; jejich výskyt se od roku 1965 téměř zdvojnásobil.
Nejčastějšími nádory u mužů jsou karcinom plic, střeva a prostaty. Tyto tři diagnózy prezentují polovinu všech zhoubných nádorů u mužů. Karcinom prsu, střeva a gynekologické nádory tvoří polovinu nádorových onemocnění u žen.
Vznik nádoru
Moderní výzkum pronikl hluboko do příčin vzniku nádorových onemocnění na úrovni molekulární. Víme, jak různé vlivy mohou zasáhnout do regulace buněčného dělení, a jak se v konečném důsledku buněčný růst vymkne kontrole. Buňky ztrácejí charakteristiky tkání, z nichž vyšly, i své původní funkce, mění se v primitivní množící se nádorové elementy. Nádorové buňky lokálně pronikají do sousedních tkání, zaplavují celý organismus a dávají vznik vzdáleným nádorovým ložiskům - metastázám.
Proces buněčného dělení je přísně kontrolován. Aby došlo k jeho narušení, musí dojít k selhání několika stupňů kontroly. V některých případech je přítomna vrozená porucha regulačních a reparačních mechanismů buněčného dělení, čímž se vysvětluje vrozená náchylnost k nádorovým onemocněním.
Pokrok v onkologii
Moderní onkologie prodělala za posledních několik desetiletí velký pokrok. Některá onemocnění, dříve zcela beznadějná, lze s vysokou pravděpodobností vyléčit (příkladem jsou nádory mízních uzlin, nádory varlete), u jiných se podstatně zlepšila šance na vyléčení (například u karcinomu prsu, nádorů kostí či nádorů prostaty).
V řadě případů se podařilo nahradit mrzačící rozsáhlé chirurgické výkony léčebnými postupy zachovávajícími orgán. Většina žen s karcinomem prsu je dnes léčena jen vynětím nádoru a ozářením, k amputaci celého prsu se přistupuje zřídka. Nádory končetin již ve většině případů nevyžadují amputaci, ale jen odstranění nádoru v kombinaci s další onkologickou léčbou.
Prevence je možná
Bylo prokázáno, že 50 až 70 procentům zhoubných nádorů lze předcházet. Občas se mylně předpokládá, že důvodem stoupajícího výskytu nádorů je přehnaná chemikalizace našeho prostředí. Není to pravda. Veškeré průmyslově vyráběné chemikálie se na vzniku nádorů podílejí pouze pěti procenty. Za většinu zhoubných nádorů je zodpovědný současný životní styl obezita, potrava bohatá na tuky, kouření, alkohol a nedostatek pohybu jsou přímo ideální pro nárůst výskytu nádorů. Naproti tomu pohyb, ovoce, zelenina, mořské ryby jsou účinnou prevencí. Všichni jsme si toho vědomi, ale málokdo tuto zásadu respektuje, protože se domnívá, že právě jemu se zhoubný nádor vyhne.
Riziko a hormonální léčba
Často se diskutuje vliv široce předepisované hormonální léčby u žen hormonální antikoncepce v reprodukčním věku a substituční hormonální léčba v období přechodu. Je pravda, že hormonální antikoncepce mírně zvyšuje riziko karcinomu prsu v období, kdy je užívána (po vysazení opět klesá), zároveň však snižuje riziko karcinomu vaječníků a dělohy. Riziko karcinomu prsu u žen léčených v přechodu substituční hormonální léčbou je vyváženo jejím pozitivním působením na cévní zásobení srdce a látkovou výměnu v kostech. Proto je nutné nasazení této léčby vždy zvážit individuálně.
Časná diagnostika
Obecně platí, že čím dříve se nádor zachytí, tím je větší šance na vyléčení. V USA a v zemích západní Evropy probíhají tzv. screeningové programy na zachycení přednádorových změn a časných nádorových změn dříve, než se projeví obtížemi. Patří sem screening karcinomu prsu, tlustého střeva a prostaty.
V našich podmínkách screening naráží na problémy s financováním. Přesto je možné se diagnóze pokročilého neléčitelného nádoru vyhnout.
Všechny ženy by měly od nástupu menstruace pravidelně navštěvovat svého gynekologa. Všechny obtíže, které by mohly být projevem nádorového onemocnění (hmatná změna v prsu, déletrvající chrapot, kašel, zvětšené lymfatické uzliny, trávicí poruchy, poruchy vyprazdňování stolice a moči, nehojící se ranky na sliznici dutiny ústní) by měly vést bez váhání k návštěvě lékaře.
Onkologická léčba
Na léčbě vzniklého nádorového onemocnění se podílí v současné době vždy celá řada medicínských oborů. Kromě chirurgie jsou to léčba zářením, chemoterapie, hormonální léčba, imunoterapie a biologická léčba. Kvalitní technické vybavení, zkušenost a dobrá týmová mezioborová spolupráce jsou základní podmínkou úspěšné onkologické léčby.
Kongres Americké společnosti klinické onkologie na základě analýzy léčebných výsledků v USA konstatoval, že pacienti léčení ve velkých onkologických centrech mají větší šanci na vyléčení než pacienti léčení na malých pracovištích.
Radioterapie
Cílem radioterapie je ozáření nádoru co největší možnou dávkou tak, aby nedošlo k poškození okolních zdravých tkání. Moderní radioterapie je založena na ozařování na lineárních urychlovačích produkujících záření o vysoké energii. Použití kobaltových bomb má být omezeno pouze na ty případy, kdy chceme dosáhnout zmírnění obtíží u nevyléčitelného nádoru, nebo tam, kde nádorové ložisko není ve velké hloubce.
Přesné zacílení nádorového ložiska pomocí počítačové tomografie (CT) a tvarování ozařovacích polí bloky či speciálním mnoholistovým kolimátorem jsou podmínkou úspěšné moderní léčby. Náklady na vybudování radioterapeutického pracoviště jdou do desítek až stovek miliónů. Celosvětový trend koncentrovat tuto léčbu na velká pracoviště, aby se umožnilo plné využití moderní technologie a akumulace zkušeností, je proto opodstatněný.
Chemoterapie
Chemoterapie přispěla vysokou měrou ke zlepšení výsledků onkologické léčby. Cytostatika (látky zastavující buněčné dělení) ničí nádorové buňky nejen v místě známého nádorového ložiska, ale i v metastázách.
Medicínský výzkum přináší stále dokonalejší preparáty s vyšší účinností na nádorové buňky a s omezenými nežádoucími účinky. Léčba je však finančně velmi náročná a náklady na jednoho pacienta jdou do statisíců.
Zdravotnický systém v České republice zpřístupňuje také nové a drahé preparáty všem pacientům bez rozdílu, zatímco v řadě zemí je indikace závislá na mimomedicínských kritériích (výše pojištění pacienta či jeho finanční možnosti na příslušný lék doplácet).
Biologická léčba a další vývoj
Soudobý výzkum se ubírá cestou biologické terapie, která se snaží postihnout změny zodpovědné za nádorový zvrat buňky na molekulární úrovni. Ačkoliv některé výsledky se již uplatnily v klinické praxi, bude to trvat zřejmě ještě desetiletí, než bude k dispozici účinná léčba nepostihující zdravé tkáně.
Zavedení každého nového léku nebo léčebného postupu předchází přísně kontrolované testování. Nejprve se provádějí pokusy v laboratořích.
V klinických studiích první fáze se zkoumají vedlejší účinky, ve studiích druhé fáze protinádorová účinnost a teprve ve studiích třetí fáze se nová metoda porovnává podle přesných statistických kritérií se standardní léčbou. Tento postup je závazný a je označován jako medicína založená na důkazech.
Alternativní léčebné metody (protinádorové diety, rostlinné či živočišné extrakty a jiné) se vyznačují jedním společným rysem - neexistují objektivní, věcné a reprodukovatelné důkazy o jejich skutečné účinnosti a jejich autoři obvykle ani o objektivní posouzení nestojí.
Spolupráce je nutná
Klinika onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice v Hradci Králové patří mezi nejlépe vybavená onkologická pracoviště v České republice. Každý den projde jejími ambulancemi kolem 100 pacientů, stejné množství je denně ozářeno a 60 pacientů se léčí na lůžkovém oddělení.
Spolupráce s ostatními medicínskými obory v rámci nemocnice je velmi úzká. Stav onkologických pacientů se posuzuje ve společných týmech, aby byl stanoven optimální postup (poradna pro onemocnění prsu, gynekologické nádory, nádory zažívacího ústrojí…). Funguje i spolupráce s ostatními onkologickými pracovišti České republiky.
Intenzivní je činnost vědecko-výzkumná. Na klinice probíhá řada vlastních projektů, např. konformní radioterapie prostaty (supercílené ozařování), zavádění zářičů do žlučových cest, ozařování cévních zúžení, chemoterapie jaterních nádorů cílenou aplikací cytostatik do přívodné tepny, léčba povrchových nádorů hypertermií, podíl na programu transplantací kostní dřeně hematologické kliniky. Klinika onkologie a radioterapie se účastní celonárodních i evropských klinických studií.
Nová etapa v léčbě zářením
Klinika se snaží navazovat na své dobré tradice, mezi něž patří například instalace prvního betatronu pro vysokoenergetické ozařování v České republice. V současné době se intenzivně zabývá myšlenkou projektu radioterapie s modulovanou intenzitou (IMRT). IMRT využívá rozdělení svazku záření na jednotlivé paprsky s různou intenzitou k dosažení nejpřesnějšího ozáření nádoru a do klinické praxe se dostala v posledních pěti letech. V současnosti ji využívá několik desítek center v USA a v Evropské unii.
Pomocí IMRT bylo dosaženo významného pokroku při léčbě nádorů prostaty, hlavy a krku, mozku a u nádorů uložených v blízkosti citlivých orgánů (mícha, oční nerv). Je třeba zdůraznit, že IMRT neznamená jen dílčí pokrok, jakých je v onkologii mnoho, nýbrž kvalitativně novou etapu v léčbě zářením.
Projekt zaslouží podporu
Instalace IMRT ve Fakultní nemocnici Hradec Králové by svým medicínským a společenským dopadem byla srovnatelná se zahájením provozu gamma nože v pražské nemocnici Na Homolce. Cena zařízení je přibližně 15 000 000 Kč. Investiční prostředky Fakultní nemocnice v Hradci Králové jsou omezené, přednostně jsou využívány pro pracoviště v havarijním stavu a se zastaralým vybavením. Proto se klinika onkologie a radioterapie obrací se žádostí o finanční podporu projektu IMRT na podnikatelskou sféru. Děkuje zároveň těm institucím, které již na projekt přispěly (ProjectSoft HK, a.s., Hradec Králové, Cutisin, a.s., Jilemnice, Kablo Elektro, a.s., Vrchlabí).
Téměř každý druhý z nás…
Celoživotní riziko onemocnění rakovinou je v naší populaci přibližně 45 procent. Jinými slovy - téměř každý druhý z nás bude s touto chorobou dříve či později bojovat. Každý čtvrtý tento boj prohraje.
Proto se domníváme, že nalezení prostředků na boj s rakovinou není jen záležitostí zdravotnictví, ale nás všech. Přáli bychom si, abychom našim pacientům mohli nabídnout větší šance na vyléčení a návrat do plnohodnotného života.
Doc. MUDr. JIŘÍ PETERA, Ph.D., přednosta kliniky onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice v Hradci Králové
Hradecké noviny, 27.2.2002