Přibližně pět procent žen, které onemocní rakovinou prsu, si tuto nemoc již přineslo na svět ve své genové výbavě.
Novinářům to potvrdil v úterý docent Luboš Petruželka, přednosta onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Jedná se o dědičný karcinom. Pojí se s genetickou změnou dvou genů. Náročným vyšetřením lze tyto mutované geny najít a předpovědět s vysokou pravděpodobností vznik nejen rakoviny prsu, ale též, i když méně častěji, rakovinu vaječníku,“ uvedl Petruželka. Doktorka Eva Helmichová z onkologického centra na Opatově v Praze uvedla, že takovéto ženy jejich pracoviště soustřeďuje. „Dostanou se k nám po běžném vyšetření buď u praktického lékaře, nebo gynekologa, nebo z center, kde se provádí mamografické vyšetření prsu,“ řekla lékařka. Uvedla, že v anamnéze je vždy uvedeno, že v rodině ženy její matka nebo sestra rakovinu prsu měly. „Od toho začínáme. Ženy takto ohrožené pozveme do střediska a nabídneme jim genetické vyšetření. S tím musí souhlasit, stejně tak jako s tím, zda chtějí znát nebo ne výsledek vyšetření. Zatím máme v péči dvě stovky postižených žen, z nichž nejmladší je dvacet let. Pouze jedna si nepřála výsledek genetického vyšetření znát,“ sdělila Helmichová. Podle ní ženy ohrožené genetickou výbavou k rakovině prsu jsou u nich pravidelně sledovány. „Je to pro ně důležité z toho hlediska, že když zjistíme nepatrnou bulku, a tedy rakovinu prsu diagnostikujeme v jejím raném stadiu, nádor lze jednoduše chirurgicky odstranit, žena o prso nepřijde a léčba je mnohem úspěšnější než v pozdějším stadiu,“ řekla lékařka.
Nemocnice spojily síly
Drtivá většina rakovinou prsu postižených žen však tuto nemoc získá bez genové výbavy a lékaři ještě nevědí, co je hlavní příčinou vzniku. Ročně v ČR rakovinou prsu nově onemocní asi 4500 žen a zhruba polovina jich na tuto nemoc také zemře. „Diagnostika i léčba rakoviny prsu se neustále zlepšuje. Dnes už máme léky, které cíleně mohou působit na nádorovou buňku a přitom nemají vedlejší účinky,“ uvedl Petruželka. Děkan první lékařské fakulty UK docent Štěpán Svačina informoval, že jeho fakulta spolu se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce a Ústavem onkologie a pneumologie na Pleši vytvořila koordinační onkologické centrum zastřešující komplexní léčebně-preventivní činnost v onkologii. „Koordinovat se bude i nákup drahé techniky a její využití,“ řekl Svačina.
Václav Pergl, Právo, 27.3.2002