Příprava dětí na diagnostické a terapeutické postupy

Hra je neoddělitelnou součástí života dítěte. Je důležité, aby sestry pracující s dětskými pacienty, integrovaly komponenty hry v rámci ošetřovatelské péče při přípravě dětí na diagnostické a terapeutické postupy (Haiat et al., 2003). Během hry dítě redukuje pocity úzkosti a snáze se vyrovnává s lékařskými postupy, jak uvádějí Ahmed et al. (2011). Kováčová (2011, s. 33) upozorňuje, že hra s panenkou (všeobecně pojímané druhy panenek) působí osvobozujícně, odbourává napětí, zvyšuje v pozitivním smyslu psychosomatické prožívání dítěte, odbourává strach, případně řeší vnitřní spory. Dětští onkologičtí pacienti potřebují terapii hrou, protože na ně působí množství negativních faktorů i dlouhotrvající a opakované hospitalizace. Hra jim umožňuje vytvořit prostor, kde mohou nad sebou získávat pocit kontroly a prostřednictvím hry komunikovat (Webb, 1995). Hra je primární způsob komunikace malých dětí a může pro ně být účinnou metodou k pochopení situací, ve kterých se dětští pacienti nacházejí. Poskytuje prostředky k vyjádření pocitů, uvolnění energie a relaxaci. V průběhu terapeutické hry se používají různé rekvizity související s nemocnicí, jako např. injekční stříkačky, masky, panenky se zavedeným intravenózním katétrem apod. (La Motte, 2011, Le Roy, 2003). Jak uvádí Kováčová (2009, s. 90), v souvislosti s vyjádřením strachu dětí s onkologickým onemocněním se využívá terapeutický potenciál panenek a maňásků. Terapeutická panenka Při tvorbě terapeutické panenky jsme