Základem očkovacích metod je aktivizace příslušných buněk imunitního systému, aby začaly vyrábět protilátky a tzv. paměťové buňky. Protilátky potom cirkulují v krvi a jakoby čekají na případný vstup nákazy do těla. Pokud se to stane, protilátky se na škodlivé bakterie či viry navážou a znemožní jejich množení a šíření do organismu. Tím je propuknutí infekce odstraněno a člověk neonemocní.
V krevním oběhu jsou i již zmíněné paměťové buňky, které spolu s protilátkami čekají na „vetřelce“. Pokud se objeví, buňky si „pamatují“, co vyvolalo jejich tvorbu, a proto rychle zareagují. Vyrábějí velké množství protilátek podobných těm, které už v organismu jsou, a rychle posilují jejich účinek. Množství protilátek v krvi postupně klesá, a proto je u některých typů doporučeno přeočkování.
Očkovací látky
Hlavní složka očkovací látky je připravována buď z celé bakterie nebo viru, nebo pouze z jejich významných částí anebo z látek produkovaných původci nemoci. Očkovací látky potom obsahují celý, oslabený nebo mrtvý virus či bakterii, nebo pouze jejich část. Mohou rovněž mít molekuly z jejich povrchu či různé látky, které se připravují metodou genetického inženýrství. Obsahují složky zabezpečující stabilitu, trvanlivost a bezpečnost.
Pokud někdo za dva dny po očkování proti chřipce dostane chřipku, už před ním v sobě měl její virus. Očkování proti různým nemocem totiž nezabere ihned.
K nežádoucím účinkům patří bolest, otok, zduření v místě vpichu, zvýšená teplota, lehká nevolnost, únava. Je to přirozená reakce, která někdy doprovází nastartování imunitního systému. Alergické reakce jsou vzácné. Díky stále modernějším typům látek počet nežádoucích reakcí výrazně klesl a snížila se i „zátěž“ imunitního systému.
„Bakterie a viry jsou všude kolem – ve vzduchu, ve vodě, v potravě, a tak je imunitní systém i malého dítěte plně zaměstnán. Dodaná moderní očkovací látka jej zatíží naprosto minimálně. Nebojte se očkování, strach mějte z neočkovaných lidí, kteří jsou potenciální infekční hrozbou pro okolí,“ říká doc. MUDr. Roman Chlíbek, Ph. D., děkan Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové a vědecký sekretář České vakcinologické společnosti ČLP JEP.
Pneumokokové infekce
V poslední době se hodně mluví o dvou poměrně nových typech, kterými jsou očkování proti pneumokokovým infekcím a rotavirům. První, pokud se pro ně rodiče dítěte rozhodnou, zdravotní pojišťovny uhradí, druhý ne. Bakterie pneumokoka (Streptococcus pneumoniae) je přítomna v nosohltanu velké části populace, aniž by způsobila onemocnění. Ale především u kojenců a malých dětí může být příčinou závažných onemocnění – zánětu mozkových blan a zápalu plic, zánětu obličejových dutin i zánětu středního ucha.
Obranyschopnost malých dětí jednak ještě není plně vyvinutá, jednak roste počet dětí s oslabeným imunitním systémem. Čím mladší dítě onemocní, tím komplikovanější a nebezpečnější bývá průběh nemoci.
Zánět mozkových blan (meningitida) – obvykle probíhá dramaticky a během několika hodin může ohrozit život postiženého. Asi 10 procent pacientů umírá, čtvrtina má celoživotní následky. Nemoc začíná vysokou teplotou a u dětí rychlým nástupem zvracení nebo i křečemi, vyklenutou fontanelou, apatií a spavostí. U dospělých bývá nástup nemoci pomalejší, bolí je hlava a objeví se zvracení a teplota.
Zápal plic způsobený pneumokoky – zpravidla se projeví náhlou vysokou teplotou, třesavkou nebo zimnicí, vlhkým kašlem, modrým zabarvením rtů a konečků prstů, v nejtěžších případech i dušností a poruchami srdečního rytmu. Infekce je hodně nebezpečná proto, že bakterie mohou být odolné proti antibiotikům a léčba se tak hodně komplikuje.
Zánět středního ucha – začíná bolestí uvnitř ucha, poruchami sluchu, někdy se přidá teplota a bolest hlavy. Kojenci jsou neklidní, plačtiví, špatně sají a často si sahají na ouško. Ohroženy jsou hlavně děti od 3 měsíců do 3 let.
Otrava krve – škodlivé mikroorganismy proniknou kůží nebo sliznicí do krve a napadají různé orgány. V důsledku oslabení imunity jsou ohroženy více malé děti a starší lidé. Příznakem otravy krve je horečka, nechutenství, zrychlené dýchání i pulz a nízký tlak krve.
Rotavirové infekce
Rotaviry jsou nebezpečné zejména pro děti do pěti let. Jsou vysoce infekční a jsou nejčastější příčinou těžkých průjmů u dětí. Přenos je snadný, viry jsou na rukou, hračkách, ale i ve vzduchu. U starších dětí a dospělých probíhá infekce obvykle bez větších příznaků.
Při akutním rotavirovém zánětu žaludku a střev se objeví horečky, zvracení, bolesti břicha a silný vodnatý průjem. Dochází k rychlému odvodnění organismu, typickými příznaky jsou suché sliznice a snížené napětí kůže, zapadlé oči, nechutenství, slabost. Dojít může až k poruchám dýchání a vědomí.
Nejúčinnější formou prevence je očkování
„Očkování proti pneumokokovým infekcím, které jsou rizikem častých zánětů středouší i dalších hnisavých nemocí, bych doporučil především nedonošeným a imunodeficitním dětem. Infekty zažívacího traktu způsobené rotaviry jsou velmi nebezpečné u novorozenců a dětí nejnižšího věku.
Doporučujeme je i u nedonošených a u dětí s chronickými nemocemi zažívacího traktu, jako je špatné vstřebávání lepku,“ říká MUD r. Petr Žáček, vedoucí lékař dětského oddělení Nemocnice Na Homolce.