Stomatologická sestra směřuje pacienty k tomu, aby pochopili, že včasnou a pravidelnou prevencí mohou včas odhalit počínající problémy v dutině ústní, minimalizovat výskyt zubního kazu a předcházet vzniku zánětlivého onemocnění parodontu. Zanedbání orálního zdraví může vést ke zbytečným komplikacím, počínaje ztrátou zubu a v závažnějších případech až ke vzniku kolemčelistního zánětu, kdy může být ohrožen i pacientův život.
Stomatologická sestra má v zubní ordinaci zavedený dispenzární systém zahrnující pravidelné kontroly a preventivní prohlídky pro pacienty. Sestra by měla pacienta vždy objednat podle aktuální potřeby a dohodnout s ním vyhovující termín návštěvy. Podstatou pravidelných prohlídek a kontrol je poskytovat potřebnou péči, informace a instruktáž. Sestra pacienty zve na pravidelné prohlídky ve snaze včas zachytit a zabránit vzniku nových kazů a jiných chorobných procesů v dutině ústní. Případná léčba je časově a technicky méně náročná, snazší, efektivnější a není také tak finančně nákladná.
Sestra se ve stomatologické ordinaci setká s různými typy pacientů. Musí být schopna asertivně si poradit s nespolupracujícími dětskými pacienty, seniory, handicapovanými pacienty a zvládnout nestandardní až vyhrocené situace, či agresivní chování, většinou podmíněné strachem z ošetření. K tomu je důležitý profesionální přístup, komunikační schopnosti sestry a její zájem o potřeby pacienta. Je proto velmi důležité, aby na pacienta zapůsobila co nejlepším dojmem, a to nejen příjemným vystupováním, milým chováním, trpělivostí, ale i celkovým vzhledem, upraveností. Správné komunikační dovednosti sestry navodí příjemnou atmosféru a pacienty motivují k pravidelným preventivním prohlídkám. Komunikace s dětským pacientem
První návštěva dítěte u zubního lékaře by neměla v malém pacientovi zanechat negativní dojem. Je tedy spíše přípravou, ve které se dítě seznámí s ordinací. Je pro nás důležité získat si jeho důvěru, zbavit ho obav, motivovat jej, aby se nebálo, ale vědělo, že je důležité chodit ke stomatologovi preventivně, a ne až ve chvíli, kdy ho něco bude bolet. Velkou roli zde hraje chování doprovodu, především maminek. Docházíli v ordinaci k negativnímu chování doprovodu, který dává před dítětem najevo strach nebo reaguje nepřiměřeně, dítě se o to více bojí a má sklony toto chování napodobovat.
Tuto situaci může vyřešit stomatologická sestra, která doprovod edukuje a vysvětlí následky nevhodného chování. Pokud si dítě zafixuje negativní dojem a zážitky ze zubní ordinace, strach a obavy mohou přetrvávat i v dospělosti.
Komunikace se seniory
Do stomatologické ordinace přicházejí také senioři. Na tyto pacienty zásadně nespěcháme, jsme trpěliví, mluvíme pomalu a zřetelně, je-li třeba hlasitěji, nepoužíváme dlouhá souvětí a odborné výrazy. Pacienty povzbuzujeme, chválíme, vše vysvětlujeme. Ověřujeme zpětnou vazbu kladením správných otázek, ujistíme se, že pacient všemu dobře porozuměl.
Problém může nastat u seniorů, kteří mají zubní náhrady a domnívají se, že již není nutné chodit na pravidelné preventivní prohlídky. Zde může rovněž pomoci sestra, která pacientovi může vyvrátit jeho mylnou domněnku a vysvětlit, proč i oni nemají preventivní prohlídky vynechávat.
Komunikace s handicapovanými pacienty
Komunikace s těmito pacienty bývá náročnější. Sestra musí přizpůsobit své jednání handicapu daného pacienta. Pokud to není nezbytně nutné, nejednáme v případech handicapovaných pacientů s doprovodem, ale přímo s pacientem. U neslyšících pacientů musíme být otočené k pacientovi čelem, hovořit pomalu a zřetelně, aby mohl odezírat. Používáme krátké a srozumitelné věty, bez odborných názvů. Nesmíme zapomenout na to, že s nasazenou ústenkou je komunikace s takto handicapovaným pacientem znemožněna.
Nevidomým pacientům se vždy představíme, podáme ruku, která nevidomému nahrazuje oční kontakt. Doplníme, jakou máme funkci, poskytujeme informace o tom, co pacienta čeká, dobu ošetření, jakou od něj očekáváme spolupráci apod. Seznámíme pacienta se stomatologickou soupravou, necháme ho „osahat“ si křeslo, plivátko. Pomoc nabízíme, ale rozhodně nevnucujeme. Pacienta upozorníme předem na neobvyklou situaci, například „teď to píchne, zabolí to“. Pokud má s sebou nevidomý psa, ponecháme ho v kontaktu s pacientem, ale zásadně na něj nesaháme.
Do stomatologické ordinace přicházejí také mentálně postižení pacienti. Musíme s nimi jednat úměrně jejich věku a postižení, ale rozhodně nepoužíváme dětinský přístup a soucit. Je třeba si uvědomit, že žijí ve svém vlastním světě a nechápou smysl našeho chování, nereagují obvyklým způsobem, mají nedostatečnou slovní zásobu, špatně se vyjadřují. Kromě komunikačních potíží mají závažné hygienické nedostatky v péči o chrup. Musíme uplatnit profesionální, nedirektivní přístup, využíváme přátelská gesta, úsměv, trpělivost a toleranci. Naše sdělení přizpůsobíme mentální úrovni klienta. Všímáme si nonverbálních projevů, používáme krátké věty, ověřujeme, zda pochopil naše sdělení.
U stomatologa se můžeme také setkat s agresivním nebo úzkostným pacientem. Společným jmenovatelem ale u všech pacientů bývá strach z nedostatku informací, z neznámého, z bolesti. Velmi důležitý je přístup sestry, která by měla umět pacienta povzbudit, objednávat tyto pacienty tak, aby doba čekání byla zkrácena na minimum, a tím se snížilo riziko zbytečného stresu.
Nonverbální komunikace
Zdravotníci velmi často používají při hovoru s pacienty nonverbální komunikaci (mimika, haptika, proxemika, posturologie, gesta). Je proto důležité, aby nonverbální komunikace byla v souladu s její verbální složkou. Docházíli k porušení tohoto pravidla, jedná se o naprosto nevhodnou a profesionální chybu, která rozhodně nepřispívá k navození důvěry u pacienta.
Závěr
Ze své dlouholeté praxe sestry na stomatologii vím, že pacienti nejsou dostatečně informováni o významu preventivních prohlídek. V tomto článku jsem se zaměřila na specifiku komunikace s různými typy pacientů a tím zvýšení jejich zájmu o pravidelné prohlídky.
**
Souhrn Stomatologická sestra svým vhodným přístupem může podstatně zlepšit vztah pacientů k prevenci. Úkolem sestry je, aby dokázala pacienty motivovat k preventivním návštěvám a aby je svým vystupováním spíše neodradila. Klíčová slova: prevence, edukace, stomatologie, sestra, komunikace
O autorovi| Petra Bártíková Stomatologická klinika, FN Plzeň (bartikovap@fnplzen.cz)