Až 41,4 % slovenské populace ve věku 25– 64 let trpí vysokým krevním tlakem. Informovanost o onemocnění je stále nedostatečná: více než čtvrtina hypertoniků na Slovensku stále neví o svém onemocnění; i léčba je nedostatečná, téměř polovina osob s hypertenzí se neléčí a selhává zejména kontrola hypertenze (Sninčák, 2005). Podle výsledků projektů CINDI a MONIKA z let 2002–2003 až 71 % hypertoniků v 1. stadiu arteriální hypertenze a 47 % hypertoniků v 2. stadiu hypertenze nebylo vůbec léčených, a to hlavně proto, že nebyli dostatečně a kvalitně edukováni zdravotnickými pracovníky! Z léčených hypertoniků má krevní tlak pravidelně kontrolovaný pouze 21 % (ÚVZSR, 2010). Nepříznivou epidemiologickou situaci týkající se hypertenze na Slovensku potvrzuje stoupající úmrtnost a hospitalizovanost na hypertenzní nemoc. V průběhu let 1995–2005 se úmrtnost zdvojnásobila a o 50 % vzrostla hospitalizovanost (Riečanský, 2009). Podle informací, které prezentují odborné společnosti ve světě, díky edukaci a široké prevenci klesá mortalita v důsledku kardiovaskulárních chorob. Víme, že úspěch léčby hypertenze závisí na selfmanagementu pacienta, na tom, jak je ochotný a schopný udržet si zdraví prospěšné chování – režim hypertonického pacienta. Jen informovaný, kvalitně edukovaný pacient může být aktivním spolutvůrcem léčby a stát se zodpovědným za svůj zdravotní stav. Proto je nezbytné pacienta edukovat o rizicích hypertenze a o potřebě a zásadách léčby.
Cíl práce
Cílem práce je posouzení vztahu mezi dodržováním životosprávy a kvalitní edukací pacienta zdravotnickým pracovníkem. Hypotézu, která by měla odpovídat na tyto otázky, jsme ověřovali na souboru ambulantních hypertoniků a pacientů s komplikací hypertenze v péči ADP. Hypotézu jsme stanovili následovně: H 2 – Předpokládáme, že většinu pacientů s hypertenzí, kteří dodržují životosprávu, významnou měrou ovlivnila kvalitní edukace zdravotnickým pracovníkem.
Materiál a metodika
Jedná se o prospektivní analytickou studii. Při práci jsme využili dotazníkovou metodu sběru údajů s jejich následným statistickým vyhodnocením. Respondenti byli rozděleni do dvou souborů. První soubor pacientů – respondentů (soubor A) – tvořilo 100 pacientů léčených pro hypertenzi, kteří jsou sledováni v interních ambulancích okresu Topoľčany. Druhý soubor pacientů – respondentů (soubor B) – tvořilo 100 pacientů s komplikacemi hypertenze, kteří jsou, resp. byli v péči ADP SANAS Topoľčany a v péči vybraných ADP na Slovensku.
Dotazník komplexního výzkumu vědomostí o hypertenzi a způsobu edukace hypertoniků obsahoval 48 dotazníkových položek. V první části dotazníku byly sociodemografické údaje. Vědomosti o hypertenzi byly zjišťovány dotazníkovými položkami zaměřenými na definování hypertenze a cílového TK, komplikace hypertenze, farmakologickou a nefarmakologickou léčbu. Úroveň compliance a adherence jsme sledovali dotazníkovými položkami: redukce nadměrné hmotnosti po zjištění TK, užívání ordinovaných antihypertenziv, domácí monitoring TK, pravidelnost kontrol u lékaře, fyzická aktivita, restrikce soli a racionální stravování. Zkušenosti pacienta s edukací byly zkoumány dotazníkovými položkami zaměřenými na vnímání edukace pacientem a na vztah pacientů k jednotlivým zdrojům edukace.
Každou hypotézu jsme hodnotili určitým počtem odpovědí. V této práci rozebíráme výsledky vztahující se k druhé hypotéze studie – na vztah mezi kvalitní edukací hypertonika zdravotnickým pracovníkem a jeho dodržováním životosprávy.
Metodika hodnocení výsledků
Životospráva byla sledována dotazníkovými položkami 13 a 26. Otázka č. 13: Užíváte léky (správná odpověď – ano), zdravě se stravujete (ano), omezujete příjem soli (ano), máte pravidelnou tělesnou aktivitu (ano), omezujete denní příjem alkoholu (ano), dopřejete si oddych, relaxujete (ano), pouze užíváte léky (ne). Otázka č. 26: Užíváte léky na léčbu vysokého krevního tlaku pravidelně (ano)?
Dodržující životosprávu mají 1 chybu přípustnou (minimálně 7 správných odpovědí). Nedodržující životosprávu mají 2 a více chyb.
Kvalitu edukace zdravotnickým pracovníkem jsme sledovali dotazníkovými položkami 39, 41, 42, 43, 44.
Otázka č. 39: Jakým způsobem jste získali informace o vysokém krevním tlaku? (bylo možné označit i víc způsobů) A – od ošetřujícího lékaře, B – od ambulantní sestry, C – od sestry ADP, D – od lidí se stejným onemocněním, E – z rozhlasu a televize, E – z tisku, F – z internetu. Edukace zdravotnickým pracovníkem byla uznaná tehdy, když bylo označeno A, B nebo C. Otázka č. 41: Zjišťoval lékař/sestra vaše předchozí vědomosti o vysokém krevním tlaku? A – ano, B – ne. Kvalitní edukace zdravotnickým pracovníkem byla uznaná tehdy, když bylo označeno A.
Otázka č. 42: Jak dlouho vás poučovali o vaší nemoci a možných komplikacích? A – 5 minut, B – 10 – minut, C – 20 minut, D – nikdo mě nepoučil. Kvalitní edukace zdravotnickým pracovníkem byla uznaná tehdy, když nebylo zaznamenané D.
Otázka č. 43: Poučili vás o vaší nemoci opakovaně – vícekrát? A – ano, B – ne. Kvalitní edukace zdravotnickým pracovníkem byla uznána tehdy, když bylo označeno A.
Otázka č. 44: Dostali jste po poučení edukační materiál – brožury nebo letáky? A – ano, B – ne. Kvalitní edukace zdravotnickým pracovníkem byla uznaná tehdy, když bylo označeno A. Za kvalitně edukovaného pacienta jsme považovali takového, kdo uvedl maximálně jednu nesprávnou odpověď (maximálně jeden nedostatek v edukaci zdravotnickým pracovníkem). Za nekvalitně edukovaného pacienta jsme považovali takového, kdo uvedl 2 a více nesprávných odpovědí.
Výsledky výzkumu
Hypotézu H 2 jsme hodnotili zvlášť v souboru 100 ambulantních hypertoniků (H 2a) a zvlášť v souboru 100 pacientů ADOS, kteří měli komplikaci hypertenze (H 2b).
H 2a Předpokládáme, že většinu ambulantních pacientů s hypertenzí, kteří dodržují životosprávu, významnou měrou ovlivnila kvalitní edukace zdravotnickým pracovníkem.
Výpočet závislosti mezi dodržováním životosprávy
a edukací zdravotnickým pracovníkem: Nejprve jsme chí-kvadrát testem na hladině významnosti ?? = 0,05 ověřovali, zda u ambulantních hypertoniků existuje vztah mezi dodržováním životosprávy a edukací zdravotnickým pracovníkem. Protože ??2 je 1,71513 < 3,84, tedy p > 0,05, mezi skupinami není statisticky významný rozdíl. Ačkoli ve skupině kvalitně edukovaných je počet těch, kteří dodržují životosprávu vyšší než ve skupině nekvalitně edukovaných, v obou skupinách je stejný počet těch respondentů, kteří životosprávu nedodržují (graf 1). Proto je potřeba ověřit hypotézu jen v rámci těch respondentů, kteří životosprávu dodržují.
Výpočet počtu kvalitně edukovaných z těch, kteří životosprávu dodržují: Zkoumali jsme, zda kvalitně edukovaní pacienti tvoří většinu ze 46 pacientů, kteří životosprávu dodržují. Použili jsme binomický test na hladině významnosti ?? = 0,05. Protože je p < 0,05, je rozdíl statisticky významný. Hypotéza H 2a se v souboru ambulantních hypertoniků potvrdila. To znamená, že většinu ambulantních hypertoniků dodržujících životosprávu kvalitní edukace zdravotnickým pracovníkem ovlivnila.
H 2b – Předpokládáme, že většinu pacientů s komplikací hypertenze ADP, kteří dodržují životosprávu, významnou měrou ovlivnila kvalitní edukace zdravotnickým pracovníkem. Výpočet závislosti mezi dodržováním životosprávy
a edukací zdravotnickým pracovníkem: Nejprve jsme chí-kvadrát testem na hladině významnosti ?? = 0,05 ověřovali, zda u pacientů ADP s komplikací hypertenze existuje vztah mezi dodržováním životosprávy a edukací zdravotnickým pracovníkem. Protože ??2 je 5,51001821 > 3,84, tedy p < 0,05, mezi skupinami je statisticky významný rozdíl (graf 2). To znamená, že v souboru pacientů ADP existuje vztah mezi edukací zdravotnickým pracovníkem (sestrou ADP) a dodržováním životosprávy. Výpočet počtu kvalitně edukovaných z těch, kteří životosprávu dodržují: Zkoumali jsme, zda kvalitně edukovaní pacienti tvoří většinu ze 39 pacientů, kteří v souboru ADP životosprávu dodržují. Použili jsme binomický test na hladině významnosti ?? = 0,05. Protože je p < 0,05, je rozdíl statisticky významný. Hypotéza H 2b se v souboru pacientů ADP potvrdila. To znamená, že většinu pacientů ADP s komplikací hypertenze, kteří dodržují životosprávu, kvalitní edukace zdravotnickým pracovníkem ovlivnila.
Diskuse
Vztah mezi kvalitou edukace populace a životosprávou není v literatuře dostatečně publikován, i když se zdá být logický. Zkoumáním první části H 2, která tento vztah předpokládá, se ukázalo, že tento vztah existoval zejména u pacientů ADP. Vysvětlujeme si to tím, že sestry ADP nejen poskytují ošetřovatelské výkony, ale pacienty průběžně edukují v reálné situaci přirozeného sociálního prostředí, v rodině. Edukační zásahy nejsou zaměřeny jen na zlepšení aktuálního zdravotního stavu pacienta, ale i na všechno, co pacienta ohrožuje. Sestry si s pacienty a rodinnými příslušníky povídají, vědí, jak se v rodině vaří, jak solí, kdo kouří, jak pacient užívá léky, a v případě potřeby proto umí zasáhnout. Sestry jsou v rodinách nemocných respektovaným zdrojem informací, kterým pacienti a rodiny věří. Bohužel však sestry ADP edukaci považují za „dobré rady“ svým pacientům a takovou edukaci většinou nedokumentují.
Můžeme se jen domnívat, proč nefunguje statisticky významný vztah mezi kvalitou edukace a dodržováním životosprávy u ambulantních pacientů s hypertenzí, protože literaturu k takto stanovené otázce jsme nenašli. Z praxe však víme, že pokud pacientovi nebo rodinnému příslušníkovi něco vysvětlíme, je potřeba určitý čas, aby se s naší radou ztotožnil a začal se jí řídit. Zde je nezbytná neustálá pozitivní motivace ze strany sestry k změně chování, čehož se při edukaci v interních ambulancích dá dosáhnout omezeně.
Pokud se však podrobně zkoumal jen soubor pacientů dodržujících životosprávu ve smyslu námi stanovené hypotézy, ukázalo se, že jak v souboru ADP, tak i v souboru ambulantních hypertoniků určitý vztah mezi těmito proměnnými existuje. Z pacientů, kteří životosprávu dodržují, byla většina kvalitně edukovaných – a to v obou souborech (ADP i ambulantní pacienti). Potvrdila se tak H 2.
Závěr
Výzkum potvrdil, že mezi pacienty dodržujícími životosprávu (ať už ambulantními, nebo pacienty ADP) je většina takových, jimž k tomu pomohla edukace zdravotnickým pracovníkem. Zejména v souboru pacientů v péči ADP se jako významný edukátor projevuje sestra ADP, která tráví v komunitě pacienta nejvíc času, a má tak významnou možnost převzít na sebe roli hlavního edukátora.
SOUHRN
Práce odpovídá na otázku, zda existuje vztah mezi kvalitní edukací pacienta s hypertenzí zdravotnickými pracovníky a dodržováním nemedikamentózní léčby. Průzkumem na vzorku 100 ambulantních hypertoniků a 100 hypertoniků v péči agentur domácí péče (ADP) jsme zjistili, že ve skupině pacientů, kteří správnou životosprávu z hlediska nefarmakologické léčby hypertenze dodržují, tvoří většinu ti pacienti, kteří byli kvalitně edukováni zdravotnickým pracovníkem. Tento výsledek se potvrdil jak ve skupině ambulantních hypertoniků, tak ve skupině pacientů ADP (p < 0,05). Klíčová slova: hypertenze, edukace zdravotnickým pracovníkem, pacienti ADP
LITERATURA
RIEČANSKÝ, I. Aterosklerotické choroby. Bratislava: Herba, 2009. 252 s. ISBN 978-80-89171-64-4. SNINČÁK, M. Artériová hypertenzia. Košice: Typo Press, 2005. ISBN 80-89089-39-9. ÚVZSR. Národný program prevencie ochorení srdca a ciev. [online]. c2010. [cit. 2011-01-03]. Dostupné z: www. uvzsr.sk/index.php?option=com_content&view=article&id=836:narodny-program-prevencie-ochoreni-srdca-a-ciev& catid=56:tlaove-spravy&Itemid=62 WHO/ISH 1999 – Guidelines for the Management of Hypertension. [online] In J Hypertens. ISSN 1473-5598, 1999, roč. 17, s. 151-183. [cit. 2013-07-02]. Dostupné z: http://new. euromise.org/mgt/who1999/whoshort.html
O autorovi| PhDr. Anna Kúdelová1, doc. Helena Koňošová, PhD.2 ADP SANAS Topoľčany1, VŠZaSP sv. Alžbety v Bratislave2 (SANAS@mail.t-com.sk, helena.konosova@szu.sk)
R