PRAHA - Někteří odborníci zpochybnili bezpečnost revolučního léku proti leukémii. Lék proti rakovině má podle nové studie patrně vedlejší účinky. Lékaři přesto doporučují jeho užívání.
Jestli existuje něco, co by si alespoň trochu zasloužilo název „zázračný lék“, byl by to imatinib mesylát. Pod obchodním názvem Glivec se v USA užívá od roku 2001, u nás o rok později.
Jednalo se o první „řízenou střelu“ v protirakovinové výbavě lékařů. Imatinib nemá totiž být nebezpečný pro zdravou tkáň. Účinný by měl být pouze proti mutantní bílkovině vznikající v těle lidí s genetickou vadou, tzv. Philadelphský chromozóm (podle místa objevu). Tato bílkovina se u nich stává součástí řetězce růstu rakovinných buněk. Imatinib bílkovinu „neutralizuje“ a přeruší tak růst nádoru.
Vzhledem k rozmanitosti rakoviny, lékaři znají přes 100 typů zhoubného bujení, není imatinib zdaleka univerzálním lékem. Zato je účinný: obzvláště proti jisté formě leukémie (CML - chronická myeloidní l.). Používá se také u některých nádorů v břišní dutině, které nelze operovat.
Pacienti s těmito formami rakoviny se jako první dočkali „léčby budoucnosti“. Pouhé „polykání“ prášků výrazně zvyšovalo jejich šanci na přežití. Ještě poměrně nedávno byla CML bez výjimky smrtelnou chorobou. Podle zahraničních výsledků se nyní více jak 70 procent pacientů při užívání imatinibu „uzdraví“.
Obraz jejich kostní dřeně je podobný jako u zdravého člověka. Velmi slibné výsledky měl imatinib také v Česku. V případě leukémie CML se stal lékem „první volby“, který odborníci doporučují podávat co nejdříve po stanovení diagnózy.
Objevili se jisté vedlejší účinky, jak se také dalo očekávat. Ve valné většině případů ale stačilo přechodné snížení dávky nebo dočasné vysazení léku.
Když léčba láme srdce
Ovšem nyní se na cestě imatinibu do panteonu „revolučních léků“ objevila první vážnější překážka. Kardiolog Thomas Force s kolegy zveřejnil na internetových stránkách renomovaného časopisu Nature Medicine práci, podle které některým pacientů imatinib vyléčí jednu vážnou nemoc a způsobí místo toho jinou.
Lék prý škodí srdci. Forceho na to poprvé upozornil kolega v roce 2004. Všiml si, že u několika pacientů užívajících imatinib se objevily srdeční potíže. I když tomu předtím v jejich zdravotním stavu nic nenaznačovalo.
Force s kolegy provedl nejprve analýzu srdeční tkáně oněch pacientů. Ta odhalila, že tkáň skutečně byla poškozená. Srdce postižených osob tím znatelně ztratila na výkonnosti.
Výzkumníci pokračovali v laboratoři. K oslabení srdeční tkáně došlo jak u krys, tak na srdečních buňkách „pěstovaných ve zkumavce“. Ty zeslábly po několika týdnech aplikace medikamentu. Důvod, proč přesně cílený lék míjí cíl, není zcela jistý. Imatinib má „mířit“ na mutantní bílkovinu vznikající u pacientů. Ta je „složena“ ze dvou jiných bílkovin, které se vyskytují také u zdravých lidí.
Lék si patrně vystačí i s tímto „polovičním terčem“, tedy jenom jednou z oněch bílkovin. Ta slouží k regulaci růstu buněk a při velké zátěži buněk. Imatinib tedy způsobuje poruchy ve výrobě bílkovin v srdečních buňkách, a tím nakonec jejich oslabení a smrt.
Výrobce léku, firma Novartis, označila výsledky za zajímavé. Ale v prohlášení zároveň uvádí, že při dosavadních klinických zkouškách byla srdeční selhání u pacientů „velmi vzácná“. Na základě dosavadních Forceových důkazů nevidí firma důvod k zásadním krokům.
Proti tomu nenamítá nic ani „advocatus diaboli“ Force a jiní specialisté. Přínos léku zatím převažuje známé nevýhody. Přesto připravuje vlastní studii skupiny 200 pacientů, u kterých bude vliv imatinibu na srdce studovat pečlivěji.
Mnozí si budou přát, aby se jeho podezření rychle vypařilo: léků zaměřených na stejnou část rakovinového řetězce jako je imatinib se připravuje celá řada. Špatné zprávy by byly ranou do srdce velké naděje medicíny. A velkého byznysu.
Matouš Lázňovský, Lidovky.cz