Podle mého názoru a zkušeností by se mohlo zajištění bezpečnosti pacienta na operačním sále z hlediska působení sálové sestry shrnout do tří základních bodů: 1. Respektovat identitu a stud pacienta.
2. Zabránit poranění pacientů při nesprávném používání koagulačních a ostatních přístrojů na operačním sále.
3. Hygienickými a sterilizačními postupy zamezit vzniku infekce v operační ráně.
Každý z uvedených bodů by bylo možné rozvést na celý článek, naše téma je ale sterilizace na operačních sálech.
Z odborné literatury je známo, že na vznik infekce v operační ráně má vliv: stavební uspořádání operačního sálu, kvalita ovzduší v operačním sále, operační tým a jeho činnost, operační nástroje a endogenní mikroflóra pacienta.
Instrumentářky mají vzhledem ke specifiku své práce – instrumentování během operačních výkonů – na starosti péči o velké množství operačních nástrojů. Operační nástroje jsou majetkem nemocnice a představují poměrně velkou materiálovou hodnotu. Nástroje musí být především funkční, a proto je nutné je správně ošetřovat. Tato práce spočívá v dodržování způsobů ošetřování doporučených výrobcem, které musí být v souladu se státními i místními hygienickými předpisy.
Prvním krokem před sterilizací nástrojů je jejich předsterilizační příprava. V naší nemocnici je vždy u dvou sálů jedna přísálová sterilizace a provoz zde zabezpečují sálové sestry a sanitářka s ošetřovatelkou. Nástroje se po operacích vkládají do uzavíratelných dekontaminačních nádob a odvážejí se do prostorů přísálové sterilizace, kde se následně myjí ručně nebo v mycích automatech. Po umytí a usušení probíhá kontrola funkčnosti nástrojů, jejich ošetření, případně vyřazení.
Každý operační obor má své postupy pro setování operačních nástrojů, které musí přesně odpovídat zavedeným seznamům pro jednotlivé operační sady. To není žádná novinka, ale je třeba tyto samozřejmosti mít stále na paměti, protože na každém operačním sále víme, jaká stresová situace může nastat, když v sadě chybí operační nástroj.
Po skončení předsterilizační přípravy jsou operační síta s nástroji zabalena do sterilizačních obalů. I v naší nemocnici samozřejmě používáme sterilizační obaly, které musí zajistit sterilitu až do doby použití materiálu. Jedná se o obaly buď pro opakované použití – filtrové nebo ventilové kontejnery –, nebo jednorázové obaly – netkaná textilie v kombinaci s krepovým papírem zabalená obálkovou metodou a zalepená lepicí páskou s indikátorem sterilizace. Další variantou je kombinace papír–fólie, která je zatavena 8mm svarem. Takto připravené sady nebo jednotlivé nástroje jsou vkládány do autoklávů a sterilizovány požadovaným programem sterilizace v autoklávu: tj. při teplotě 121 °C nebo 134 °C. Některé nástroje nesnesou vysokou teplotu parní sterilizace, takže jsou odeslány na oddělení centrální sterilizace, kde je umístěn plazmový nízkoteplotní sterilizátor.
Pravidla pro proces sterilizace jsou daná vyhláškou č. 195/2005. Znamená to, že každý sterilizační proces je dokumentován a může být následně zkontrolován podle výstupu z tiskárny sterilizačního přístroje a zápisu ve sterilizačním formuláři, jejž provádí sestra instrumentářka, která konkrétní sadu nástrojů sterilizovala. Po skončení sterilizace jsou sterilní kontejnery a ostatní sterilní materiál expedovány do sterilního skladu. Exspirace vysterilizovaného materiálu je daná vyhláškou č. 195/2005.
Účinnost sterilizačních přístrojů kontroluje pravidelně servisní technik. Každý den je nutné u všech autoklávů před jejich použitím provádět validační zkoušky, které začínají vakuovým testem, pokračují programem rychlé sterilizace a jsou zakončeny testem denní pronikavosti páry – Bowie-Dick test. Při sterilizaci se podle objemu autoklávu (množství sterilizačních jednotek) vkládají chemické procesové testy třídy D, které se po skončení sterilizace písemně vyhodnocují záznamem do denního sterilizačního archu.
Účinnost autoklávů biologickými indikátory se kontroluje po 200 cyklech. Veškerá dokumentace, která se týká sterilizace, se uchovává 15 let.
Literatura
DUDA, M. a kol. Práce sestry na operačním sále. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 392 s. ISBN 80-7169-642-0. ŠRÁMOVÁ, H. a kol. Nozokomiální nákazy II. 1. vyd. Praha: Maxdorf, 2001. 303 s. ISBN 80-85912-25-2.
ROHÁČKOVÁ, B. Zajištění bezpečnosti klienta během operačního výkonu. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, katedra ošetřovatelství, bakalářská práce, 90 s., vedoucí práce Mgr. Marie Treflová, 2005.
Souhrn Práce instrumentářky na operačním sále zahrnuje mimo jiné i zajišťování bezpečnosti pacienta – nutnost zabránit infekci v ráně. Operace probíhají za aseptických podmínek. Veškeré nástroje a materiál, které se používají při porušení integrity kůže a sliznic, musí být sterilní. Nutná je péče o chirurgické nástroje, aby byly funkční a byly správně ošetřovány. Postupy při sterilizaci se řídí pokyny z vyhlášky č. 195/2005. Klíčová slova: sterilizace, bezpečnost pacienta, infekce, operační nástroje
O autorovi| Mgr. Blanka Roháčková, Centrální operační sály Nemocnice Tábor, a. s. (blanka.rohackova@nemta.cz)