Prostata – vyšetření nebolí

8. 11. 2010 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Po padesátce se s potížemi s prostatou setká více než polovina mužů. Většina z nich je raději přehlíží, pokládá je za přirozený proces stárnutí. A to je velká chyba, někdy i osudná.

ilustrační fotografie

Prostata je oválná žláza pod močovým měchýřem ústící mužům do močové trubice. Při ejakulaci vylučuje sekrety, které spolu se spermatem tvoří semeno, při orgasmu se smršťuje a zvyšuje pohlavní vzrušení. S postupujícím věkem se prostata zvětšuje, u malého chlapce je velikosti hrášku.

Vyšetření nebolí

Nejčastějším problémem je zvětšení prostaty. Nastat může i zánět (prostatitida) a karcinom prostaty.
Příznaky obou si jsou hodně podobné a pro laika mohou být navzájem zaměnitelné. Pokud se objeví, je nutné navštívit lékaře. „Používáme neinvazivní, tedy nebolestivé vyšetřovací postupy,“ tvrdí doc. MUDr. Jaroslav Novák, CSc., primář Urologického oddělení FN Bulovka v Praze.

„Každý muž, v jehož rodině – dědeček, otec, sourozenci – se vyskytují nebo vyskytla zhoubná onemocnění prostaty, by měl nejpozději ve 40 letech už z tohoto důvodu navštívit jak praktického lékaře, tak urologa. Jestliže v rodinné anamnéze potíže s prostatou nejsou, může k lékaři tohoto oboru zajít o 10 let později. Objeví-li se akutní potíže, je třeba navštívit lékaře a nechat se vyšetřit ihned.“

Zvětšená prostata

Tzv. benigní hyperplazii neboli nezhoubné zvětšení prostaty má až 60 procent šedesátiletých mužů a až 80 procent osmdesátiletých. Prostata se zvětšuje, tlačí na močovou trubici a ztěžuje průtok moči. Mezi charakteristické mikční příznaky patří slabý, pomalý nebo přerušovaný proud moči s oddáleným začátkem močení, odkapávání moči, pocit neúplného vyprázdnění. Pacient někdy pociťuje naléhavé nucení, častější frekvenci močení nebo i bolestivost v podbřišku.

Lékař vyšetří prostatu konečníkem anebo i ultrazvukem. Provádí se rovněž rozbor moči a krve. Stanovují se i prostatické antigeny (PSA) nebo je provedeno urodynamické vyšetření pomocí katétru zavedeného do močových cest a měchýře.

Často není nutná léčba, jindy lékař doporučí léky na zmenšení nebo na zabránění produkce hormonu, který má vliv na zvětšování tohoto orgánu. Pokud je nutný chirurgický výkon, jeho rozsah je různě velký. Méně invazivní postupy využívají laser, ultrazvuk a další metody. K léčbě patří i režimová opatření (například pitný režim).

Zánět

Bývá častější u mladších mužů a je obvykle způsoben bakteriální infekcí, ke které může dojít pohlavním stykem. K příznakům patří poměrně hodně bolestivé a časté močení, bolesti v dolní části zad i v genitáliích, horečka, někdy i krvavý výtok.
K diagnostice infekce se používá rozbor moči a krve, nemoc se léčí antibiotiky.

Rakovina

Toto závažné onemocnění, jehož výskyt roste s věkem, se v počátcích neohlašuje prakticky žádnými příznaky a může se rozvíjet řadu let. Teprve později, při různých popisovaných potížích s močením nebo dokonce s úbytkem hmotnosti a bolestmi v kostech, je už stadium nemoci pokročilé a léčba samozřejmě komplikovanější. „Nejdůležitějším rizikovým faktorem tu je dědičnost,“ tvrdí prof. MUDr. Dalibor Pacík, CSc., přednosta Urologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.

Asi v pětině případů souběžně s karcinomem bývá diagnostikován i zánět prostaty. K dalším faktorům zvyšujícím riziko patří nesprávné stravování, především vysoký podíl živočišných tuků a červeného masa, kouření a hormonální vlivy, diabetes, kontakty s herbicidy a pesticidy. Lékař stanovuje diagnózu podobnými postupy jako u zvětšené prostaty. „Pohmat a testy PSA, to jsou dva relativně levné a jednoduché postupy,“ doplňuje prof. Pacík.

PSA se u mužů s rodinným výskytem doporučuje vyšetřit poprvé ve 40 letech, u ostatních v padesátce, další prohlídka by měla následovat vždy po dvou letech.

Léčení karcinomu

Pokud onemocní starší muž neagresivním, pomalu rostoucím typem karcinomu, léčba se zahájí jen v případě, že se stav prostaty zhorší. Léčí se pomocí radioterapie, chemoterapie nebo hormonální terapie. Další možností je chirurgické řešení.
Při radioterapii se ozařuje zevně, cíleně na nádorové ložisko anebo vnitřně (brachyterapie), kdy se zdroj záření dočasně nebo trvale zavede do tkáně prostaty. Tento zákrok se provádí v krátkodobé anestezii.

Chemoterapie léčí cytostatiky.
Hormonální léčba je doporučena především těm pacientům, jejichž onemocnění není možné léčit jen operací. Používá se i při recidivě nemoci a může po dobu několika let zmírnit její projevy a zlepšit kvalitu života. Vedlejší účinky bývají velmi mírné.
K tomuto typu léčení lékaři řadí i kastraci (orchiektomie), při níž se odoperují varlata. Důsledkem ovšem je ztráta pohlavní aktivity.

Operace karcinomu

Chirurgické řešení choroby probíhá v několika fázích. Endoskopicky je možné prohlédnout orgány a odebrat mízní uzliny anebo vzorky tkáně pro histologické vyšetření.
Chirurgické odstranění celé prostaty včetně semenných váčků (radikální prostatektomie) je poměrně velký zákrok, při němž mohou být odstraněny i lymfatické uzliny.

Odstranění prostaty, radioterapie a některé další metody léčby mívají bohužel negativní dopady na kvalitu života nemocného, například způsobují erektilní dysfunkci, inkontinenci, osteoporózu, chudokrevnost i psychické změny. V poslední době je kladen důraz také na léčbu bisfosfonáty, které umějí snižovat a zpomalovat odbourávání kostní tkáně způsobené buňkami nádoru, jsou prevencí případných zlomenin a pomáhají působit i proti bolestem.

Trochu zvláštní choroba

Již u mužů kolem třicítky, kteří zemřeli na nějaké jiné onemocnění, lékaři při pitvě zjišťují mikroskopická ložiska karcinomu prostaty. S věkem se počet těchto nepatrných „nádůrků“ zvětšuje, ale jen jejich část začne být pro pacienty nebezpečná; jejich vývoj trvá asi 30 až 45 let. Právě z těchto důvodů je vhodné zvolit při sledování nemoci strategii „pozorného vyčkávání“ a velmi dobrou spolupráci lékaře s pacientem.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?