatických i asymptomatických pacientů.(24) Z dalších zobrazovacích metod je studována MR kolografie, jejíž senzitivita detekce KRK se udává téměř 100 %; citlivost detekce polypů se pohybuje mezi 90–99 %. Využívání irigografie s dvojím kontrastem již nemá z pohledu citlivosti detekce KRK a prekancerózních lézí (48 %) opodstatnění. Jako nadějný se ukazuje screening KRK založený na průkazu somatických mutací nádorové DNA ve stolici (sDNA). Využívá se panel markerů DNA složený z vybraných bodových mutací APC, K-ras a p53.(20) Terciární prevence představuje sledování pacientů již s léčeným nádorovým onemocněním. Jejím úkolem je odhalit včas recidivu nebo relaps tohoto závažného nádorového onemocnění.
Významnou úlohu mají při podezření na nádorové onemocnění trávicí trubice praktičtí lékaři i gastroenterologové. Jejich základním úkolem je včasná diagnostika nádorového onemocnění, která je potvrzena histologickým nálezem. Významná úloha gastroenterologa spočívá zejména v prevenci nádorových onemocnění. Právě sekundární prevence přispívá významnou měrou ke zvyšování úspěšnosti protinádorové léčby. Vzhledem k biologické rozmanitosti nádorových onemocnění je třeba diagnostický postup provádět cíleně, rychle a uváženě.
Kvalifikovaný přístup lékaře musí vést k co nejrychlejšímu stanovení raných stadií onemocnění (preventivní programy). Po stanovení správné diagnózy je třeba zahájit účinnou léčbu, stejně jako odstranit rizikové a komplikující faktory.(25) Léčebné režimy včetně dietních opatření, která jsou užívána při léčbě, je nutno většinou zachovávat dlouhodobě, popř. celoživotně. To klade zvláštní důraz na pravidelné kontroly lékařem (dispenzarizace).
Práce vznikla za podpory projektu RVO-VFN64165/2012.
Prohlášení: autor v souvislosti s tématem práce nespolupracuje s žádnou farmaceutickou firmou.
Literatura
1. JEMAL, A., SIEGEL, R., WARD, E., et al. Cancer statistics. CA Cancer J Clin, 2009, 59, p. 225–249.
2. Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic and Council of the National Oncological Registry of the Czech Republic. Cancer Incidence 2008. Prague : ÚZIS CR and NOR ČR, 2011.
3. LIBUTTI, SK., SALTZ, LB., TEMPER, JE. Colon cancer. In DEVITA, VT. Jr., LAWRENCE, TS., ROSENBERG, SA. (Eds), DeVita, Hellman, and Rosenberg´s cancer. Principles
&
Practise of Oncology. 8th ed, Philadelphia : Walters Kluwer, Lippincott Williams
&
Wilkins, 2008, p. 1232–1285.
4. TREYZON, L., OHNÁNY, G., HEBER, D. Colon Cancer. In HEBER, D., et al. (Eds), Nutritional Oncology. 2nd ed, San Diego : Academic Press, Elsevier, 2006, p. 423–435.
5. GARCIA-ALBENIZ, X., CHAN, AT. Aspirin for the prevention of colorectal cancer. Best Pract Res Clin Gastroenterol, 2011, 25, p. 461–472.
6. BLACBURN, GL., WALTMAN, BA. Obesity and insulin resistence. In Cancer Prevention and Management through Excercise and Weight Control. New York : McTiernan, Marcel Dekker, Inc., 2005.
7. NELSON, RL., DOLLAR, T., FRCELA, S., PERSKY, V. The relation of age, race and gender to the subsite location of colorectal carcinoma. Cancer, 1997, 80, p. 193–197. 8. FEARON, ER., BOMMEFELD, GT. Molecular Biology of colorectal cancer. In DEVITA, Jr., VT., LAWRENCE, TS., ROSENBERG, SA. (Eds), Principles
&
Practise of Oncology. 8th ed, Philadelphia : Walters Kluwer, Lippincott Williams
&
Wilkins, 2008, p. 1218–1232.
9. MORAVEC, M. Kolorektální karcinom a kanonická Wtn signalizace. Čas Lék čes, 2012, 151, s. 335–342.
10. CAI, F., DUPERTUIS, YM., RICHARD, C. Role of polyunsaturated fatty acids and lipid peroxidation on colorectal risk and treatments. Curr Opin Clin Nutr Metab Care, 2012, 15, p. 99–106.
11. LIEBERMAN, DA. Screening for colorectal cancer. N Engl J Med, 2009, 361, p. 1179–1187.
12. GIOULEME, O., DIAMANTIDIS, MD., KATSAROS, MG. Is diabetes a causal agent for colorectal cancer? Pathophysiological and molecular mechanisms. World J Gastroenterol, 2011, 17, p. 444–448.
13. GERBER, M. Background review paper on total fat, fatty acid intake and cancers. Ann Nutr Metab, 2009, 55, p. 140–161.
14. BURTH, R., NECLASON, DW. Genetic testing for inheritated colon cancer. Gastroenterology, 2005, 128, p. 1696–1716.
15. HAMILTON, SR., LIU, B., PARSON, RE., et al. The molecular basis of Turcot´s syndrome. N Engl J Med, 1995, 332, p. 839–847.
16. HAMPEL, H., FRANKEL, W., PANESCU, J., et al. Screening for Lynch syndrome (hereditary nonpolyposis colorectal cancer) among endometrial cancer patients. Cancer Res, 2006, 66, p. 7810–7817.
17. BOCHUS, HL., et al. Gastroenterology. 5th ed, New York : W. B. Saunders Company, 1995.
18. COLLINS, JF., LIEBERMAN, DA., DURBIN, TE., WEISS, DG. Accuracy od screening for fecal occult blood and singl stool sample obtained by digital rectal examination: a comparison with recommended sampling practice. Ann Intern Med, 2005, 142, p. 81–85.
19. SNITH, RA., COKKINIDES, V., EYRE, HJ. Cancer screening in the United States, a rewiew of current guidelines, practices and prospects. CA Cancer J Clin, 2007, 57, p. 90–104.
20. De WIJKERSLOOTH, TR., BOSSUYT, PM., DEKKER, E. Strategies in screening for colon carcinoma. Neth J Med, 2011, 69, p. 112–119.
21. HOL, L., Van LEERDAM, ME., Van BALLEGOOIJEN, M., et al. Screening for Colorectal cancer, randomiased trial Ccomparing guaiac-based and immunochemical faecal occult blood testing and flexible sigmoideoscopy. GUT, 2010, 59, p. 62–68.
22. SOX, HC. Office-based testing for fecall occult blood: do only in case of emergency. Ann Intern Med, 2005, 142, p. 146–148.
23. ZAVORAL, M., ZÁVADA, F. Screeningová koloskopie – nové horizonty, nová zodpovědnost. Čes a Slov Gastroenterol Hepatol, 2008, 62, s. 61–67.
24. OZSUNAR, Y., COSCUN, G., DELIBAS N., et al. Diagnostic accuracy and tolerability of contrast enhanced CT colonoscopy in symptomatic patients with increased risk for colorectal cancer. Eur J Radiol, 2008, 5, p. 1–6.
25. WHITLOCK, EP., LIN, JS., LILES, E., et al. Screening for colorectal cancer: a target, updated systematic rewiew for U. S. Preventive Services Task Force. Ann Intern Med, 2008, 149, p. 638–658.
e-mail: tsvest@vfn.cz
O autorovi| MUDr. Tomislav Švestka, CSc., MUDr. Tomáš Krechler, CSc., prof. MUDr. Aleš Žák, DrSc. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice, IV. interní klinika