Co se dozvíte v článku
Příčina planých neštovic
Zdrojem nákazy je virus Varicella zoster (VZV nebo také HHV-3), který patří do skupiny d-herpetických virů. Jejich typickou vlastností je, že v těle pacienta přežívají i po odeznění klinických projevů nemoci. To samozřejmě platí také pro Varicella zoster virus, jehož jediným přirozeným hostitelem je člověk. U pacientů tak může kromě planých neštovic později vyvolat také rozvoj pásového oparu.
Jakmile virus pronikne do pacientova organismu, začne se na sliznici dýchacích cest rychle množit. Následně jej pohltí makrofágy (buňky imunitního systému), díky kterým se rozšíří do lymfatických uzlin, do jater a do sleziny. Zde dochází k dalšímu pomnožení viru, jenž se poté rozptýlí také do kůže a sliznic (někdy dokonce do vnitřních orgánů).
Charakteristickým znakem planých neštovic je vysoká nakažlivost. U neočkovaného člověka, který se s tímto onemocněním ve svém životě prozatím nesetkal, hrozí při kontaktu s nakaženou osobou zhruba 90% riziko, že se u něj nemoc také projeví. Kromě toho se může nakazit nejen od jedince trpícího planými neštovicemi, ale také od pacienta, u kterého se objevil pásový opar.
Virus Varicella zoster po prodělání planých neštovic přežívá v latentní formě v senzitivních gangliích míšních a hlavových nervů. Dojde-li k oslabení pacientova organismu například vlivem nějaké choroby nebo operace, může se opět aktivovat. Poté už se ovšem nemanifestuje v podobě planých neštovic, ale pacienta může potrápit ve formě pásového oparu. [1, 2, 3, 4, 5]
Jak se plané neštovice šíří?
Přenos planých neštovic obvykle probíhá přímým kontaktem s infikovanou osobou nebo vzdušnou cestou (kapénkami, tedy během smrkání, kašlání, kýchání nebo třeba mluvení). Kromě toho se však můžete nakazit i nepřímo, a to prostřednictvím předmětů kontaminovaných sekrety dýchacího traktu nebo tekutinou obsaženou v kožních lézích.
Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je z tohoto pohledu tedy setkání s člověkem, kterého trápí plané neštovice nebo také pásový opar. Kromě toho jsou ovšem plané neštovice přenosné také dalším způsobem. Toto onemocnění se může totiž rozšířit i z matky na její plod, a to buď během těhotenství (transplacentárně), nebo přímo v průběhu porodu (perinatálně).
Do organismu pacienta vstupuje virus dýchacími cestami a spojivkami. Ve sliznici dýchacího traktu se pak množí, pokračuje dále do krve a lymfatického systému a replikuje se také v parenchymatózních orgánech. Ani ve chvíli, kdy odezní příznaky planých neštovic, však virus z pacientova organismu zcela nevymizí. Naopak celoživotně přežívá v lidském těle. [6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14]
Kdo je nejvíce ohrožen?
Každá osoba, která ještě nebyla vystavena působení viru Varicella zoster, se může planými neštovicemi nakazit. Toto riziko se zvyšuje, pokud člověk přijde do kontaktu s infikovanou osobou. Daná choroba pak samozřejmě více postihuje malé děti, rychle se šíří v kolektivních zařízeních (školky, školy) a může zasáhnout také rodiče pacientů, kteří si nemoc domů přinesou.
Rizikové skupiny obyvatelstva:
- novorozenci a kojenci, jejichž matky v minulosti neprodělaly plané neštovice a zároveň nejsou proti tomuto onemocnění očkované,
- těhotné ženy, které se s planými neštovicemi nikdy nesetkaly,
- dospívající a dospělí pacienti,
- kuřáci,
- podvyživené a jinak oslabené osoby,
- imunokompromitovaní jedinci – například pacienti trpící rakovinou nebo lidé s HIV, kteří užívají léky na potlačení obranyschopnosti organismu,
- pacienti potýkající se s chronickým onemocněním, kteří užívají léky na snižování imunitní reakce,
- osoby, které podstoupily transplantaci orgánů či kostní dřeně a pomocí medikace se snaží omezit činnost imunitního systému.
Riziko rozvoje planých neštovic výrazně snižuje očkování proti tomuto onemocnění, které je dnes dostupné pro děti od 9 měsíců věku. Imunita se ovšem může přenést i z matky na její miminko, přičemž následně trvá zhruba po dobu tří měsíců od narození. [15, 16, 17, 18]
Kdy jsou plané neštovice infekční?
Nejen rodiče malých dětí se často zajímají o to, jakou mají plané neštovice nakažlivost a jaká je pro plané neštovice inkubační doba (tedy za jak dlouho dojde k rozvoji prvotních příznaků). Inkubační doba se v tomto případě pohybuje v rozmezí od 10 do 21 dnů, přičemž v průměru se podle lékařů jedná o 12–16 dnů.
Pro své okolí bývá pacient nakažlivý už dva dny před tím, než se na jeho těle objeví charakteristická vyrážka, a infekčnost neštovic přetrvává ještě týden po jejím výsevu. Jakmile puchýřky zaschnou, pokryjí se tvrdou krustou a postižené místo se začne hojit, již nemusíte mít strach, že by pacient někoho ve svém okolí mohl ohrozit.
Vnímavost k tomuto onemocnění je všeobecná, přičemž po jeho prodělání obvykle mívají pacienti celoživotní imunitu. Může se nicméně stát, že vzácně dojde k rozvoji opakovaných infekcí. Kromě toho je nutné poznamenat, že u nemocných, jejichž obranyschopnost je oslabená, bývá nakažlivost planých neštovic o něco delší než u jinak zdravých jedinců. [19, 20, 21]
Zdroje: szu.cz, nzip.cz, wikiskripta.eu, ockovacicentrum.cz, lf.upol.cz, vakciny.net, medicinapropraxi.cz, cdc.gov, mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org, kidshealth.org, webmd.com, healthline.com, verywellhealth.com