Chodily jsme na stejné učiliště, kde jsem se i seznámila se svým manželem. Alenka tam taky potkala svoji životní lásku a oporu. Jenže její muž se před lety zabil při dopravní nehodě. V tuto dobu jsme činnost pro naše sdružení utlumily a snažila jsem se Alence podat pomocnou ruku, což se i podařilo, a máme zase obě chuť pokračovat. Dostala se k nám nabídka realizovat naše aktivity pro děti z blízkého sídliště. Ale vůbec nevíme, jak a kde začít. Malinko jsem pátrala a zjistila, že jedna z možností je registrovat sociální službu a žádat dotace a další z možností je zkusit si peníze shánět i z dalších zdrojů - formou fundraisingu. Ale asi ani na jedno nemáme dostatečné zkušenosti. Potřebovala bych se někde poradit a probrat možnosti. Zatím vše děláme tak trochu „na koleně“ a z vlastních zdrojů, což nejde pořád.
Jarka Z.
Je příjemné číst, že mají lidé kolem vás snahu podílet se smysluplným způsobem na podpoře a rozvoji občanské společnosti a vytvářejí podnětný prostor třeba i těm, kteří nevědí, jak naložit s volným časem. Což je mnohdy i problém lidí opouštějících různé formy ústavní péče, kde vlastní představa o pozitivním a účelném naplnění času mnohdy chybí, protože se o to stará personál.
Myslím, že jste poměrně dobře zorientovaná v základních možnostech vašich cest, kterak naložit s rozvojem vašeho sdružení. Jedna z možností je skutečně registrovat si podle zákona o sociálních službách např. nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (§ 62 uvedeného zákona), což obnáší plnit podmínky poskytování sociálních služeb, které jsou rovněž uvedeny v tomto zákoně.
Litera zákona
§ 78 Podmínky registrace (1) Sociální služby lze poskytovat jen na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb, není-li v § 83 a 84 stanoveno jinak; toto oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci.
(2) O registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby, popřípadě podle umístění organizační složky zahraniční právnické osoby na území České republiky; v případě, že zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb je ministerstvo, rozhoduje o registraci toto ministerstvo (dále jen „registrující orgán“).
§ 79 (1) Podmínkou registrace je a) podání písemné žádosti o registraci, která obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5, b) bezúhonnost a odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby, c) zajištění hygienických podmínek, jsou-li sociální
služby poskytovány v zařízení sociálních služeb, d) vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby, e) zajištění materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních služeb, f) skutečnost, že na majetek fyzické nebo právnické osoby, která je žadatelem o registraci, nebyl prohlášen konkurs nebo proti ní nebylo zahájeno konkursní nebo vyrovnací řízení anebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku.
(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro a) úmyslný trestný čin, ani b) trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činností při poskytování sociálních služeb nebo činností s nimi srovnatelných, anebo ten, jehož odsouzení pro tyto trestné činy bylo zahlazeno nebo se na něj z jiných důvodů hledí, jako by nebyl odsouzen.
(3) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů a dále doklady prokazujícími splnění podmínky bezúhonnosti vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 3 měsíce. Výpis z evidence Rejstříku trestů a další doklady, jimiž se dokládá bezúhonnost, nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladu o bezúhonnosti, který vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu 31). Za účelem doložení bezúhonnosti si registrující orgán vyžádá podle zvláštního právního předpisu 30a) výpis z evidence Rejstříku trestů. žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Odborná způsobilost se posuzuje podle § 110
odst. 4 a 5, § 116 odst. 5 a § 117.
(5) žádost o registraci obsahuje tyto údaje a připojené doklady a) je-li žadatelem právnická osoba, obchodní firmu nebo název, sídlo nebo umístění její organizační složky, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) a statutární orgán, b) je-li žadatelem fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého nebo hlášeného pobytu a datum a místo narození, c) je-li žadatelem organizační složka státu nebo územní samosprávný celek, jehož jménem bude poskytovat sociální služby organizační složka územního samosprávného celku, její název, sídlo, identifikační číslo jejího zřizovatele, jméno, popřípadě jména, a příjmení vedoucího organizační složky, d) údaje o poskytovaných sociálních službách, kterými jsou 1. název a místo zařízení anebo místo nebo místa poskytování sociálních služeb, popřípadě požadavek na nezveřejňování místa zařízení, jde-li o sociální služby poskytované v azylovém domě anebo pobytové sociální služby poskytované v intervenčním centru nebo v zařízení pro krizovou pomoc, 2. druhy poskytovaných sociálních služeb, 3. okruh osob, pro které je sociální služba určena, popřípadě jejich věková hranice nebo druh zdravotního postižení, 4. popis realizace poskytování sociálních služeb, 5. popis personálního zajištění poskytovaných sociálních služeb, 6. časový rozsah poskytování sociálních služeb, 7. kapacita poskytovaných sociálních služeb, 8. plán finančního zajištění sociálních služeb, 9. způsob zajištění zdravotní péče, jde-li o poskytování sociálních služeb podle § 34 odst. 1 písm. c) až f), 10. den započetí poskytování sociálních služeb, e) doklad o bezúhonnosti fyzických osob uvedených v odstavci 1 písm. b), s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů, f) doklady nebo jejich úředně ověřené kopie prokazující odbornou způsobilost fyzických osob uvedených v odstavci 1 písm. b), g) rozhodnutí o schválení provozního řádu zařízení sociálních služeb uvedeného v § 34 odst. 1 písm. c) až f) vydané orgánem ochrany veřejného zdraví, h) doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby, z něhož vyplývá oprávnění žadatele tyto objekty nebo prostory užívat, i) je-li žadatelem právnická osoba, úředně ověřené kopie zakladatelských dokumentů a dokladů o registraci podle zvláštních právních předpisů, popřípadě výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních právních předpisů, j) doklad, že žadatel nemá daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, k) čestné prohlášení o skutečnostech uvedených v odstavci 1 písm. f).
(6) Registrující orgán může rozhodnout, že doklady, které žadatel přikládá k registraci podle odstavce 5 a § 80, je možno podat také v elektronické podobě ve formátu, který vyhlásí registrující orgán, pokud není předepsán zvláštním právním předpisem.
Registrace obnáší i dodržování povinností poskytovatelů sociálních služeb - detailně tyto záležitosti upravuje zákon o sociálních službách a jeho prováděcí vyhláška. Základním vymezením požadavků k registraci sociální služby, které uvádí zákon, jsem pouze chtěla upozornit, že nejde jen o „přihlášení do systému“. Proto se domnívám, že v prvopočátku je vhodné zjistit si, zda takové služby lokalita vyžaduje, a případně nějaké poskytovatele sociální služby kontaktovat. Pro odbornou konzultaci bych se obrátila na příslušný krajský úřad.
Jak dále zmiňujete, další možností je fundraising, což je systematická činnost, jejímž výsledkem je získání finančních či jiných prostředků na obecně prospěšnou činnost organizací nebo jednotlivců. Tyto prostředky pak slouží k pokrytí programových i provozních výdajů a k rozvoji neziskové organizace, ve vašem případě občanského sdružení. Jde o oslovení dárců, kterými jsou jednotlivci (mecenáši nebo sponzoři), firmy, nadace, státní úřady, orgány místní nebo krajské (regionální) samosprávy, orgány EU. V rámci fundraisingu lze též pořádat např. benefiční akce, prodávat určité výrobky nebo služby nebo organizovat kluby přátel, jejichž členové pravidelně přispívají na činnost podporované organizace.
Uvádíte, že s takovými aktivitami nemáte žádné zkušenosti, takže je před vámi rozhodnutí, zda se tyto dovednosti naučit a nacvičit (existují různá školení a semináře), nebo si pro sdružení nějakého člověka, který se zabývá fundraisingem a označuje se jako fundraiser/ka, zajistit. Tento člověk pak bývá kmenovým zaměstnancem organizace nebo externistou a jeho úkolem je naplánovat: * které skupiny potenciálních dárců osloví (a proč), * jakou formu (způsob) oslovení zvolí, * jak bude s dárci komunikovat, * kdy je požádá o další dar.
K práci fundraisera patří nejen získávání dárců (akvizice), ale i udržování dobrých vztahů s nimi (péče o dárce). Zpracuje si fundraisingový plán, který mj. zabrání plýtvání se zdroji a zamezí úniku příležitostí, kde lze potřebné zdroje získat.
Existuje několik typů fundraisingu: * firemní fundraising - získávání finančních nebo materiálních zdrojů od firem, * grantový fundraising - v českém prostředí jde o nejčastější způsob financování práce nevládních organizací, měl by být založen na transparentní soutěži mezi projekty organizací, které žádají nadaci, samosprávu, státní instituce o finanční prostředky, obvykle jsou vyhlašována grantová kola s vymezenými prostředky, které se rozdělí mezi transparentně vybrané projekty, * dotace - rozumí se tím peněžitý dar ze strany státu nebo samosprávného celku (kraj, obec, městská část) nějakému subjektu v zájmu snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je ve veřejném zájmu, velmi často bývá poskytnutí dotace vázáno na procentní míru vlastní spoluúčasti příjemce.
Z uvedeného vyplývá, že i v případě registrace a možnosti finančních zdrojů z dotací je třeba zaměřit se na vícezdrojové financování, které vám umožní stabilitu a profesionalitu vedení vašeho sdružení.
Přeji dostatek nadšení, radosti a úspěchů při vaší práci.
**
Legislativní rámec * zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů * vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů Odkazy na organizace Econnet o. s. www.ecn.cz Informační portál pro osoby se specifickými potřebami www.helpnet.cz Koalice Za snadné dárcovství http://snadnedarcovstvi.cz Neziskovky.cz, o. p. s. www.neziskovky.cz Česká asociace streetwork http://streetwork.cz
O autorovi| Bc. Jana Bednářová, sociální pracovnice