Tamní lékaři se seznámili s programem v bernské univerzitní nemocnici, v pilotním projektu ho ověřili zatím u pěti pacientů. Program kardiovaskulární rehabilitace se bude v ČR zavádět asi příští rok v rámci švýcarsko-české spolupráci z Fondu Partnerství. Nabídnou ho kardiocentra, velké nemocnice, ale i praktičtí lékaři v regionech.
„Lidé těsně po infarktu nebo po zákroku na srdci, koronární cévě nebo třeba i po náhradách chlopní by měli co nejdřív začít s kardiovaskulární rehabilitací, tedy s řízenou pohybovou aktivitou pod dohledem zdravotníků, kterou doporučí kardiolog a intenzita zátěže je sledovaná,“ řekl Matoulek.
Program ověřuje rekondiční centrum VŠ TJ Medicina Praha. Jedním z pěti „absolventů“ je i pětašedesátiletý pan Vrchota, který po infarktu začal pod lékařským dohledem cvičit v centru dvakrát týdne na chodicím pásu a rotopedu a posiloval. Venku se pohyboval jen ostrou chůzí. Za čtyři měsíce zhubnul o osm kilo, v pase ubyl o sedm centimetrů. Přestal kouřit a zlepšil si jídelníček. Žádné potíže už nemá, ve cvičení chce vytrvat.
Vědecký sekretář České kardiologické společnosti profesor Jaromír Hradec připomněl, že ještě před pár lety se doporučovalo pacientům po infarktu, aby se šetřili. „To se změnilo, studie potvrdily, že cvičení může výrazně zlepšit stav pacienta i dobu přežívání,“ řekl.
Po infarktu jezdí pacienti do lázní a jsou v péči praktika, který jim píše prášky a radí, aby cvičili. Jak mají cvičit a jakou zátěž si mohou dovolit, ale pacienti nevědí. To by se naučili právě v novém programu.
Tříměsíční program zahrnuje vedle pohybu také ovlivnění všech rizikových faktorů nemocí srdce a cév, jako jsou zvýšená hladina tuků v krvi, vysoký tlak, obezita či kouření. Pacientům se výrazně zlepší kvalita života, užívají méně léků a dříve končí pracovní neschopnost, takže ušetří i zdravotní pojišťovny. Nově připravovaný seznam výkonů počítá s kódem pro kardiovaskulární rehabilitaci, pojišťovny by ji měly hradit.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).