Je prokázáno, že duševně nemocní mají život zkrácený oproti ostatní populaci přibližně o 25 let. Mezi faktory, které k tomu významně přispívají, patří právě nezdravý životní styl, špatné stravovací návyky, nedostatek tělesné aktivity, ztráta motivace, sociální izolace, kouření aj. Na ovlivňování některých uvedených nežádoucích faktorů se PPDZ zaměřuje. Jeho další význam spočívá v pozitivním vlivu na sociální fungování, podpoře sebevědomí a předcházení relapsu onemocnění. Program je tak důležitou součástí komplexní péče o pacienty s psychotickým onemocněním. Základní body a struktura byly převzaty ze zahraničí. V zemích, jako je např. Irsko, Velká Británie nebo Německo, obdobné programy fungují již řadu let a jsou mezi klienty oblíbené. V České republice jako první zahájilo realizaci PPDZ Psychiatrické centrum v Praze v lednu 2005.
Centrum PPDZ v Českých Budějovicích vzniklo při psychiatrickém oddělení českobudějovické nemocnice. Své první klienty přivítalo v srpnu 2005 a dodnes úspěšně funguje. Program vedou všeobecné sestry speciálně vyškolené v problematice edukace v rámci PPDZ. Kromě toho mají specializační vzdělání v oboru ošetřovatelská péče v psychiatrii. V rámci programu jsou realizovány
aktivity, které jsou v kompetencích sester a zcela na jejich zodpovědnosti.
Pacienti se mohou do programu přihlásit sami, a to buď přímo během hospitalizace na psychiatrickém oddělení v Českých Budějovicích, kde je jim program aktivně nabízen, nebo prostřednictvím jejich ambulantního psychiatra. Jednou ze tří nezbytných podmínek vstupu do programu je remise onemocnění. Další podmínkou je diagnóza, tj. onemocnění ze schizofrenního okruhu, a poslední podmínkou je alespoň částečná motivace pacienta.
Celý program trvá 4 měsíce a sestává celkem z deseti skupinových sezení v délce trvání 90 minut. Ve skupině je 7–12 osob. Obsahově je program rozdělen do dvou částí – část výživovou a část kondiční. První část je zaměřena na různé výživové aspekty. Pacienti jsou informováni o výživových doporučeních, probírají se jednotlivé složky stravy, je zdůrazňována úloha vody a pitného režimu v oblasti zdravé výživy. Specialitou našeho centra je i praktické vaření. Během výživové části si klienti pod vedením sester uvaří jedno kompletní zdravé menu. A co si uvaří, to si také snědí. Další specialitou je tzv. odpadková hodina. Přemýšlely jsme, jak naučit naše klienty správně nakupovat. Každý ze své zkušenosti zná, že než najde na jednotlivých potravinových obalech energetickou tabulku hodnot, chce to skutečně čas a trpělivost. Zpočátku jsme s klienty realizovaly návštěvy obchodů s potravinami. Ty se nám však neosvědčily, neboť jsme budili značnou a nežádoucí pozornost. Rozhodly jsme se proto o vybudování našeho „vlastního obchodu“. Jak my dvě (sestry z PPDZ), tak i kolegyně, které už znají naše edukační praktiky, před blížící se „odpadkovou“ hodinou doma sbírají obaly od různých potravin, které jinak končí v odpadcích (odtud zmíněný název hodiny), díky kterým pak můžeme v klidu a postupně pacienty učit, jak správně a zdravě nakupovat. Druhá část PPDZ se týká celkové kondice a tělesného cvičení. I tady čeká klienty mnoho rad a informací. Stejně jako ve výživové části se snažíme i v této o různá zpestření. Například jsme s pacienty navštívili fitness centrum. Požádaly jsme o spolupráci i rehabilitační sestru, která s námi nejenom cvičí, ale odpoví i na případné dotazy pacientů.
Během programu pacienti pracují s vlastním „pracovním sešitem“, kde je mnoho předtištěných informací a pacienti si do něj vpisují své vlastní poznámky. Sešit si po skončení PPDZ odnášejí s sebou domů. Účast v programu je pro pacienty zcela zdarma. Po skončení programu dostávají diplom o jeho úspěšném absolvování. Někteří pacienti se do programu i opakovaně vracejí. Jak sami říkají, je jim u nás dobře. A to je pro nás ta největší pochvala i motivace, že to, co děláme, má smysl.
V současné době již nelze pochybovat o tom, zda mají edukační aktivity význam, či nikoli. Jejich praktický dopad je neoddiskutovatelný. Obecně můžeme říci, že edukační programy zlepšují zdravotní stav pacientů, snižují počet i délku hospitalizací, snižují náklady na léčbu, ale především zlepšují kvalitu života pacientů a jejich blízkých. Program pro dobré zdraví je toho důkazem. Je oblíbený nejen mezi pacienty, ale je vysoce hodnocen i odbornou veřejností, o čemž svědčí udělení Národní psychiatrické
ceny profesora Vladimíra Vondráčka za přínos v péči o tělesné zdraví psychiatrických pacientů, která byla PPDZ v roce 2009 udělena. Současně se otevírá nový prostor a nové otázky o možnostech uplatnění psychiatrických sester v péči o duševně nemocné.
SOUHRN
Každý člověk má trochu jinou představu o zdravém životním stylu. Pro někoho dobré zdraví znamená mít energii a elán, úspěšně zvládat každodenní úkoly a dívat se do budoucna s optimismem. Pro jiného může dobré zdraví představovat vyváženou stravu s cvičením a pocitem pohody. Dobré zdraví však neznamená pouze zdravě jíst a cvičit, ale i vyrovnávat se se stresem, vztahovými a pracovními problémy. V případě duševně nemocných jde navíc i o vyrovnání se s dlouhodobou a mnohdy komplikovanou léčbou. Právě pro pacienty trpící duševní poruchou byl vytvořen skupinový edukační program nazvaný Program pro dobré zdraví, jehož cílem je zlepšení celkového životního stylu, zdravotního stavu a udržení motivace ke zlepšení stravovacích návyků duševně nemocných lidí. Klíčová slova: Program pro dobré zdraví, životní styl, zdravá výživa, edukace, duševně nemocný
LITERATURA Program pro dobré zdraví. Edukační materiál.
O autorovi| Alexandra Bauernöplová, Jana Kalinová psychiatrické oddělení Nemocnice České Budějovice (psychiatrie@necb.cz, dohnalova@nemcb.cz)
R